Clube de Regatas do Flamengo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
CR Flamengo
Flamengo braz logo.svg
Název Clube de Regatas do Flamengo
Přezdívka Mengão (Velké Mengo)
Rubro-negro (Purpurově-černí)
O mais querido do Brasil (Nejmilovanější v Brazílii)
Země Brazílie
Město Rio de Janeiro
Založen 1895
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
Soutěž Campeonato Brasileiro Série A
2018
2018
Brasileirão – 2. místo
Cariocão – 3. místo
Stadion Maracanã, Rio de Janeiro
Souřadnice
Kapacita 78 838
Vedení
Předseda Brazílie Rodolfo Landim
(Aktuální k 24. 11. 2019)
Trenér Portugalsko Jorge Jesus
(Aktuální k 24. 11. 2019)
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Mezinárodní trofeje Copa Libertadores
Interkontinentální pohár
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Clube de Regatas do Flamengo je brazilský fotbalový klub sídlící v Rio de Janeiru. Pravidelně se účastní nejvyšší brazilské fotbalové soutěže, Campeonato Brasileiro Série A. Klub Flamengo vznikl v roce 1895, mezi fanoušky je přezdíván jako Mengo.

Jejich největším rivalem jsou kluby CR Vasco da Gama, Fluminense FC a Botafogo FR. Klub hraje v dresech s černými a červenými pruhy (odtud také pojmenování Rubro-Negro). Patří k nejúspěšnějším klubům Brazílie, vyhrál 6× brazilskou ligu, 2× brazilský pohár a 33× ligu státu Rio de Janeiro. V roce 1981 vyhrál Interkontinentální pohár.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Klub vznikl roku 1895, ale fotbalový oddíl byl ustanoven až v roce 1911.[1] U jeho zrodu stáli bývalí hráči Fluminense a právě s tímto dalším klubem z města Rio de Janeiro pojí Flamengo dlouholetá vzájemná rivalita. Ještě před začátkem pro Flamengo úspěšných 80. let se tento tým nevzmohl na jediný triumf v brazilské lize. To se změnilo v roce 1980, kdy mužstvo okolo dlouholeté opory Zica přezdívaného „Bílý Pelé“ opanovalo Brasileirão. Zico se předvedl 21 góly za sezónu a pomohl uspět proti Coritibě v semifinále a Atléticu Mineiro ve finále.[2] Úřadující brazilský mistr se další rok vydal na cestu za ziskem prvenství v jihoamerickém klubovém šampionátu Copa Libertadores a v roce 1981 stihl ještě získat Interkontinentální pohár.

Flamengo se druhého Poháru osvoboditelů od roku 1981 dočkalo až roku 2019, kdy ve jednozápasovémfinále uspělo proti argentinskému River Plate.[3] Jakkoli byl argentinský celek po valnou část zápasu lepším mužstvem a díky gólu Rafaela Santose vedl 1:0, závěr patřil Flamengu a dvougólovému Gabrielu Barbosovi, který otočil na 2:1.[3]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

  • vítěz brazilské ligy: 1980, 1982, 1983, 1987, 1992, 2009
  • vítěz brazilského poháru: 1990, 2006
  • vítěz carioca ligy: 1914, 1915, 1920, 1921, 1925, 1927, 1939, 1942, 1943, 1944, 1953, 1954, 1955, 1963, 1965, 1972, 1974, 1978, 1979, 1979 (Special), 1981, 1986, 1991, 1996, 1999, 2000, 2001, 2004, 2007, 2008, 2009, 2011, 2014
  • Copa Libertadores: 1981, 2019
  • Interkontinentální pohár: 1981

Rivalita[editovat | editovat zdroj]

Flamengo versus Botafogo[editovat | editovat zdroj]

