Daniel Brottier

Blahoslavený; Daniel Brottier, CSSp
	Fotografie pořízená během první světové války
kněz
Narození	7. září 1876; La Ferté-Saint-Cyr
Úmrtí	28. února 1936 (ve věku 59 let); Paříž
Příčina úmrtí	nemoc
Svátek	28. února
Místo pohřbení	kaple sv. Terezie z Lisieux v Auteuil
Státní občanství	Francie
Řád	Spiritáni
Vyznání	katolická církev
Blahořečen	25. listopadu 1984, bazilika sv. Petra, Vatikán, Jan Pavel II.
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy	kněžská roucha
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavený Daniel Brottier, CSSp (7. září 1876 La Ferté-Saint-Cyr – 28. února 1936 Paříž) byl francouzský římskokatolický kněz, člen kongregace Svatého Ducha a misionář. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve vesnici La Ferté-Saint-Cyr dne 7. září 1876. Jeho rodiči byli manželé Jean-Baptiste Brottier a Herminie rozená Bouthe. Ve svých 10 letech přijal první svaté přijímání. Po dokončení studia absolvoval ve věku 20 let roční vojenskou službu v Blois.

Misie[editovat | editovat zdroj]

Na kněze byl vysvěcen dne 22. října 1899. Poté učil tři roky na jedné střední škole.

Toužil se stát misionářem. Roku 1902 požádal o vstup do kongregace Svatého Ducha. Po dokončení noviciátu byl poslán do města Saint-Louis v Senegalu, kam roku 1903 dorazil.

Ihned po svém příjezdu se pustil do práce. Staral se o studenty a založil centrum pro dětskou péči Jeho zdraví však trpělo změnou klimatu a roku 1906 byl nucen odcestovat zpět do Francie na šestiměsíční rekonvalescenci, po které se do Senegalu opět vrátil. Roku 1911 byl však nucen kvůli svému zdraví odcestovat do Francie natrvalo.

Po svém návratu byl biskupem a apoštolským vikářem Senegalu Hyacinthem Jalabertem pověřen, aby vedl sbírku na stavbu katedrály v Dakaru. Této sbírce se věnoval s přestávkou kvůli první světové válce až do roku 1923.

Služba během první světové války[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí první světové války se dobrovolně přihlásil do francouzské armády jako vojenský kaplan. Po dobu celé války pracoval na frontě, avšak nikdy nebyl zraněn. To pokládal za zázrak na přímluvu dnes svaté Terezie z Lisieux. Po válce jí proto nechal vystavět v Auteuil kapli. Za svoji službu v armádě byl oceněn několika řády a vyznamenáními.

Práce v sirotčinci[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 1923 požádal pařížský arcibiskup kardinál Louis-Ernest Dubois kongregaci, jehož byl členem, aby převzala správu jednoho pařížského sirotčince. Spolu s jiným knězem v sirotčinci pracoval celých 13 let. Snažil se, aby zde měli sirotci co největší komfort.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Zemřel dne 28. února 1936 v nemocnici svatého Josefa v Paříži. Jeho pohřbu se zúčastnilo nad patnáct tisíc lidí. Pohřben byl dne 5. dubna 1936 v kapli sv. Terezie z Lisieux v Auteuil, jejíž stavbu inicioval.