Přeskočit na obsah

Dusičnan měďnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Cu(NO3)2)
Dusičnan měďnatý
Prášková forma
Prášková forma
Vzorec
Vzorec
Obecné
Systematický názevDusičnan měďnatý
Triviální názevLedek měďnatý
Anglický názevCopper nitrate
Sumární vzorecCu(NO3)2
Vzhledmodré krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS3251-23-8
PubChem18616
Číslo RTECSGL7875000
Vlastnosti
Molární hmotnost187,556 g/mol
241,602 g/mol (trihydrát)
295,648 g/mol (hexahydrát)
Teplota tání256 °C
114,44 °C (trihydrát)
Teplota rozkladu170 °C (trihyhrát, -HNO3)
Teplota dehydratace26,4 °C (hexahydrát, -3 H2O)
Hustota2,320 g/cm3(trihydrát)
2,074 g/cm3 (hexahydrát, 20 °C)
Index lomunD= 1,43 (trihydrát)
Rozpustnost ve vodětrihydrát
137,8 g/100 g (0 °C)
252,0 g/100 g (20 °C)
475,1 g/100 g (40 °C)
475,1 g/100 g (60 °C)
667,3 g/100 g (80 °C)
1 270 g/100 g (100 °C)
hexahydrát
248,5 g/100 g (0 °C)
366,9 g/100 g (10 °C)
785 g/100 g (20 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol
100 g/100 ml (trihydrát, 12,5 °C)
glycerol
Měrná magnetická susceptibilita6,5×10−6 cm3g−1 (trihydrát)
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−1 217 kJ/mol (trihydrát)
−2 105 kJ/mol (hexahydrát)
Izobarické měrné teplo cp1,405 JK−1g−1 (hexahydrát)
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
NFPA 704
0
1
1
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan měďnatý je měďnatá sůl kyseliny dusičné se vzorcem Cu(NO3)2. Tato modrá hygroskopická látka je velice rozpustná ve vodě, podobně jako ostatní dusičnany.

Rozpouštění mědi v zředěné (první rovnice) a koncentrované (druhá rovnice) kyselině dusičné:

Měď reaguje s kyselinou dusičnou za vzniku dusičnanu měďnatého, vody a oxidu dusnatého.
Měď reaguje s kyselinou dusičnou za vzniku dusičnanu měďnatého, vody a oxidu dusičitého.

Podle Beketovovy řady kovů běžné kyseliny nereagují s mědí a dalšími tzv. ušlechtilými kovy. U kyseliny dusičné (a jiných oxidujících kyselin) dochází k redukci části kyseliny za současné oxidace ušlechtilého kovu na kation a při reakci tak nevzniká vodík:

Dusičnan měďnatý lze vyrábět i jinak, než rozpouštěním mědi v kyselině dusičné. Jedna z možností je například vyredukování stříbra z dusičnanu stříbrného (stříbro je ušlechtilejší kov než měď), za současného rozpuštění mědi na měďnatou sůl.

Levnější metoda je reakce síranu měďnatého s dusičnanem vápenatým, kde vzniká rozpustný dusičnan měďnatý a nerozpustný síran vápenatý, který je možné oddělit filtrací.

Při zahřívání dochází k rozpadu podle rovnice:

Dochází k rozpadu na oxid měďnatý, oxid dusičitý a kyslík, proto je stejně jako další dusičnany dobré oxidační činidlo. Může probíhat reakce s dalšími kovy, které mají zápornější elektrodový potenciál. Reakce probíhá velice jednoduše (jako příklad uveďme zinek)

Bezpečnost

[editovat | editovat zdroj]

Díky mědi v molekule sráží bílkoviny, enzymy a způsobuje rozpad hemoglobinu, podobně jako síran měďnatý. Při požití dochází k akutní otravě mědí.

  1. a b Cupric nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]