Džajsalmér

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Džajsalmér
जैसलमेर
Brána k jezeru Gadsisar
Brána k jezeru Gadsisar
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 225 m n. m.
Stát IndieIndie Indie
svazový stát Rádžasthán
distrikt Džajsalmér
Džajsalmér
Džajsalmér
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 5,1 km²
Počet obyvatel 58 286 (2001)
Hustota zalidnění 11 428,6 obyv./km²
Správa
Starosta Sang Singh Bhati
Telefonní předvolba +079
PSČ 34500x
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džajsalmér[1] (Jaisalmer) zvuk výslovnost Hindština:जैसलमेर označovaný také jako „zlaté město“ se nachází v indickém státu Rádžasthán. Staré město je vlastně pevnost s mohutnými hradbami stojící na vyvýšenině ze žlutého pískovce. Uvnitř je palác, bohatě zdobené vily obchodníků a také několik džinistických chrámů. Město leží v samém srdci Thárské poušti, žije v něm necelých 70 000 obyvatel a je administrativním centrem distriktu Džajsalmér.

Své jméno město získalo po svém zakladateli Rao Džaisovi, „Džajsalmér“ znamená „pevnost na vrchu Džajsalu“. Přezdívka „zlaté město“ neodkazuje ani tak na naleziště zlata (která v oblasti nejsou), jako spíše na písek, který svou žluto-zlatou barvou ve spojení se žhnoucím sluncem dává městu i okolí zlatou barvu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Část obyvatel Džajsalméru patří k slavnému rádžputskému klanu Bhatí, který původně pobýval v Paňdžábu. Později byli ale nuceni přesunout se na jih, kde nalezli útočiště v poušti, která se stala jejich domovem. Toto území bylo do 11. století součástí Gurdžar – Pratiharské říše. Deorádž, slavný princ z rodu Bhatí je považován za zakladatele džajsalmérské dynastie a s ním je také spojen začátek používání titulu Raval.

Pevnost v Džajsalméru

Roku 1156 Raval Džaisal, Deorádžův šestý následovník, založil pevnost a město Džajsalmér. Ihned z něj učinil své sídlo a přesunul tam z Lodhruvy (leží asi 15 km severozápadně od Džajsalméru) hlavní město. Džajsalmér těžil ze své strategické polohy na obchodní stezce, po které procházely karavany indických i dalších asijských obchodníků do Persie, a odtud pak do Egypta, Arábie a Evropy. Roku 1293 se Bhatíové dostali do prudkého sporu se sousedním panovníkem jménem Ala-ud-din Khildží a jeho armáda dobyla a zpustošila město i pevnost takovým způsobem, že obojí bylo následně dlouhou dobu opuštěno. Rodiny bojovníků se před neodvratným dobytím města uchýlily k tzv. džauharu. Někteří Bhatíové uprchli do Talwandi (nynější Nankana Sahib, Paňdžáb v Pákistánu), jiní přesídlili do Larkany (Sindh, Pákistán). Džajsalmér byl poté ještě několikrát oblehnut dalšími muslimskými vládci. Sabala Simha dostal Džajsalmér v léno od mughalského vládce Šáh Džahána. Moc džajsalmérkých králů byla omezena a moc státu výrazně klesla a většina provincií byla ztracena až do nástupu Raval Mulrádže (1762). Roku 1818 navázal Mulrádž politické styky s Brity a stejným směrem pokračoval jeho nástupce Maháraval Salivahan (začal vládnout roku 1891). Džajsalmér byl jedním z posledních indických států, které podepsali dohodu s Velkou Británií a připojili se k tzv. Britské Indii. Současným přímým následovníkem tehdejších panovníků je Bridžrádž Singh. Ačkoli je nyní město pod správou indické vlády, většina tamního majetku je stále ve vlastnictví jeho rodiny.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Džajsalmér je konečnou stanicí širokokolejnicové[širokorozchodné ??] železnice s nejbližším napojením do národní železniční sítě v Džódhpuru. Železniční stanice není napojena na národní počítačový systém a jízdenky tedy není možné zakoupit s předstihem z jiného města. Rezervace do Džódhpuru bývají často i na týden dopředu vyprodané. Z Džajsalméru do Džódhpuru je možné dojet i autobusem (tzv. sleeper bus), kde je třeba při cestě do jiných měst vždy přestoupit.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Hrobky v Thárské poušti nedaleko Džajsalméru

Džajsalmér vždy byl a stále je poněkud odříznuté město, navzdory tomu je v současné době populární turistickou destinací. Ve městě i v přilehlém okolí je k vidění několik zajímavých historických památek, přímo ve městě pak velká pevnost. Hlavním zdrojem turistického ruchu však nejsou architektonické památky, ale poušť samotná. Pro mnoho turistů je několik dnů strávených v Thárské poušti, obvykle spojených s výletem na velbloudech, příjemnou změnou a oddychem od hektického života v indických velkoměstech.

Ubytování je dostupné i přímo uvnitř pevnosti, která ovšem náporem turistů značně trpí. Její zastaralý odpadní systém není koncipován na množství lidí, kteří do Džajsalméru každodenně přijíždějí. Následkem toho se již 3 z 99 strážních věží zřítily – odpadní voda podemlela jejich základy. Doporučuje se tedy vyhledat ubytování vně pevnosti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 28, 122. Standardizované jméno: Džajsalmér.