Přeskočit na obsah

Dům Okamura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dům Okamura
Základní informace
ArchitektChristian Kerez
Výstavba2021
Poloha
AdresaBřevnov (Praha 6), ČeskoČesko Česko
UliceNad Tejnkou
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům Okamura (House Okamura nebo také vila Tomia Okamury, přezdívaná také Takešiho hrad) je rezidence politika a podnikatele Tomia Okamury v Praze na Břevnově, na nároží ulic Nad Tejnkou a Radičova, Nad Tejnkou 2503/9a. Dům byl postaven na ploše 371 metrů čtverečních mezi lety 2018–2021, náklady dosáhly 20 milionů korun.[1] Za architektonickým návrhem netypické stavby stojí švýcarský architekt Christian Kerez, rodák z Venezuely, kterého Tomiovi doporučil jeho bratr, architekt Osamu Okamura, který sám na projekt neměl čas, ale uvažoval i o několika japonských architektech. Christian Kerez si tuto nabídku vybral především proto, že dostal absolutní volnost, což nebývá vůbec obvyklé.[2] Více než polovina z oslovených stavebních firem zakázku pro její náročnost odmítla.[2]

Vila se skládá ze shluku šestnácti[3] „tubusů“ různých výšek a objemů. Fasádu pokrývá režné zdivo. Uvnitř se nachází tři ložnice, dvě pracovny, tři haly, pět toalet, tři koupelny, tři jídelny a tři obývací pokoje. Pod domem se nachází garáž pro pět vozů a střechy slouží jako terasy.[3]

V domě se nacházejí tři byty o výměrách 102 m², 143 m² a 72 m².[zdroj?]

Vila výškově odpovídá čtyřpodlažnímu domu.[4] V roce 2014 úřad městské části výstavbu zamítl, protože stavba nesplňovala podmínky pro výstavbu. Po změně Pražských stavebních předpisů v roce 2016 již stavba vyhovovala a povolení dostala.[4]

Hodnocení

[editovat | editovat zdroj]

Někteří čeští architekti a sousedé kritizovali neobvyklou stavbu za její nerespektování okolí.[kdo?][kdy?][kde?]

Stavba získala světovou pozornost již ve fázi projektu a byla zveřejněna v mnoha světových architektonických časopisech. Hned po vytvoření návrhu byla stavba prezentována v prestižním architektonickém časopise GA (Global Architecture).[2] V říjnu 2022 byl Dům Okamura prezentován na výstavě v německé Architektur Galerie Berlin.[zdroj?] Odborný španělský časopis AV Monografías v září 2023 zařadil House Okamura mezi světové domy roku 2023 (Houses of the Year).[5]

Protesty a recese

[editovat | editovat zdroj]

Dům se stal v době výstavby terčem vtipů na Mapách Google, do kterých byl zanesen jako „Takešiho hrad“ (odkaz na stejnojmennou japonskou televizní soutěž), později i pod jinými názvy, například Demagogické centrum pro lobotomiky, Lobotomické sanatorium, Mešita církve muslimské.[6]

17. listopadu 2025 skupina Sametoví pamětníci rozvěsila na plot ukrajinské vlajky.[7]

V souvislosti s Okamurovými postoji k válce na Ukrajině byl v lednu 2026 na mapách Google dům ironicky označen jako „Společnost pro podporu Ukrajiny“ a přibyla spousta recenzí chválících Okamuru jako přítele Ukrajiny.[7]

  1. Takešiho hrad je hotový. Dům Tomia Okamury vzbuzuje emoce mezi sousedy i architekty. Pražská Drbna [online]. [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  2. a b c ŘEZNÍČKOVÁ, Alena. Tři byty, 39 místností, garáž pro pět aut. Okamurův tubusový dům je hotový. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2024-04-03 [cit. 2026-02-01]. Dostupné online. 
  3. a b Okamurův palác už začíná mít finální podobu. Kývl jsem na to, protože se mi to líbilo, říká politik [online]. 2021-02-04 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  4. a b Okamurova konečně dostavěná vila v Praze 6: Takhle nyní vypadá „Takešiho hrad“ za 20 milionů!. Expres.cz [online]. 2021-07-29 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  5. VIVA, Arquitectura. AV Monografías 256 - Casas 2023 Houses of the Year. Arquitectura Viva [online]. [cit. 2024-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Dům Tomia Okamury na Google mapách někdo přejmenoval. Nejdříve na Takešiho hrad, pak na Demagogické centrum pro lobotomiky. Refresher.cz [online]. [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  7. a b HOVORKOVÁ, Eliška. Reakce na kritiku vlajky? Okamurův dům na mapách označili jako Společnost pro podporu Ukrajiny. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2026-01-26 [cit. 2026-02-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]