Condercum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Condercum
Condercum mezi pevnostmi Hadriánova valu
Condercum mezi pevnostmi Hadriánova valu
Základní informace
Výstavba122-124
Zánikopuštěna v 5. století
Materiálkámen
Poloha
AdresaAnglieAnglie Anglie
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Condercum byla římská pevnost, která ležela tam, kde se nachází Benwell, předměstí anglického města Newcastle. Byla jednou ze třinácti trvale obsazených pevností Hadriánova valu[1], v pořadí třetí na Hadriánově valu, po nejvýchodněji ležících pevnostech Segedunum (Wallsend) a Pons Aelius (Newcastle).

Stála na návrší tři kilometry na západ od města Newcastle. Severní část tohoto místa v moderní době pokrývá vodní plocha z viktoriánské doby a na jihu stojí obydlená čtvrť ze 30. let 20. století, proťatá silnicí A186 z Newcastlu do Carlisle, která sleduje linii starověkého Hadriánova valu.

V blízkosti pevnosti se mimo jiné dochovaly pozůstatky malého chrámu zasvěceného Antenociticovi.

Popis pevnosti[editovat | editovat zdroj]

Pevnost měřila 170 metrů v severojižním směru a 120 metrů od východu k západu. Její opevnění uzavíralo plochu o rozloze 2 hektary. Byly v něm tři brány vedoucí na sever, dále dvě boční brány (na východ a na západ), kterými procházela skrz pevnost římská vojenská silnice podél jižní strany Hadriánova valu. Poslední brána v opevnění poskytovala přístup k jihu.

V pevnosti sídlilo jezdectvo. Pevnost měla dům velitele, budovu velitelství, dvě sýpky, dílny, kasárny, stáje a nemocnici.

Výstavba pevnosti a posádka[editovat | editovat zdroj]

Z několika nápisů na zdech je známo, že opevnění této pevnosti postavili vojáci z druhé Augustovy legie (Legio II Augusta), pravděpodobně mezi lety 122 a 124. Vojáci z dvacáté legie (Legio XX Valeria Victrix) tam zřejmě na konci 2. století provedli další přístavby nebo opravy. Dvě sýpky však postavil oddíl odjinud, snad z nedaleké pevnosti Arbeia (dnes South Shields).

Chrám boha Antenocitica

V 2. století pevnost Condercum hájila první kohorta Vangionum Milliaria Equitata, což byl smíšený pěší a jezdecký oddíl z Horní Germánie. Mohl mít až jeden tisíc mužů, ale v pevnosti jich pravděpodobně byla jen polovina tohoto počtu. Dále se předpokládá, že v letech 205367 byla v pevnosti usazena pětisetčlenná pomocná jednotka kavalérie (Ala I Hispanorum Asturum), z kmene Asturů ze severního Španělska.

Archeologické výzkumy[editovat | editovat zdroj]

Vykopávky, které probíhaly ve 20. a 30. letech 20. století, ukázaly, že pevnost pravděpodobně vybudovali v roce 122. Nalezená keramika z 2. století napovídá, že pevnost byla v té době přestavována.[2] K dalším nálezům z této lokality patří oltáře zasvěcené bohům, brože či stříbrná lžíce.[3]

Jiné stavby[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti pevnosti byly nalezeny pozůstatky dalších tří starověkých římských staveb: jde o Antenociticův chrám, lázně a mansio. U Hadriánova valu je jedinečně dochovaný také přechod přes opevnění.

Vicus[editovat | editovat zdroj]

Existují důkazy, že u pevnosti ve starověku vyrostla civilní osada (vicus), směrem na sever a na jih.

Chrám boha Antenocitica[editovat | editovat zdroj]

Necelých sto metrů na východ od pevnosti lze spatřit pozůstatky Antenociticova chrámu. Byly objeveny v roce 1862, měří 4,6 m od východu na západ a 6,1 m od severu k jihu. Na jižním konci má prodlouženou apsidu, v níž pravděpodobně stála socha tohoto boha v životní velikosti, soudě podle nalezené hlavy a částí paže a nohy s odpovídajícími rozměry. Jde o nejslavnější nález z tohoto chrámu. Socha mladého boha s keltským ozdobným nákrčníkem je syntézou klasických a jiných stylových prvků.[4]

Deska u přechodu přes vallum v Benwellu

Bylo nalezeno několik oltářních kamenů; tři oltáře věnované Antenociticovi, další byly zasvěceny místním keltským bohům ("tři lamiae").[5] Protože Antenociticus není zmiňován nikde jinde na území Římské říše, jedná se jistě o místní, keltské božstvo[1]. V chrámu byly také vykopány mince, ta nejmladší pochází z doby vlády císaře Marca Aurelia (161-180). Stavbu zřejmě zbořili nepřátelé ke konci 2. století. Bylo v ní nalezeno jen pět čitelných mincí, proto datum zničení není jisté.[6]

Lázně[editovat | editovat zdroj]

Přechod přes vallum v Benwellu

Tři sta metrů na jihozápad od pevnosti byly v roce 1751 objeveny lázně. Budova měla několik místností, pravděpodobně s nádržemi s teplou a studenou vodou a šatnami, jaké se v podobných lázních obvykle nacházejí.

Mansio[editovat | editovat zdroj]

Jižně od hradeb byla nalezena třetí stavba. Jednalo se o velkou obytnou budovu, pravděpodobně mansio, která sloužila při služebních cestách jako ubytovací hostinec.

Vallum[editovat | editovat zdroj]

Jižně od pevnosti je jediné místo po celé délce Hadriánova valu, kde lze vidět pozůstatky přechodu přes vallum, mohutný a hluboký příkop vybudovaný s cílem chránit tamní vojenskou zónu z jižní strany. Přechod měl původně měl ozdobný oblouk.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Condercum na anglické Wikipedii.

  1. a b History of Benwell Roman Temple. English Heritage [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. 
  2. Dostupné online. 
  3. Dostupné online. 
  4. BLAGG, T. F. C.; PHILLIPS, E. J. Corpus Signorum Imperii Romani. Great Britain I, 1. Corbridge, Hadrian's Wall East of the North Tyne. Britannia. 1982, roč. 13, s. 442. Dostupné online [cit. 2019-06-18]. ISSN 0068-113X. DOI 10.2307/526530. 
  5. Matthias Egeler: “Condercum: Some Considerations on the Religious Life of a Roman Fort on Hadrian’s Wall and the Celtic Character of the lamiae tres of the Dedication Stone CIL VII, 507,” in: Studi Celtici 7 (2008-2009), pp. 129-176.
  6. Archæologia Æliana. Notes and Queries. 1915-10-23, roč. s11-XII, čís. 304, s. 331–331. Dostupné online [cit. 2019-06-18]. ISSN 1471-6941. DOI 10.1093/nq/s11-xii.304.331a. 
  7. http://www.ecastles.co.uk/benwell.html
    • J. Collingwood Bruce, Handbook to the Roman Wall (1863), Harold Hill & Son, ISBN 0-900463-32-5
    • Ronald Pemberton and Frank Graham, Hadrian's Wall in the Days of the Romans (1984), Frank Graham, ISBN 0-85983-177-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]