Diskuse:Adamité

Adamité v husitství[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 7 lety2 komentáře2 lidé v diskusi

Nemám v úmyslu přepracovat oddíl o adamitech v husitství, vyžadovalo by to studium velmi rozsáhlé literatury, přičemž závěry jednotlivých badatelů se značně různí. Především sexuální orgie a projevy homosexuality mnozí autoři zpochybňovali. Zde platí slova Josefa Dobrovského, že se rádo věřilo čemukoliv zlému o kacířích, kteří byli v nenávisti prostě proto, že to byli kacíři, kteří nechtěli poslouchat církev (Dějiny českých pikhartů a adamitů, Pr. 1978, s. 70–71).

Oddíl o adamitech v husitství je opřen o knihu pracovníka pravoslavné církve J. J. Jukla. Tento spis jsem nečetl, ale upozorňuji na negativní recenzi od vědeckého pracovníka Centra medievistických studií Martina Nodla, Ph.D., ve které mj. uvádí: „Pokud bude kdo chtít přemýšlet o adamitství, o jeho reálné existenci, o možných podobách jeho vymýšlení a o chiliastických názorech učených i neučených husitů, bude se muset vrátit před tuto knihu" (Souvislosti 4/2014, celé zde).

Protože jsem se v poslední době poněkud zabýval osobou Martina Húsky, opravuji jen některé nesprávnosti, které jsou o něm v článku uvedeny. Martin Húska byl nepochybně předním hlasatelem pikartských myšlenek. Spolu se svými příznivci odešel v lednu 1421 z Tábora do Příběnic. Krátce poté byl uvězněn, a to dne 29. ledna 1421. Pak byl dopraven do Tábora, kde se obhajoval. Nakonec veřejně v kostele odvolal své bludy; dle profesora Šmahela k odvolání došlo v březnu nebo dubnu 1421.

Na osud komunity sektářů, která v lednu 1421 opustila Tábor, zřejmě nemohl mít přímý vliv, vedení obce pikhartů převzal po jeho zatčení nejspíš Petr Kániš. Húska samozřejně není ani mezi obětmi vyhlazovací akce Žižky v dubnu 1421 (masakr v Klokotech atd.), protože v sektářské komunitě nebyl; byl tehdy v Táboře, kde odvolával své bludy. Jeho odvolání ovšem asi nebylo upřímné, v červnu 1421 opustil Tábor a pokusil se dostat na Moravu. Byl však chycen, a protože opět vyznal bludné učení o eucharistii, byl v Roudnici 21. 8. 1421 upálen.

Upravuji proto oddíl o adamitech v husitsví tak, aby nebyl v rozporu se shora uvedenými skutečnostmi.

--78.136.181.99 13. 3. 2017, 23:55 (CET)Odpovědět

Sekta pikartů (adamitů) po odchodu z Tábora sídlila nejprve v Příběnicích (od ledna 1421), po vytlačení z Příběnic (přelom března a dubna 1421) v lesích na pravém břehu Lužnice, ale tam jen velmi krátce, protože již v dubnu byli rozehnání Žižkou a mnoho z nich bylo upáleno v Klokotech krátce před svátkem sv. Jiří (23. duben). Zbytek sekty pak přesídlil k Veselí nad Lužnicí. Ty vyhubil Žižka 21. října 1421.

Upravuji text dle této chronologie, dále upravuji tvrzení, že „v Klokotech u Tábora se postupem času adamitské hnutí odklonilo od původní verze...", protože v Klokotech sekta nikdy nesídlila, tam byli pochytaní pikarti Žižkou odvedeni, vyslýcháni a upáleni. Vynechávám jména Kániše a Strause jako původců údajného příklonu k homosexualitě, to je neprokazatelné; oba tito kněží byli upáleni již v dubnu 1421 v Klokotech a o jejich úloze v komunitě existují jen dohady. Vynechávám též tvrzení, že sektáři bojovali úplně nazí; ať již měli zásady jakékoli, v druhé polovině října sotva mohli běhat po lesích úplně nazí.

