Claude Shannon

Claude Shannon
	Claude Shannon
Rodné jméno	Claude Elwood Shannon
Narození	30. dubna 1916; Petoskey, Michigan; Spojené státy americké
Úmrtí	24. února 2001 (ve věku 84 let); Medford, Massachusetts; Spojené státy americké
Příčina úmrtí	Alzheimerova choroba
Bydliště	Gaylord
Alma mater	Michiganská univerzita (od 1932); Massachusettský technologický institut (od 1936)
Povolání	Matematik, Elektrotechnik
Zaměstnavatelé	Institute for Advanced Study (1940–1941); Bellovy laboratoře (1941–1972); Massachusettský technologický institut (od 1956)
Titul	otec teorie informace
Ocenění	Stuart Ballantine Medal (1955) IEEE Medal of Honor (1966) National Medal of Science (1966) Harvey Prize (1972) Claude E. Shannon Award (1972) Harold Pender Award (1978) John Fritz Medal (1983) Kyoto Prize (1985) National Inventors Hall of Fame (2004)
Nábož. vyznání	ateismus
Manžel(ka)	Betty Shannon (od 1949)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Claude Elwood Shannon (30. dubna 1916 Petoskey, Michigan – 24. února 2001 Boston, Massachusetts), byl americký elektronik a matematik, zvaný „otec teorie informace“.^[1] Je zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů, v roce 1948 jako první představil lineární model komunikace, též zvaný Shannonův a Weaverův model komunikace.

Život[editovat | editovat zdroj]

Již v dětství byl nadšeným radioamatérem.^[2] Vystudoval University of Michigan a v roce 1936 stal se asistentem na MIT. Roku 1936 získal magisterský titul za diplomovou práci o využití Booleovy algebry při návrhu reléových sítí.^[2] Všiml si totiž, že jak Booloeva algebra (počítající na množině o 2 prvcích), tak relé mají dva prvky. Tímto založil nový vědní obor – teorii logických sítí, čímž otevřel prostor pro teorii konečných automatů a následně k teorii číslicových počítačů.^[2] Později napsal dizertaci, kde aplikoval podobný postup na genetiku.

V roce 1942 nastoupil do Bellových laboratoří, kde působil 15 let a vytvořil zde teorii informace.^[2] Na Massachusettském technologickém institutu působil do roku 1978.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Shannonova elektromechanická myš Theseus (nazvána podle Thésea z řecké mytologie), která se pokouší projít bludištěm

Shannonova myš (též myška) – první sestrojený učící se mechanismus. Byl to na počítač napojený ocelový vozíček, který projížděl bludištěm. Dokázal si zapamatovat správné a nesprávné odbočky. Při druhém pokusu projet bludištěm již náhodně netápal, ale dojel k cíli nejkratší možnou cestou za 15 sekund, zatímco první jízda, kdy se teprve učil cestu, zabrala 60 sekund.^[3] Byla to první ukázka umělé inteligence a učícího se stroje.^[2]

V roce 1950 Shannon publikoval vědeckou práci nazvanou Programming a Computer for Playing Chess. Popisoval, jak stroj může zahrát šachy.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

A mathematical theory of communication – napsal společně s Warrenem Weaverem. Podle historiků vědy se jedná o „Magnu chartu informačního věku“.^[2] Článek otevřel cestu k vnímání informace jako předmětu zájmu vědy a tudíž k současné informační a znalostní společnosti. V tomto díle se poprvé vyskytlo slovo bit.^[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Shannon Statue Dedicated at the University of Michigan (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Praha: Academia, 2006. 352 s. ISBN 80-200-1445-4. Kapitola Jak vážíme informace, s. 288-294.
↑ KOLMAN, Arnošt. Kybernetika: o strojích vykonávajících některé duševní funkce člověka. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1957. 49 s. Kapitola Užití kybernetické techniky, s. 21–36.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Claude Shannon na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Shannon Statue Dedicated at the University of Michigan (anglicky)

[mareš-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Praha: Academia, 2006. 352 s. ISBN 80-200-1445-4. Kapitola Jak vážíme informace, s. 288-294.

[3] KOLMAN, Arnošt. Kybernetika: o strojích vykonávajících některé duševní funkce člověka. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1957. 49 s. Kapitola Užití kybernetické techniky, s. 21–36.

[1]

[2]

[3]