Diskuse:Český rozhlas Radiožurnál

Přejmenování

V březnu 2013 s tzv. rebrendingem ČRo zanikla čísla v názvech stanic. Proto by bylo dobré název přejmenovat i na Wikipedii. (195.113.180.82 6. 8. 2013, 11:48 (UTC))

Ano--RomanM82 (diskuse) 22. 8. 2013, 20:42 (UTC)

Československo

Pokud se v tom někdo orientuje, mohl by osvětlit existenci stanice Československo? Formulace ... československá stanice Československo ... vypadá skoro jako pokus o vtip. Možná, že to mělo být Československý rozhlas stanice Československo, ale nic jsem nenašel. Díky. --Kixx 25. 7. 2009, 20:21 (UTC)

Tak už jsem to dal dokupy :) --Kixx 25. 7. 2009, 20:39 (UTC)

Sorry, ale byl jsem nucen to vrátit na původní verzi (s menší úpravou), protože ta stávající jaksi neodpovídá realitě. Co to je první předchůdce? Pokud bychom měli použít slovo předchůdce v tom významu, v jakém jste jej použil, museli bychom si nejspíš vymýšlet, protože k tomu zdroje chybí (alespoň tedy já o nich nevím a Vy tedy asi taky ne). Odhaduji, že "prvním předchůdcem" byl nejspíš Radiojournal, ale to je jednak čirá spekulace, jednak by to asi i tak bylo zavádějící, protože jestliže jsem to pochopil správně, tak tehdy Radiojournal byl v československých podmínkách obecný termín (později nahrazený slovem rozhlas), takže by to bylo podobné, jako kdybychom tvrdili, že první československá rozhlasová stanice se jmenovala Rozhlas. Na označení "československá stanice Československo" nevidím nic špatného. Proč by mělo jít o vtip? Slovo "československá" označuje stát, na jehož území stanice vysílala, a slovo "Československo" název stanice. Dalo by se říct (ale nechytejte mě za slovo, je to příklad a ne ověřené tvrzení), že v Československu tehdy vysílaly stanice Československo, Praha a Vltava. Změna názvu z "Československo" na "Hvězda" a z "Hvězda" na "Československo I", to bylo pokud vím jen přejmenování. Kdežto se zánikem Československa (ČSFR) zaniklo i federální vysílání a nově existovaly jen národní stanice (české a slovenské), i když mám za to, že přinejmenším u nás převzal Radiožurnál frekvence stanice Československo I. Možná se to dnes, kdy svojí rozhlasovou stanici má takříkajíc "skoro každý blbec", zdá zvláštní, ale tehdy u nás soukromé rozhlasové stanice zdaleka neexistovaly. Jak jsem se dočetl v článku rozhlas, druhá rozhlasová stanice v Československu zahájila činnost až v roce 1959 a soukromé stanice u nás začaly vznikat až od roku 1992. Takže "Československo" byl ve své době smysluplný název stanice, aby se dotyčná stanice rozlišila od stanic jiných států. Je třeba si totiž také uvědomit, že tehdy se nevysílalo převážně na VKV jako dnes, takže se vysílalo z výkonných vysílačů s velkým pokrytím, což třeba zrovna v případě značně protáhlého Československa znamenalo, že signálem bylo pokryto o dost větší území než jen území samotného státu. ABC2 25. 7. 2009, 23:13 (UTC)

Ještě pro zajímavost: Na stránce http://home.tiscali.cz/iradio/topolna.htm jsem našel, že vysílač Topolná, který svého maximálního výkonu 1 500 kW dosáhl v letech 1978 až 1994, dnes vysílá "jen" s výkonem 650 kW, ale i tak bývá signál zachycen ve Velké Británii, v Itálii, v Kosovu a byl zaznamenán i případ zachycení signálu z Topolné na Madagaskaru. ABC2 25. 7. 2009, 23:38 (UTC)