--78.136.171.69 16. 3. 2017, 17:37 (CET)Odpovědět

To je fakt šílený[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 1 rokem5 komentářů4 lidé v diskusi

Jak tu proboha můžete tolerovat článek, který je plný pomlouvačných blábolů, které šířili jejich vrazi? Navíc je článek psaný odsuzujícím demagogickým teologickým jazykem, typickým pro katolickou církev. Snad by wikipedie měla být nábožensky neutrální. --2A00:1028:9940:89AA:8D76:20EA:BA96:2FD4 25. 10. 2022, 16:24 (CEST)Odpovědět

@2A00:1028:9940:89AA:8D76:20EA:BA96:2FD4: Z Vašeho tvrzení nevyplývá konkrétní námět na úpravu. Pokud tématu rozumíte (já ne) a pokud umíte k tvrzením uvést věrohodné zdroje, co Vám brání článek vylepšit? Činí-li Vám potíže formální stránka práce s Wikipedií, obraťte se na kteréhokoliv zkušenějšího wikipedistu, rád Vám poradí. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 25. 10. 2022, 16:51 (CEST)Odpovědět

2A00:1028:9940:89AA:8D76:20EA:BA96:2FD4

Jak @Svenkaj podotkl, neupřesnil/a jste, jakým způsobem je článek „plný pomlouvačných blábolů...“ Zda se mi, že Vaše připomínka je pouhým výkřikem do tmy a že nemáte na mysli nic specifického, že nemáte nic, co byste jmenovitě článku vytkla. Je zajímavé, že vyjadřujete názor o „náboženské neutrálnosti“ wikipedie, ačkoliv z Vašeho komentáře jde cítit, že nějaký vztah k této, či podobné sektě, máte – zde vidím důvod Vašeho rozhořčení nad fakty.

S pozdravem,

~ --Libor02 (diskuse) 21. 3. 2023, 20:20 (CET)Odpovědět

Dobrý den, @Libor02. Ono nemá cenu reagovat na anonymní výkřik půl roku starý. Ale pokud vás téma zajímá a i důvod takové reakce, tak v článku podle mého chybí důraz na to, že sekta byla skutečně dost brutálně vyvražděna a spíš než nedostatek referencí nedostatečně rozlišená fakta z dobových zdrojů od interpretací konkrétních historiků. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 3. 2023, 21:03 (CET)Odpovědět

Milý kolego,

I kdyby důvodem rozhořčení byla absence důrazu na vyvraždění Adamitů, tak stále nechápu, že pán/paní zmiňuje „demagogický teologický jazyk, typický pro katolickou Církev.“, když vyvraždění Adamitů má na svědomí radikální husitská sekta, nikoliv Církev. Mám pocit, že daný člověk je pouze naplněn nenávistí vůči Církvi, kterou rád rozsévá kolem svého okolí, aniž by se obtěžoval/a trápit nad fakty.

Co se týče rozlišení dobových fakt od interpretace historiků. Dobovým pramenem je v tomto případě zejména kronika Vavřince z Březové – kroniky jsou narativní prameny a jedná se tudíž z podstaty o subjektivní podání událostí. U Vavřince to jde nádherně vidět: on, jako utrakvista, zlehčuje oběti mnoha katolíků, zvláště pak kněží a řeholníků, kteří svůj život v husitských bouřích položili za víru. Naopak vyzdvihuje zabité husity, které se neostýchá označit za mučedníky. Prameny, ač pro historika zcela zásadní, nejsou bezchybné a mnohdy přímo zavádějící (např. kronika takřečeného Dalimila, mediálně nejznámější, je faktograficky nespolehlivá, ale opravdu extrémně). Historikova práce je poté mj. ověřovat, opravovat a vykládat podání pramenů – např. kronikářů. Zde mi přijde vhod zmínit myšlenku H. Whitea, který podotkl, že záznamy v hist. pramenech jsou fragmenty, které je potřeba seskládat: tato úloha náleží historikovi.

Přijde mi tedy ne zrovna moc moudré tvářit se, že prameny jsou těmi jedinými skutečnými fakty a interpretace historiků nikoliv – správná interpretace je založena na hist. pramenech a náležité erudici.

S pozdravem,

~ --Libor02 (diskuse) 26. 3. 2023, 11:03 (CEST)Odpovědět