Claude Shannon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Claude Elwood Shannon
Narození 30. dubna 1916
Petoskey, Michigan, USA
Úmrtí 24. února 2001 (84 let)
Medford, Massachusetts, USA
Alma mater

University of Michigan,

MIT
Povolání Matematik, Elektrotechnik
Zaměstnavatelé

Bell Labs, MIT,

Institute for Advanced Study
Ocenění

Stuart Ballantine Medal (1955) IEEE Medal of Honor (1966) National Medal of Science (1966) Harvey Prize (1972) Claude E. Shannon Award (1972) Harold Pender Award (1978) John Fritz Medal (1983) Kyoto Prize (1985)

National Inventors Hall of Fame (2004)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Claude Elwood Shannon (30. dubna 1916, Petoskey, Michigan24. února 2001, Boston), byl americký elektronik a matematik, zvaný „otec teorie informace“.[1] Byl také zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů.

Již v dětství byl nadšeným radioamatérem.[2] Vystudoval University of Michigan a v roce 1936 stal se asistentem na MIT. Roku 1936 získal magisterský titul za diplomovou práci o využití Booleovy algebry při návrhu reléových sítí.[2] Všiml si totiž, že jak Booloeva algebra (počítající na množině o 2 prvcích), tak relé mají dva prvky. Tímto založil nový vědní obor - teorii logických sítí, čímž otevřel prostor pro teorii konečných automatů a následně k teorii číslicových počítačů.[2] Později napsal dizertaci, ve které použil podobný postup na genetiku.

V roce 1942 nastoupil do Bellových laboratoří, kde působil 15 let a vytvořil zde teorii informace.[2] V roce 1961 odešel do penze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Shannonova elektromechanická myš Theseus (nazváná podle Thésea z řecké mytologie), která se pokouší projít bludištěm

Shannonova myš (též myška) - první sestrojený učící se mechanismus. Byl to na počítač napojený ocelový vozíček, který projížděl bludištěm. Dokázal si zapamatovat správné a nesprávné odbočky. Při druhém pokusu projet bludištěm již náhodně netápal, ale jel k cíli nejkratší možnou cestou za 15 sekund, první jízda, kdy se teprve učil cestu, zabrala 60 sekund.[3] Byla to první ukázka umělé inteligence a učícího se stroje.[2]

V roce 1950, Shannon publikoval vědeckou práci nazvanou Programming a Computer for Playing Chess. Popisoval jak stroj může zahrát šachy.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • A mathematical theory of communication - společně s Warrenem Weaverem - podle historiků vědy se jedná o „Magnu chartu informačního věku“.[2] Článek otevřel cestu k vnímání informace jako předmětu zájmu vědy a tudíž k současné informační a znalostní společnosti. V tomto díle se poprvé vyskytlo slovo bit.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Shannon Statue Dedicated at the University of Michigan (anglicky)
  2. a b c d e f g MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Praha : Academia, 2006. 352 s. ISBN 80-200-1445-4. Kapitola Jak vážíme informace, s. 288-294.  
  3. KOLMAN, Arnošt. Kybernetika: o strojích vykonávajících některé duševní funkce člověka. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1957. 49 s. Kapitola Užití kybernetické techniky, s. 21-36.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]