K dosahu vysílače Topolná: Po své emigraci do Švýcarska v r. 1981 jsem v Curychu mohl na DV poslouchat Hvězdu celoročně celodenně, i když obzvlášť v létě přes den poněkud zašuměnou (na SV byla také, ale v zásadě jen za tmy a s úniky, na rozdíl od Prahy na 639 kHz, která byla za tmy - ovšem jen za tmy, přes den nebyla vúbec - naprosto čistá, i v nitru Alp). Pro dlouhé vlny je velký dosah stabilního signálu typický, protože se ohýbají okolo zemského povrchu, dostávávají se tím dobře i za terénní překážky a neodrážejí se od nich, čímž u kratších vln (tj. vyšších frekvencí) vznikají interferencemi s púvodním signálem nestability příjmu. V r. 1982 jsem si extra proto vzal na cestu do východokanadského Quebecu malý tranzistorák s DV a dobrým příjmem, tam jsem ale štěstí neměl, Hvězdu na DV jsem nezachyt. V Kanadě se poslouchalo nejvýš vysílání Čs. rozhlasu pro zahraničí na krátkých vlnách, které mívají díky odrazúm signálu od ionosféry obrovský dosah, kvalita dálkového příjmu ale nebývá spolehlivá, stabilní. -- 217.22.138.17 1. 8. 2021, 17:38 (CEST)

Hlavním důvodem, proč jsem se ozval byla podivná kostrbatost výrazu československá stanice Československo. Hledal jsem tento výraz a nenalezl. Ano, existovala stanice Československého rozhlasu Praha II (Československo)(odkaz zde). Vysílat začala v květnu 1948, resp. po listopadu 1989. Psát, že ta stanice byla československá je zvláštní - odkud jinud by Československý rozhlas měl vysílat než z Československa (pomíjím v 60. letech vysílání do Itálie v italštině z území NDR)? Tvrzení, že se stanice nazývala Československo I. není pravdivé. Existovaly stanice Československo a Československo II. Že začátek (doložitelný) je v květnu 1948, s tím souhlasím. Potíž spočívá v tom, že chcete-li do jedné věty dostat Radiožurnál a ještě jeho tři předchůdce, bude to vždy vypadat kostrbatě. Možná by se to dalo vyřešit něčím jako Historie Radiožurnálu v datech. Přihodím jen odkaz na dějiny českého rozhlasu a jinak se do toho míchat nebudu. Hezké léto. --Kixx 26. 7. 2009, 18:36 (UTC)

Původně jsem chtěl napsat federální stanice Československo, ale měl jsem obavu, aby lidi dneska tomu slovu federální vůbec rozumněli. Mně zase přijde zvláštní psát Československý rozhlas Praha II apod. Mám za to, že něco takového by v té době nikdo nepoužil. Jistě, provozovatelem byl Československý rozhlas. Ale proč by se to mělo zmiňovat v názvu? A znovu upozorňuji – v té době bylo v každém státě maximálně několik rozhlasových stanic a jejich provozovatelem ve východním bloku byl leda stát (resp. nějaká státní instituce). Stanice se pokud vím tehdy víceméně označovaly názvy států nebo jejich hlavních měst (viz volá Londýn). Kdybych to měl ukázat na nějakém příměru, tak pokud jsou třeba armády jenom státní, tak jistě řeknu "československý voják" a ne "voják Československé lidové armády" (pokud tedy nechci zdůraznit třeba při vyobrazení vojenské výstroje, že dotyčný obrázek zobrazuje stav z doby existence ČSLA). Pokud jde o pravdivost tvrzení, že se stanice jmenovala Českoslovenko I, nemůžu sloužit, já tu dobu nezažil. Ale musíme vyjít ze zásady "ověřitelnost, ne pravdivost", a zdroje hovoří pokud vím o stanici Československo I. Závěrem snad jen tolik, že jsem se pokusil v článku nějak rozšířit informace o historii stanice, což jsem učinil, a dál se do toho asi také míchat nebudu. Ať se zase starají jiní, kteří tomu rozumějí více. ABC2 27. 7. 2009, 06:35 (UTC)

