Důl Prokop (Dubí u Kladna)
| Důl Prokop (Dubí u Kladna) | |
|---|---|
 | |
| Souřadnice | 50°9′28,95″ s. š., 14°7′50,7″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Prokop byl černouhelný hlubinný důl v katastrálním území Dubí u Kladna v kladensko-rakovnické uhelné pánvi. Byl vybudován společností Císařské buštěhradské doly a byl provozován v letech 1856–1904.[1][2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hloubení jámy bylo zahájeno v roce 1856 společností Císařské buštěhradské doly v místě úspěšného hlubinného vrtu č. 7 v prostoru mezi Dubím a Újezdem pod Kladnem, provedeného v roce 1855. Jáma byla pojmenována podle patrona horníků svatého Prokopa.[1] Její profil byl obdélníkový o rozměrech 7,6 × 2,2 m. V roce 1858 v hloubce 200,9 byla zastižena hlavní kladenská sloj o mocnosti 10,428 m, následovalo 4,5 m mocné brouskové pásmo a 1,9 m mocná základní kladenská sloj. Jáma byla vyhloubena na konečnou hloubku 211,4 m. Po vyhloubení jámy byl ražen překop po úpadnici k jámě Marie Anna pro zabezpečení větrného propojení a odvodnění jámy Marie Anna. V šedesátých letech 19. století byla přenesena hlavní těžba na důl Prokop. Po ukončení těžby na dole Marie Anna v roce 1874 byly zbytkové zásoby dorubány z dolu Prokop. Později byl propojen překopem s dolem František Josef.
Uspořádání dolu odpovídalo centrálnímu typu těžní budovy s dominantní zděnou těžní věží na půdorysu písmene T. Na těžní budovu navazovala strojovna, kotelna a komín. Na boční strany těžní budovy navazovala nižší dvoupodlažní křídla.[3] Důl byl napojen 0,9 km dlouhou vlečkou na stanici Dubí uvedenou do provozu v roce 1856.[4]
Těžba na dole byla ukončena už v roce 1888 a do roku 1904 byla provozována jako větrní jáma pro západní část revíru dolu František Josef v Dubí.[5] Po ukončení provozu byla jáma zasypána, těžní budova zbourána a nad jámou byl v roce 1950 vybudován násep železniční dráhy k místní teplárně Kladno. Z důvodů obavy, že po ukončení těžby a po zaplavení původních dolů, by mohla stoupající důlní voda splavovat zásypový materiál do vyrubaných prostor a tím k propadu jámy, byla přijata zvláštní opatření. V roce 2009 byl násep zajištěn tzv. pilotovou stěnou z předvrtávaných pilot.[6]
Ostatní
[editovat | editovat zdroj]Ve své době jáma byla nejhlubším dolem společnosti Císařské buštěhradské doly, byly zastiženy obě významné kladenské sloje s největší mocnosti hlavní kladenské sloje 10,5 m. Bylo zde těženo koksovatelné uhlí, které bylo dodáváno do koksovacích pecí dolu Václav. Koks byl dodáván do vysokých pecí Vojtěšské huti.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. 1. vyd. Ostrava: OKD, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0. Kapitola Přehled historicky doložených úvodních důlních děl, s. 138 a 214.
- ↑ a b Důl Prokop (Dubí, Kladno, Česko). ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2021-03-31]. Dostupné online.
- ↑ MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní dědictví kladenské průmyslové aglomerace. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 335 s. ISBN 978-80-85034-98-1, ISBN 80-85034-98-0. OCLC 1200241139 S. 80.
- ↑ KRAUSOVÁ, Jana. Vliv těžby černého uhlí na krajinu oblasti Kladenska. S. 40, 59 a 60. is.cuni.cz [online]. 2013 [cit. 2021-03-24]. S. 40, 59 a 60. Bakalářská práce. Dostupné online.
- ↑ Jáma Prokop v Kladně-Dubí [online]. [cit. 2021-03-31]. Dostupné online.
- ↑ jáma Prokop. Kladenský uhelný revír [online]. [cit. 2021-03-31]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. Ostrava: OKD, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0