Derivace množiny
Derivace množiny v topologickém prostoru je v obecné topologii (odvětví matematiky) množina všech limitních bodů množiny Obvykle se značí
Derivaci množiny zavedl v roce 1872 Georg Cantor, který rozvinul teorii množin především pro studium derivovaných množin na reálné ose.
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Intuitivní: Na množině všech reálných čísel s její obvyklou eukleidovskou topologií je derivací polootevřeného intervalu uzavřený interval
Neintuitivní: Uvažujme s topologií tvořenou prázdnou množinou a jakoukoli podmnožinou která obsahuje 1 (což je hodně neintuitivní pojetí otevřených množin). Derivace množiny je [1]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Pokud a jsou libovolné podmnožiny topologického prostoru pak derivace má následující vlastnosti:[2]
Podmnožina topologického prostoru je uzavřená právě tehdy, když [1], neboli když obsahuje všechny své limitní body. Pro jakoukoli podmnožinu je množina uzavřená a je rovna uzávěru množiny (tj. množině ).[3]
Derivace podmnožiny prostoru obecně nemusí být uzavřená. Pokud vezmeme například s triviální topologií, množina má derivaci která v není uzavřená. Derivace uzavřené množiny je však vždy uzavřená. (Důkaz: Předpokládejme, že je uzavřená podmnožina což znamená, že Aplikací derivace na obě strany dostaneme takže je uzavřená v ) Pokud je navíc T1 prostor, pak derivace každé podmnožiny je uzavřená v [4][5]
Dvě podmnožiny a jsou oddělené právě tehdy, když jsou disjunktní a každá z nich je disjunktní s derivací druhé (derivace množin vzájemně disjunktní být nemusí). Tato podmínka se často zapisuje pomocí uzávěrů:
a nazývá se Hausdorffova-Lennesova oddělovací podmínka.[6]
Bijekce mezi dvěma topologickými prostory je homeomorfismem právě tehdy, když derivace obrazu (v druhém prostoru) jakékoli podmnožiny prvního prostoru je stejná jako obraz derivace této podmnožiny.[7]
Prostor je T1 prostor, pokud každá množina obsahující pouze jeden bod je uzavřená.[8] V T1 prostoru je derivace jednoprvkové množiny vždy prázdná (prostor ve druhém příkladě není T1 prostor). Z toho plyne, že v T1 prostorech je derivace jakékoli konečné množiny prázdná, a že pro jakoukoli podmnožinu a jakýkoli bod prostoru platí
Jinými slovy, derivace se nezmění, pokud výchozí množinu změníme přidáním nebo odstraněním konečného počtu bodů.[9] Je možné také ukázat, že v T1 prostoru platí pro jakoukoli podmnožinu [10]
Množina taková, že se nazývá hustá v sobě a nemůže obsahovat žádné izolované body. Množina taková, že se nazývá dokonalá.[11] Dokonalá množina je tedy uzavřená a hustá v sobě, neboli jinak řečeno, je to uzavřená množina bez izolovaných bodů. Dokonalé množiny jsou obzvláště důležité při aplikaci Baireovy věty o kategoriích.
Cantorova–Bendixsonova věta říká, že jakýkoli polský prostor lze zapsat jako sjednocení spočetné množiny a dokonalé množiny. Protože jakákoli Gδ podmnožina polského prostoru je opět polský prostor, z této věty také plyne, že jakákoli Gδ podmnožina polského prostoru je sjednocením spočetné množiny a množiny, které je dokonalá vzhledem k indukované topologii.
Topologie definovaná pomocí derivovaných množin
[editovat | editovat zdroj]Protože homeomorfismy lze úplně popsat pomocí derivovaných množin, byly derivované množiny v topologii používány jako primitivní pojem. Množině bodů lze přiřadit operátor který zobrazuje podmnožiny na podmnožiny tak, že pro jakoukoli množinu a jakýkoli bod platí:
- implikuje
- implikuje
Množinu nazveme uzavřenou, pokud definuje topologii na prostoru, ve kterém je operátorem derivace, tj.
Cantorova–Bendixsonova hodnost
[editovat | editovat zdroj]Pro libovolné ordinální číslo definujeme -tou Cantorovu–Bendixsonovu derivaci topologického prostoru opakovanou aplikací operace derivace pomocí transfinitní indukce takto:
- pro limitní ordinály
Transfinitní posloupnost Cantorových–Bendixsonových derivací musí být od jistého bodu konstantní. Nejmenší ordinál takový, že se nazývá Cantorův–Bendixsonův stupeň
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Baker 1991, s. 41.
- ↑ Pervin 1964, s. 38.
- ↑ Baker 1991, s. 42.
- ↑ Engelking 1989, s. 47.
- ↑ https://math.stackexchange.com//940849/52912[nedostupný zdroj]
- ↑ Pervin 1964, s. 51.
- ↑ Hocking 1988, s. 4.
- ↑ Pervin 1964, s. 70.
- ↑ Kuratowski 1966, s. 77.
- ↑ Kuratowski 1966, s. 76.
- ↑ Pervin 1964, s. 62.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Derived set (mathematics) na anglické Wikipedii.
- BAKER, Crump W., 1991. Introduction to Topology. [s.l.]: Wm C. Brown Publishers. Dostupné online. ISBN 0-697-05972-3.
- ENGELKING, Ryszard, 1989. General Topology. [s.l.]: Heldermann Verlag, Berlin. ISBN 3-88538-006-4.
- HOCKING, John G.; YOUNG, Gail S., 1988. Topology. [s.l.]: Dover. Dostupné online. ISBN 0-486-65676-4. S. 4.
- KURATOWSKI, K., 1966. Topology. [s.l.]: Academic Press. Dostupné online. ISBN 0-12-429201-1.
- PERVIN, William J., 1964. Foundations of General Topology. [s.l.]: Academic Press. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kechris, Alexander S., 1995. Classical Descriptive Set Theory. [s.l.]: Springer. (Graduate Texts in Mathematics). Dostupné online. ISBN 978-0-387-94374-9.
- Sierpiński, Wacław F.; překlad Krieger, C. Cecilia (1952). General Topology. Toronto University Press.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Tento článek obsahuje materiál ze stránky Cantor–Bendixson derivative na PlanetMath, jejíž licence umožňuje dále šířit publikované texty.