Já tu dobu zažil (nar. 1954), tak múžu prohlásit, že tvrzení, že se stanice nazývala Československo I. JE pravdivé (@Kixx 26.7.2009). Já ho takhle poznal, ve starších generacích se mu často říkalo Praha dvě, tudíž se to tak zjevně - na daných frekvencích - muselo předtím jmenovat (je tu někde taky jako Praha II zmíněno). Zjevně bylo rozhodnuto místo druhého centrálního programu z hl. m. Prahy vytvořit program celostátní, který měl asi dostat pod jednu střechu všechny stanice regionálních metropolí. Čs. I, protože současně - co pamatuji - existoval také Čs. II - jako "program pro náročné posluchače" na VKV v Hi-Fi kvalitě: podle normy pro VKV do 15 kHz, na rozdíl od AM (amplitudová modulace - střední, dlouhé a krátké vlny, VKV jsou FM - frekvenční modulace; pro absolutní laiky, co to tu snad budou číst), které norma omezuje na 4,5 kHz, neumožňuje stereo a je citlivá na atmosférické poruchy i prúmyslová rušení. Jestli byl Čs. II od samého začátku stereo, nevím, přijímače vybavené VKV byly tenkrát dost luxus, sprostný lid je zpravidla nevlastnil, tudíž dlouhá léta ani my; krom toho pokrytí kvalitním signálem schopným být příjímán i bez speciálně laděných antén, jako byly na televizi, obzvlášť v odlehlejších oblastech, až do nejméně 1970. let pokulhávalo (pokud to není přespříliš vlídný výraz). Později byl Čs. I přejmenován na Československo (bez čísla) a Čs. II na 3. program Čs. rozhlasu. S přerodem Československa na Hvězdu se z 3. programu stala Vltava (po tom, co tenhle název po srpnu 1968 přechodně nesl okupanty vedený kolaborantský vysílač). A v Praze a okolí jsme Československo I a následné názvy poslouchali především na středních vlnách na frekvenci, která byla na stupnicích tehdy běžných přijímačú (i v zahraničí na západ od nás) nadepsána Košice. -- 217.22.138.17 1. 8. 2021, 16:50 (CEST)

NPOV

Pokud je zde zmíněna ze všech cen jen jediná anticena, kterou uděluje jeden méně významný názorově vyhraněný spolek lidí, je to důvod k šabloně {{NPOV}} --Jowe (diskuse) 30. 1. 2013, 08:01 (UTC)

Pokud víte i o jiných cenách, doplňte je prosím. Já je hledal, to mi věřte, ale našel jsem jen ceny, které získali konkrétní novináři. --G3ron1mo 30. 1. 2013, 08:20 (UTC)

Nejde jen o ceny. Z této podoby článku by to mohlo vypadat, že Radiožurnál vysílá jen propagaci astrologie, kvantové homeopatie a numerologie. --Jowe (diskuse) 30. 1. 2013, 08:27 (UTC)

Takže pokud další ceny neexistují (neuvedl jste je), je Vaše zdůvodnění nedostatečné, protože to co uvádíte jako reakci na mne je v rozporu s tím, co je uvedeno v článku. Z toho je totiž zřejmé, že vysílá například o dopravním zpravodajství, sportu a motoristice. Čili nikoliv jak tvrdíte, „že Radiožurnál vysílá jen propagaci astrologie…“ --G3ron1mo 30. 1. 2013, 08:32 (UTC)

Z té jediné takto formulované informace o anticeně může vzniknout falešné zdání, že se Radiožurnál ve všech svých pořadech (publicistických, zpravodajských, sportovních) věnuje nápadité propagaci astrologie, kvantové homeopatie a numerologie. Toto je však názor jen názorově vyhraněného spolku lidí. Ve skutečnosti se žádné takové propagace Radiožurnál jakožto veřejnoprávní stanice dopouštět ani nemůže. --Jowe (diskuse) 30. 1. 2013, 09:25 (UTC)

