Claude Shannon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Claude Elwood Shannon (30. dubna 1916, Petoskey, Michigan24. února 2001, Boston), byl americký elektronik a matematik, zvaný „otec teorie informace“.[1] Byl také zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů.

Již v dětství byl nadšeným radioamatérem.[2] Vystudoval University of Michigan a v roce 1936 stal se asistentem na MIT. Roku 1936 získal magisterský titul za diplomovou práci o využití Booleovy algebry při návrhu reléových sítí.[2] Všiml si totiž, že jak Booloeva algebra (počítající na množině o 2 prvcích), tak relé mají dva prvky. Tímto založil nový vědní obor - teorii logických sítí, čímž otevřel prostor pro teorii konečných automatů a následně k teorii číslicových počítačů.[2] Později napsal dizertaci, ve které použil podobný postup na genetiku.

V roce 1942 nastoupil do Bellových laboratoří, kde působil 15 let a vytvořil zde teorii informace.[2] V roce 1961 odešel do penze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Shannonova myš (též myška) - první sestrojený učící se mechanismus. Byl to na počítač napojený ocelový vozíček, který projížděl bludištěm. Dokázal si zapamatovat správné a nesprávné odbočky. Při druhém pokusu projet bludištěm již náhodně netápal, ale jel k cíli nejkratší možnou cestou za 15 sekund, první jízda, kdy se teprve učil cestu, zabrala 60 sekund.[3] Byla to první ukázka umělé inteligence a učícího se stroje.[2]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • A mathematical theory of communication - společně s Warrenem Weaverem - podle historiků vědy se jedná o „Magnu chartu informačního věku“.[2] Článek otevřel cestu k vnímání informace jako předmětu zájmu vědy a tudíž k současné informační a znalostní společnosti. V tomto díle se poprvé vyskytlo slovo bit.[2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Shannon Statue Dedicated at the University of Michigan (anglicky)
  2. a b c d e f g MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Praha : Academia, 2006. 352 s. ISBN 80-200-1445-4. Kapitola Jak vážíme informace, s. 288-294.  
  3. KOLMAN, Arnošt. Kybernetika: o strojích vykonávajících některé duševní funkce člověka. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1957. 49 s. Kapitola Užití kybernetické techniky, s. 21-36.