Přeskočit na obsah

Diego Godín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Diego Godín
Diego Godín (2018)
Diego Godín (2018)
Osobní informace
Celé jménoDiego Roberto Godín Leal
Datum narození16. února 1986 (38 let)
Místo narozeníRosario, Uruguay Uruguay
Výška186 cm
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozicestřední obránce
Mládežnické kluby
2001–2003 Uruguay Defensor Sporting
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
2003–2006
2006–2007
2007–2010
2010–2019
2019–2020
2020–2022
2022
2022–2023
Celkem
Uruguay Cerro
Uruguay Nacional
Španělsko Villarreal
Španělsko Atlético Madrid
Itálie Inter Milán
Itálie Cagliari
Brazílie Mineiro
Argentina Vélez Sarsfield
06300(6)
02600(0)
09100(4)
2770(17)
02300(1)
03900(1)
00500(1)
01900(1)
5430(31)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2005–2022 Uruguay Uruguay 16100(8)
Úspěchy
Copa América
Zlatá medaile 2011 Uruguay
Další informace
Povolánífotbalista
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diego Roberto Godín Leal (* 16. února 1986 Rosario) je bývalý uruguayský profesionální fotbalista, který hrával na pozici středního obránce. Svoji kariéru ukončil v létě 2023 v argentinském klubu CA Vélez Sarsfield. Mezi lety 2005 a 2023 odehrál také 161 utkání v dresu uruguayské reprezentace, ve kterých vstřelil 8 branek.

Jeden z nejlepších stoperů své generace si udělal jméno především působením v madridském Atléticu. Za tento klub hrál Godín v letech 2010-19, získal s ním španělský titul, dvakrát vyhrál Evropskou ligu a třikrát Superpohár UEFA. V Evropě vedle toho působil také ve Villarrealu, Interu Milán či Cagliari.

Uruguay reprezentoval Godín na čtyřech světových šampionátech a byl jedním z vůdců úspěšné generace, jež obsadila čtvrté místo na MS 2010 a o rok později vyhrála Copu Américu.

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Diego Godín hrál v Uruguayi za kluby Defensor Sporting (v mládežnických týmech), CA Cerro a Nacional Montevideo. V srpnu 2007 přestoupil do Španělska do klubu Villarreal CF, kde podepsal pětiletý kontrakt.[1] V srpnu 2010 přestoupil do prvoligového klubu Atlético Madrid, zde podepsal rovněž pětiletou smlouvu.[2] S Atléticem nasbíral řadu trofejí na domácí i evropské scéně, vyhrál např. Evropskou ligu 2011/12, Superpohár UEFA 2010 a 2012 a Copa del Rey 2012/13.

Ve finále Ligy mistrů 2013/14 proti Realu Madrid musel skousnout porážku 1:4 po prodloužení, Atlético vedlo jeho brankou z 37. minuty, kdy hlavičkou překonal špatně vyběhnuvšího gólmana Realu Ikera Casillase, ale vyrovnávající branku na 1:1 Atlético dostalo ve třetí minutě nastavení (hlavička Sergia Ramose). Stal se však v sezóně vítězem Primera División 2013/14.[3][4]

Obhajoba titulu se v sezóně 2014/15 nezdařila a Atlético Madrid se umístilo třetí, a to 14 bodů za Realem Madrid a 16 bodů za vítěznou Barcelonou.[5] V průběhu září byl Godín u porážky 2:3 proti řeckému Olympiakosu v Lize mistrů. Následně vstřelil gól v lize proti týmu Celta Vigo stejně jako jeho kolega v obraně João Miranda, ale byla z toho remíza 2:2.[6] V říjnu vstřelil gól v Lize mistrů proti Malmö při domácí výhře 5:0.[7] Na Camp Nou proti Barceloně odehrál 11. ledna 2015 celých 90 minut, ale Atlético zde prohrálo 1:3.[8] Godín nastoupil 7. února 2015 do derby proti Realu Madrid a pomohl povedeným výkonem porazit rivala 4:0 a uštědřit mu nejvyšší porážku od roku 2010.[9]

Godín skončil po půl roce v brazilském klubu Atlético Mineiro, za který odehrál za tu dobu jen devět zápasů. Šestatřicetiletý obránce se domluvil na ročním angažmá v argentinském Vélezu Sarsfield s cílem získat větší herní vytížení před mistrovstvím světa, na kterém se může představit už počtvrté.[10]

V létě 2023 Godín ukončil po dvaceti letech kariéru. Dlouholetý kapitán Atlética Madrid a uruguayské reprezentace se rozloučil v 37 letech.[11]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Diego Godín v roce 2014

V A-týmu Uruguaye debutoval Godín 26. října 2005 v přátelském zápase proti Mexiku (porážka 1:3).[12]

Zúčastnil se jihoamerického turnaje Copa América 2007 ve Venezuele (vyřazení Brazílií v semifinále)[13] a Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice, kde tým Uruguaye obsadil konečné čtvrté místo[14].