Upřesnil jsem za co Radiožurnál cenu dostal, teď už je zřejmé, že to není za všechny pořady. --G3ron1mo 30. 1. 2013, 12:38 (UTC)

To je sice chvályhodné, ale nyní se největší část souvislého textu věnuje obdržení této anticeny, což je nevyváženost jak Brno. --Jowe (diskuse) 30. 1. 2013, 13:04 (UTC)

Čeká to třeba i na Vaše rozšíření. Já se pokusím najít něco k pracovníkům rádia a pořadům. Zatím můžete najít nějakou kritiku rádia. --G3ron1mo 30. 1. 2013, 13:17 (UTC)

Kolego jedna cena je menšinový a zde i méně významný POV. Osobně bych články tímhle nezanášel. Jinak částečně souhlasím s Jowem, tahle článek vyzní s hodotícím a jednostraným pohledem. --Wikipedista:BobM _d|p 30. 1. 2013, 09:17 (UTC)

Vzhledem k tomu, že je to nejspíš jediná cena, kterou Radiožurnál dostal, je to zásadní informace a naopak vypouštěním takto významné kritky by článek byl nevyvážený. Články jsou samozřejmě hodnotící v mnoha aspektech, důležité je, že to nejsme my, kdo hodnotí (to je základem NPOV). --G3ron1mo 30. 1. 2013, 09:40 (UTC)

Kolego ta cena je subjektivní názor jedné skupiny a to menšinový. Článek bude s těží neutrální, pokud bude uvádět pouze menšinový názor. --Wikipedista:BobM _d|p 30. 1. 2013, 09:43 (UTC)

To už jste psal výše, proč to znova opakujete? --G3ron1mo 30. 1. 2013, 09:49 (UTC)

Máte pravdu. To ale nic nemění na mém vyjádření. --Wikipedista:BobM _d|p 30. 1. 2013, 09:56 (UTC)

V zásadě souhlasím, že cena Bludný balvan je subjektivní názor jedné (malé) skupiny, na druhou stranu: tak kategorie existuje, v DoS nebylo rozhodnuto o jejím smazání, čili má prozatím právo na existenci. Pokud existuje, měla by být v článku doložena. To je právě ten odstaveček kritika.

Podle mě by se měla ta nálepka POV sundat. To, že je v současnosti článek krátký a neobsahuje ocenění a spoustu dalších věcí není chyba kategorie Bludný balvan. Podle mě ta nálepka škodí článku více než ta kategorie. --Ladin (diskuse) 30. 1. 2013, 11:23 (UTC)

Tady nejde o kategorii, jde především o nevyváženost článku. Tedy, že vysílání je hodnoceno jen jedním menšinovým názorem jednoho spolku lidí. A to škodí článku úplně nejvíc. --Jowe (diskuse) 30. 1. 2013, 11:38 (UTC)

Ještě jste nedodal ony ostatní názory. Vypadá to, že tedy nejsou. O to větší význam má ten jediný, který je v článku uveden, byť je negativní. --G3ron1mo 30. 1. 2013, 11:42 (UTC)

Mojí povinností není dodávat ostatní názory. Označil jsem článek normovaným hlášením {{NPOV}}, jelikož článek z výše zmíněných důvodů porušuje nestranný úhel pohledu, je zkreslující a neúplný . --Jowe (diskuse) 30. 1. 2013, 11:53 (UTC)

Vaší povinností je vysvětlit, proč jste tam šablonu vložil. To jste neudělal, neboť jste neuvedl, které informace (tj. zde ocenění) chybí. --G3ron1mo 30. 1. 2013, 12:09 (UTC)

Nezaujatý úhel pohledu znamená, že články by měly být psány nezaujatě a korektně představovat všechny většinové a významné menšinové názory. Názor nemusí být vyjádřen jen udělením nějaké (anti)ceny. --Jowe (diskuse) 30. 1. 2013, 12:15 (UTC)

