Claude Bourgelat
| Claude Bourgelat | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. března 1712 Lyon |
| Úmrtí | 3. ledna 1779 (ve věku 66 let) Paříž |
| Alma mater | École Nationale Vétérinaire de Lyon |
| Povolání | veterinární lékař, encyklopedista a spisovatel literatury faktu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Claude Bourgelat (27. března 1712 Lyon – 3. ledna 1779 Paříž) byl francouzský hipolog a průkopník veterinárního lékařství.
Byl nejmladším synem úspěšného obchodníka a lyonského radního Charlese-Pierra Bourgelata, o většinu rodinného jmění však přišel v soudních sporech s příbuzenstvem. Navštěvoval jezuitskou školu, sloužil u mušketýrů a pak krátce vykonával právnickou praxi. V roce 1740 byl pověřen vedením královské jezdecké akademie v Lyonu.[1] Vydal knihu o jezdeckém umění Le nouveau Newcastle a rozsáhlé pojednání o biomechanice koní Élémens d'hippiatrique.
V roce 1752 ho Jean le Rond d'Alembert požádal, aby psal články o koních pro projekt Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel. Bourgelat napsal nejméně 235 encyklopedických hesel a byl přijat do Francouzské akademie věd.[2] Byl také jmenován státním cenzorem, v této funkci se stejně jako jeho patron Guillaume-Chrétien de Lamoignon de Malesherbes snažil chránit práce encyklopedistů. Jeho přítelem byl Henri Bertin de Bourdeville, který mu svěřil dohled nad knižním obchodem v Lyonu.
Zabýval se hygienou i anatomií, jeho srovnání lidského a zvířecího organismu položilo základy oboru komparativní patobiologie. Dne 4. srpna 1761 vznikla díky Bourgelatovi v Lyonu první škola pro zvěrolékaře na světě, zaměřená především na léčbu dobytčího moru.[3] Druhou školu tohoto typu založil o čtyři roky později v Maisons-Alfort nedaleko Paříže. Na základě jeho práce Règlemens pour les Écoles royales vétérinaires de France začaly vznikat veterinární školy i mimo Francii. Po přesídlení do Paříže získal Bourgelat funkci generálního komisaře královských hřebčínů s platem 11 000 livrů a kočárem k osobní dispozici. Závěr jeho života poznamenala omezená pohyblivost v důsledku onemocnění dnou.
V Lyonu nese jeho jméno ulice Rue Bourgelat. Ve Francii skládají budoucí veterináři Bourgelatovu přísahu (Serment de Bourgelat), která je ekvivalentem Hippokratovy přísahy.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The vet profession celebrates 250 years! [online]. The Veterinarian [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Claude Bourgelat et l'aventure encyclopédique [online]. Gallica [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ The birth of veterinary education in the Age of Enlightenment [online]. American Veterinary Medical Foundation [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Le serment des vétérinaires : serment de Bourgelat [online]. Ordre national des Vétérinaires [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Claude Bourgelat na Wikimedia Commons - La France Savante
- History and Headlines