Trenér Óscar Tabárez jej nominoval i na Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[15] Ve třetím zápase Uruguaye v základní skupině D proti Itálii, kde šlo mezi těmito týmy (a bývalými světovými šampiony) o přímý postup do osmifinále, vstřelil vítězný gól. Docílil jej ve výskoku zády po centru ze strany. Uruguay zdolala soupeře z Apeninského poloostrova nejtěsnějším výsledkem 1:0 a postoupila do další fáze turnaje.[16][17]

Účast na Mistrovství světa jej neminula ani v roce 2022, to byl turnaj pořádaný Katarem. Takřka 37letý Godín patřil mezi nejzkušenější fotbalisty výběru kouče Diega Alonsa, avšak pobyt v základní sestavě jistý neměl.[18] Od začátku nastoupil jakožto kapitán do úvodního skupinového remízového utkání 24. listopadu proti Jižní Koreji ve stoperské dvojici s José Giménezem. Byl jedním z hráčů v gólové příležitosti, ale jeho hlavička v prvním poločase narazila do brankové konstrukce.[19] Ve věku 36 let a 281 dní se stal nejstarším reprezentantem svého národa na světovém mistrovství, překonal tímto Obdulia Varelu na Mistrovství světa 1954.[20]

Úspěchy a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Atlético Madrid[21]

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Uruguayská reprezentace[21]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]
  • Tým roku podle UEFA – 2014[22]
  • Sestava sezóny Ligy mistrů UEFA – 2013/14,[23] 2015/16,[24] 2016/17[25]
  • Sestava sezóny Evropské ligy UEFA – 2017/18[26]
  • Nejlepší jedenáctka podle ESM – 2015/16[27]
  1. Villarreal put faith in Godín, UEFA.com, citováno 25. 5. 2014 (anglicky)
  2. Atlético get Godín from Villarreal, UEFA.com, citováno 25. 5. 2014 (anglicky)
  3. Real slaví desátý triumf v Lize mistrů, Atlético porazil v prodloužení, iDNES.cz, citováno 25. 5. 2014
  4. Real - Atlético 4:1 a.e.t., UEFA.com (anglicky)
  5. STOKKERMANS, Karel. Spain 2014/15. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 2018-09-13 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BENSON, Ryan. Atletico Madrid 2 Celta Vigo 2: Nolito penalty frustrates champions. myfootball.com.au [online]. 2014-09-20 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Spielbericht: 2495319. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 
  8. WAUGH, Chris. Barcelona 3-1 Atletico Madrid MATCH REPORT: Neymar, Luis Suarez and Lionel Messi ease pressure on Luis Enrique. Daily Mail [online]. 2015-01-11 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Atletico Madrid run riot over rivals Real. Eurosport [online]. 2015-02-07 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Uruguayský kapitán Godín mění angažmá, aby před MS více hrál. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2022-06-27]. Dostupné online. 
  11. Bývalý kapitán Atlética a Uruguaye Godín ukončil kariéru. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
  12. MEX - URU 3:1, Footballdatabase.eu (anglicky)
  13. URU - PER 0:3, Footballdatabase.eu (anglicky)
  14. URU - GER 2:3, FIFA.com, citováno 25. 5. 2014 (anglicky)
  15. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 25. 6. 2014 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  16. Itálie - Uruguay 0:1, vyloučení, gól v závěru a Buffon a spol. končí, iDNES.cz, citováno 22. 6. 2014
  17. Volajú ho Kanibal. Suárez pohrýzol už tretieho súpera, SME.sk, citováno 22. 6. 2014 (slovensky)
  18. VICKERY, Tim. Uruguay's World Cup run depends on mix of youth and veterans Suarez, Cavani, Godin. ESPN [online]. 2022-11-12 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. SANDERS, Emma. Uruguay 0-0 South Korea - nothing to separate teams in exciting goalless draw. BBC [online]. 2022-11-24 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Woodwork denies Uruguay in Korean stalemate. FIFA.com [online]. 2022-11-24 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. a b Diego Godín – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. 
  22. UEFA.com users' Team of the Year 2014 revealed. UEFA.com [online]. UEFA, 2015-01-09, rev. 2018-11-29 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. UEFA Champions League squad of the season. UEFA.com [online]. UEFA, 2014-06-02, rev. 2017-02-13 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2016-05-30, rev. 2017-12-04 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2017-06-05 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. UEFA Europa League Squad of the 2017/18 Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2018-05-17 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Das ist das ESM-Team der Saison. kicker.de [online]. 2016-06-06 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]