Stejně jako Ladin si myslím, že by se nálepka POV měla sundat. Pravidlo WP:NPOV říká, že články... by měly představovat všechny většinové a významné menšinové názory publikované věrohodnými zdroji. Když se podívám na kritiku klubu Sisyfos, jde evidentně o názor menšinový a díky ohlasu, který vyvolal, i významný (že byl publikován věrohodným zdrojem snad není předmětem tohoto sporu). Proto by zde měl být uveden. Evidentně ale nikdo z těch, kteří podporují šablonu POV, neukázal, že existují i jiné názory, které by měly být v článku také zmíněny. Osobně si myslím, že takové názory zřejmě existují, ale pouhé naše tušení, víra nebo až „osobní jistota“ tady nemá co dělat.

Souhlasím s Jowem, že on nemusí dodávat konkrétní ostatní názory, ale pokud tam šablonu POV přidal, musí doložit, že článek neobsahuje všechny většinové a významné menšinové názory. Nedokáži si ale představit, že by to šlo doložit jinak, než právě dodáním nějakého konkrétního názoru. --Packa (diskuse) 16. 3. 2013, 00:42 (UTC)

Pravidlo WP:NPOV také říká, že Porušení této zásady může nastat několika způsoby včetně hloubky podrobností, délky textu, důležitosti umístění... Pokud je více než polovina souvislého textu článku věnována kritice, je to porušení NPOV. --Jowe (diskuse) 16. 3. 2013, 06:46 (UTC)

Ano, ale v tvé citaci je uvedeno „Porušení této zásady“. Jinými slovy, nejdříve je třeba doložit nebo aspoň ukázat, že článek nepředstavuje všechny většinové a významné menšinové názory (nebo aspoň, že tyto názory existují) a teprve pak posuzovat ty délky a hloubky.

Při prvním pohledu na článek vidím, že je nevyvážený. Ale to není na wiki nic neobvyklého, to je odhadem 10 % všech článků-nepahýlů. Např. část článků o obcích je nevyvážená, 90 % textu jsou informace o dopravě a územněsprávním členění (např. Samopše, Kobylnice, Malé Kyšice aj.). Ale to přece neukazuje na porušení principu neutrality. „Článek není neutrální“ je podle mě o dost silnější a závažnější informace, než že „Článek je nevyvážený“. Kdyby tedy existovala šablona Nevyvážený článek, patřila by tam, ale šablona POV ne.--Packa (diskuse) 16. 3. 2013, 08:29 (UTC)

Ono celé zdůvodnění je dost nejasné. Nejdříve to bylo zdůvodněné tím, že je zmíněná pouze jedna cena. Poté tím, že je to nejasně zasazené. A teď zase tím, že většina souvislého textu je kritika. Ačkoliv i to je nepřesné zdůvodnění, neboť pravidlo NPOV operuje pouze s délkou textu, nikoliv s délkou většiny souvislého textu. Pokud tedy Jowe nedodá souhrnné a odpovídající zdůvodnění založené na pravidlech, je klidně možné šablonu odstranit. --G3ron1mo 16. 3. 2013, 09:08 (UTC)

Šablona NPOV je v článku proti jejímu smyslu, kritika není hodnotící a o cenu 2002 včetně ČRO 1 se zajímaly nezávislé věrohodné zdroje např. [1], [2]. Navíc NPOV se nevkládá jen proto, že subjekt článku obdržel prokazatelně EV cenu. Žádný článek nebude na Wiki obsahovat úplný výpis všech cen a anticen. Jen proto, že se někomu nelíbí jedna cena, neznamená že bude článek navěky olepen. Nejdříve je nutné dokázat, že se jedná o encyklopedicky nevýznamnou cenu, o níž neexistují NNVZ a smazat článek o ní samotné. Ve dvou DOSech nebyla smazána ani její kategorie nositelů, tedy jedná se o encyklop. významnou informaci také z hlediska oceněných.--Kacir 16. 3. 2013, 13:36 (UTC)

Trochu jsem zkrátil část o Bludném balvanu (IMHO by šla ještě) a odstranil šablonu - vypadá to že pro odstranění jsou 4 lidi, proti dva.

