Demänovský jeskynní systém
 Demänovské jaskyne | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1972, 2009 |
| Rozloha | 0,03 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Slovensko |
| Okres | Liptovský Mikuláš |
| Souřadnice | 49°0′18″ s. š., 19°35′13″ v. d. |
  Demänovské jaskyne | |
| Další informace | |
| Kód | 240 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Demänovský jeskynní systém tvoří největší soustavu jeskyní na Slovensku.
Tento komplex asi 30 jeskyní se nachází v Demänovské dolině na severní straně Nízkých Tater. Hlavní jádro leží na pravé straně potoka Demänovka mezi Machnatou dolinou na Lúčkách a Čiernou dolinou u Kamenné chaty.
Demänovské jeskyně zahrnují několik postupně objevovaných jeskyní. Z nich jsou nejznámější tyto:
- Demänovská jeskyně svobody
- Demänovská ledová jeskyně
- Demänovská jeskyně míru (největší, ale veřejnosti nepřístupná).
Objevování komplexu
[editovat | editovat zdroj]Jako první byla objevena Demänovská ledová jeskyně, o které jsou zmínky již z roku 1299 v listinách ostřihomské kapituly. První popis jeskyně (i s podélným řezem od J. Buchholze ml.) publikoval pod názvem Cserna maius et minus roku 1723 Matej Bel. Kromě ní uvádí i jeskyně Veľké a Malé Okno, Beníkovú a Dvere.
Dne 3. srpna 1921 objevil Alois Král s pomocí Adama Mišury, Oty Hrabala a Jarmily Vránové Jeskyni svobody, a v roce 1923 byla objevená Pustá jeskyně.
Různými pokusy (barvením podzemního toku apod.) se zjistilo, že tyto jeskyně jsou spojené a tvoří jeden komplex. Za propojený jeskynní celek se však považuje pouze takový jeskynní systém, skrze jehož chodby se dostal člověk. A to nebylo v tomto případě jednoduché. Spojení mezi jeskyní Pustá a Jeskyní svobody se podařilo objevit skupině speleologů vedených A. Droppem a V. Nemcem 2. července 1951. Tím vznikl komplex Demänovská jeskyně svobody – jeskyně Pustá.
Dne 26. ledna 1952 se z Demänovské ledové jeskyně podařilo P. Révajovi, P. Droppovi a S. Šrolovi proniknout do rozlehlého bludiště Demänovské jeskyně míru. Vytvořili tak další systém Demänovská ledová jeskyně – Demänovská jeskyně míru.
V roce 1983 proplaval Vladímír Žikeš pět sifonů proti proudu Demänovky a prokázal spojení jeskyně Vyvieranie a Demänovské jeskyně svobody.
Aby mohl být celý systém Demänovských jeskyní uznaný jako celek, chybělo objevit přirozené spojení Jeskyně míru s Jeskyní svobody. To se podařilo až po 35 letech 2. ledna 1987, kdy padesát osm jeskyňářů z celého Slovenska objevilo přirozené spojení dvou nejdelších demänovských jeskyní. Tak se zařadil systém asi 30 demänovských jeskyní s celkovou délkou přes 24 km na první místo na Slovensku.
Další objevy nových prostor následují doposud a tak celková délka prozkoumaného systému na konci roku 2004 činila 35 844 m s denivelací 196 m.[2].[3]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Demänovské jeskyně vyhloubily vody potoka Demänovky v guttensteinských vápencích středního triasu na tektonických poruchách ve směrech jihovýchod–severozápad a jihozápad–severovýchod. Prvotním činitelem byla chemická činnost atmosférické vody. Takto rozšířené puklinové průchody umožnily ponor vodám Demänovky a Zadní vody. Ke zvětšení a rozšíření některých částí jeskyní přispělo také zřícení stropů a stěn. Postupným zařezáváním se podzemního toku Demänovky do vápencového podkladu se v průběhu pleistocénu vytvořilo 9 horizontálních úrovní v relativních výškách 0, 3, 10, 40, 58, 90, 100, 130 a 147 m nad současnou hladinou Demänovky, které navazují na říční terasy na povrchu. V prázdných podzemních dutinách se stále vytvářejí krápníkové útvary.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Informace na stránkách Jeskyňářského klubu Demänovská dolina
- Národní přírodní památka Demänovské jaskyne, Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR
- Chránené územia, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ TENCER, Ján. Najhlbšie jaskyne Slovenska 2013 [online]. 1.4.2013, rev. 30.4.2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09.
- ↑ TENCER, Ján. Najdlhšie jaskyne Slovenska 2013 [online]. 1.4.2013, rev. 30.4.2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09.
Tento článek obsahuje text ze stránky na webu http://www.mineraly.sk/ (GFDL licence, souhlas webmastera).