Flamengo i Botafogo vznikly v sousedících čtvrtích Rio de Janeira. Na hřišti se kluby poprvé střetly 13. května 1913 a od té doby se tyto týmy v rámci derby O Clássico da Rivalidade střetly už ve více než 300 zápasech.[4] Roku 1926 uštědřilo Flamengo Botafogu porážku 8:1. Další rok se však Botafogo pomstilo výhrou 9:2. Velké vítězství Botafogo vybojovalo 15. listopadu 1972 přesně v den výročí založení Flamenga, když svého rivala v červenočerných dresech porazilo 6:0, na čemž se hattrickem podepsal Jairzinho. Příznivci Botafoga tento historický výsledek následující roky připomínali při derby v hledišti, minimálně tedy do 8. listopadu 1981. Parta kolem Zica vyhrála na Maracanã právě 6:0 a byl to Andrade, kdo vstřelil šestý gól, symbolicky ve dresu s číslem 6.[4]

Flamengo versus Vasco da Gama[editovat | editovat zdroj]

Souboj Flamenga a Vasco da Gama je soubojem brazilských velkoklubů s nejvíce fanoušky. Poprvé na sebe narazily v dubnu 1923. Nováček mezi brazilskou elitou Vasco da Gama se zkušenějšího Flamenga nezalekl a vítězstvím 3:1 se přiblížil k prvnímu titulu, který posléze získal. Během 30. let vzájemné zápasy nabraly na intenzitě, neboť O Vascão uštědřilo Flamengu roku 1931 porážku 0:7, která zůstala historicky nejvyšší do dnešních dní.[5]

Známí hráči[editovat | editovat zdroj]

Trenéři[editovat | editovat zdroj]

Trenéři od roku 2005[6]
Období od Období do Jméno trenéra Poznámky
1. června 2019 současnost Portugalsko Jorge Jesus Vyhrál Pohár osvoboditelů 2019
1. ledna 2019 29. května 2019 Brazílie Abel Braga
29. září 2018 31. prosince 2018 Brazílie Dorival Júnior
30. března 2018 28. září 2018 Brazílie Mauricio Barbieri
1. ledna 2018 29. března 2018 Brazílie Paulo César Carpegiani
7. srpna 2017 31. prosince 2017 Kolumbie Reinaldo Rueda
26. května 2016 6. srpna 2017 Brazílie Zé Ricardo
8. prosince 2015 26. května 2016 Brazílie Muricy Ramalho
29. listopadu 2015 31. prosince 2015 Brazílie Jayme de Almeida
20. srpna 2015 28. listopadu 2015 Brazílie Oswaldo de Oliveira
27. května 2015 20. srpna 2015 Brazílie Cristovão Borges
23. července 2014 26. května 2015 Brazílie Vanderlei Luxemburgo
22. září 2013 31. prosince 2014 Brazílie Jayme de Almeida Vyhrál Copu do Brasil
13. června 2013 20. září 2013 Brazílie Mano Menezes
7. června 2013 9. června 2013 Brazílie Jayme de Almeida
18. března 2013 6. června 2013 Brazílie Jorginho
23. července 2012 17. března 2013 Brazílie Dorival Júnior
3. února 2012 23. července 2012 Brazílie Joel Santana
5. října 2010 2. února 2012 Brazílie Vanderlei Luxemburgo
29. srpna 2010 4. října 2010 Brazílie Paulo Silas
24. dubna 2010 27. srpna 2010 Brazílie Rogério
24. července 2009 24. dubna 2010 Brazílie Andrade
12. prosince 2008 23. července 2009 Brazílie Alexi „Cuca“ Stival
8. května 2008 10. prosince 2008 Brazílie Caio Júnior
1. července 2007 4. května 2008 Brazílie Joel Santana
22. května 2006 29. července 2007 Brazílie Ney Franco Vyhrál Copu do Brasil
3. března 2006 22. května 2006 Brazílie Waldemar Lemos
6. prosince 2005 3. března 2006 Brazílie Valdyr Espinosa
chybí chybí chybí

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fla-Flu, a Carioca special [online]. FIFA.com, 2009-01-27 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. TEJWANI, Karan. When Flamengo ruled the world [online]. Box To Box Football, 2017-06-28 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b CHOWDHURY, Saj. Copa Libertadores: Flamengo beat River Plate with two late goals. BBC [online]. 2019-11-23 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b A big rivalry in every sense [online]. FIFA.com, 2014-10-25 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Rio's clash of the masses [online]. FIFA.com, 2011-01-28 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Flamengo RJ – Manager history [online]. worldfootball.net [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]