Díky G3ron1movi za doplnění článku, to je ten správný postup. --Packa (diskuse) 16. 3. 2013, 14:33 (UTC)

Jsem stejného názoru.--Kacir 16. 3. 2013, 14:36 (UTC)

Článek doznal oproti stavu, kdy byla šablona vložena, změny k lepšímu. Pokud tedy šablonu někdo odstraní, vracet ji nebudu. Šablona splnila svůj účel, článek jako celek již nevypadá jako pouhá propagace jednoho názorového spolku a jednoho pohledu. Ani nemate čtenáře, že jediné, co stojí o Radiožurnálu za podrobnější zmínku, je, že nápaditě propaguje astrologii, kvantovou homeopatii a numerologii. --Jowe (diskuse) 16. 3. 2013, 14:42 (UTC)

Díky za uznání, čekal jsem ale, že po mé výzvě také přiložíte ruku k dílu, když už jste si dal tu práci a článek šablonou označil a pak v diskuzi napsal několik kilobajtů textu. --G3ron1mo 16. 3. 2013, 14:50 (UTC)

Těžko přikládat ruku k dílu, když 11 dní tam visela vaše šablona {{Ve výstavbě}}, kterou jsem nakonec v souladu s jejím použitím musel odstranit. Přesto jsem si myslel, že na něm skutečně pracujete. --Jowe (diskuse) 16. 3. 2013, 14:57 (UTC)

Neplete si náhodou šablony {{pracuje se}} a {{ve výstavbě}}? Umístil jsem ji tam právě po mé výzvě směrem k Vám, kdy jsem Vám i naznačil, kterým směrem byste mohl článek upravit. --G3ron1mo 16. 3. 2013, 15:32 (UTC)

Umístil jste ji tam a 40 dní na článek nesáhl. Tato šablona opravdu neslouží k tomu, abyste jejím umístěním motivoval někoho jiného k činnosti. To jste nepochopil její smysl. Vložení této šablony naznačuje, že vkladatel se v nejbližších dnech aktivně zúčastní výstavby článku. --Jowe (diskuse) 16. 3. 2013, 15:48 (UTC)

Otázka zněla, proč jste do článku pouze vkládal šablony, revertoval a konstruktivně jste nepřispěl ani po výzvě k tomuto. --G3ron1mo 16. 3. 2013, 16:00 (UTC)

Není mou povinností odstraňovat nedostatky, na které jsem vložením šablony upozornil. A už vůbec se mi do do toho nechtělo vzhledem k vámi vložené šabloně {{Ve výstavbě}}, jelikož jsem předpokládal, že článek rozšiřujete a dokážete kvalitně vylepšit sám. --Jowe (diskuse) 16. 3. 2013, 16:15 (UTC)

Víte, je mi trochu líto, že jste se nechtěl zapojit do spolupráce, i když jsem Vám ji nabízel a je základem tvoření Wikipedie. Snad příště. --G3ron1mo 16. 3. 2013, 16:27 (UTC)

Mně je zase líto, že jste se nechtěl zapojit do spolupráce v článku Seznam postav v seriálu Šmoulové, kde jste místo alespoň dodání nějakých zdrojů vytrvale oblepoval každý řádek šablonou {{fakt}}. To také nebyla konstruktivní spolupráce. --Jowe (diskuse) 16. 3. 2013, 16:48 (UTC)

Však já jsem byl za to potrestán, takže si to nemůžete brát jako omluvu (jde o argumentační klam en:tu quoque). Doufám, že příště budete nabízenou nabídku ke spolupráci přijímat lépe. --G3ron1mo 16. 3. 2013, 17:11 (UTC)