Důl Julius (Cvrčovice)
| Důl Julius (Cvrčovice) | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Typ díla | Hlubinný důl |
| Maximální hloubka | 188,2 |
| Těžba | Černé uhlí |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Cvrčovice |
| Souřadnice | 50°10′45,68″ s. š., 14°9′22,17″ v. d. |
 | |
| Provozní údaje | |
| Vlastník | Pražská železářská společnost |
| Období těžby | 1871–1884 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Julius v Cvrčovicích byl černouhelným hlubinným dolem založeným v roce 1871 Pražskou železářskou společností, a.s., který byl poslední hloubenou jámou v oblasti.[1][2][3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jáma Julius byla hloubena v letech 1871–1879 v důlních mírách těžaře Václava Černého, které tento nabyl od kladenské vrchnosti.[1] Hloubka těžní jámy byla 188,2 m a byla hloubena v soudkovitém průřezu 5,8 x 3,0 m. Jámou byla dosažena sloj o mocnosti 3,1 m. K odvedení důlních větrů a vody byla využívána štola Segen Gottes[p. 1] (Boží Požehnání). [2][4] V letech 1879–1881 byl proveden geologický průzkum a ověřeny nové sloje o malé mocnosti s tektonickým narušením.[2] Přes obec Cvrčovice vede tzv. Cvrčovický zlom.[5] Těžba na dole Julius nebyla zahájena. V roce 1884 došlo mezi společnostmi Buštěhradské dráhy (BD) a Pražskou železářskou společností (PŽS) k výměně důlních polí. BD za část důlního pole dolu Julius, které bylo připojeno k dolu Ferdinand, postoupila PŽS srovnatelnou část důlního pole dolu Ludmila, které bylo připojeno k dolu Naděje (Hoffnung).[2] V letech 1914–1917 malou část uhelných zásob vytěžil důl Theodor v Pcherách. V roce 1931 byla jáma Julius předána obci, která ji měla využívat jako odpadní jámu.[6] Po smrtelném úrazu v roce 1890 byla jáma zabedněna. Řádné uzavření jámy bylo provedeno v roce 2002 společností Českomoravské doly,a.s.[2][1]
Důl se nacházel v blízkosti železniční vlečky, která vedla k dolu Ferdinand, ale nebyl na ni napojen.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Štola měla délku 450 m, ústí v prostoru posledních domků v Cvrčovicích až k údolí Týneckého potoka. Napojena byla na jámu v hloubce 28,3 m.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c KOLEKTIV. Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava: OKD,a.s., 2006. S. 210.
- ↑ a b c d e Důl Julius ve Cvrčovicích [online]. www.jaroslav-junek.cz [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-05.
- ↑ Kladenský uhelný revír [online]. Kladenský uhelný revír [cit. 2016-05-17]. Kapitola Pražská železářská společnost. Dostupné online.
- ↑ Kladno minulé [online]. www.kladnominule.cz [cit. 2016-05-17]. Kapitola Co zbylo z kladenských dolů. Dostupné online.
- ↑ Kladenský uhelný revír [online]. Kladenský uhelný revír [cit. 2016-05-17]. Kapitola Historie dolování v Kladenské uhelné pánvi. Dostupné online.
- ↑ MELICHAR, Karel. NÁZVY DOLŮ KLADENSKO-RAKOVNICKÉ UHELNÉ PÁNVE [online]. www.mining.cz [cit. 2016-05-17]. SLÁNSKÝ OBZOR 6/1998. Dostupné online.