Cyril Vítěz
| Cyril Vítěz | |
|---|---|
 Cyril Vítěz | |
| Narození | 9. března 1824 Přerov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. října 1879 Přerov Rakouské císařství |
| Povolání | spolkový činitel, předseda záložny |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cyril Vítěz (9. března 1824 Přerov[1] – asi 28. října 1879[2] tamtéž) byl moravský krejčí, veřejný a spolkový činitel a finančník. Spolu se starostou Přerova Františkem Kramářem byl zakladatelem a druhým předsedou Záložny přerovské, prvního moravského občanského peněžního ústavu (družstevní záložny) v Rakouském císařství. Výrazně se tak zasloužil o rozvoj moravského bankovnictví. Po Kramářově úmrtí na choleru roku 1866 působil po jistou dobu jako prozatímní starosta Přerova.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Přerově, vyučil se krejčím a ve městě provozoval živnost. Byl nadšeným vlastencem a účastníkem společenského života ve městě. Přerov se v té době vlivem českého národního obrození stal jedním z kulturních center českého jazyka a kultury na Moravě a tvořil tak jistou protiváhu německy a kulturně převážně německým městům Olomouc a Brno. Rovněž ve městě spoluzakládal vlastenecký kroužek a pěvecký soubor Přerub[2].
Záložna přerovská[editovat | editovat zdroj]
Roku 1861 založil Cyril Vítěz ve spolupráci s Františkem Kramářem, zvoleným téhož roku starostou města, ústav Záložny přerovské, občanské spolkové záložny, prvního takového ústavu ve městě a na celé Moravě. To bylo umožněno novým živnostenským zákonem z roku 1859[3], impulsem pak byl text vybízející k zakládání záložen v časopise Posel z Prahy. Působil zde v pozici pokladníka, Kramář byl předsedou záložny. Spolupracoval s průkopníky moderního českého bankovnictví jako byli František Cyril Kampelík či Josef Antonín Komárek, oba působící v Hradci Králové. Přerovská záložna se následně stala vzorovým ústavem k zakládání podobných ústavů na území Moravy, například v Holešově či Příboře v letech 1862 až 1864, při čemž Vítěz a Kramář asistovali. Roku 1865 se účastnil první schůze českých záložen v Praze.
Roku 1866 zemřel Kramář následkem epidemie cholery zavlečené na Moravu a do Čech pruskou armádou během prusko-rakouské války. Vítěz jej následně nahradil ve funkci předsedy záložny a do doby zvolení nového starosty, kterým se posléze stal Josef Dostal (místopředseda záložny), byl Vítěz krátce pověřen také řízením městské správy. Sympatizoval se staročeskou stranou.
Pokračoval v rozvoji podniku. Ve své době patřil k nejváženějším a nejbohatším občanům města. V letech 1871 až do své smrti působil jako předseda spolku Přerub[2].
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Zemřel, zřejmě 28. října, roku 1879 v Přerově ve věku 55 let. Pohřben byl pravděpodobně na přerovském Městském hřbitově.
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Příbuzní a potomci Cyrila Vítěze se následně stali známým přerovským podnikatelským rodem[4].
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Přerov Přerub. spolky.petr-hlavacek.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, as4u cz. Vzácná kniha putovala z Německa do Přerova. Město Přerov [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.