Přeskočit na obsah

Chlortetracyklin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chlortetracyklin
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název(2Z,4S,4aS,5aS,6S,12aS)-2-(amino-hydroxy-methyliden)
-7-chlor-4-dimethylamino-6,10,11,12a-tetrahydroxy-6-methyl
-4,4a,5,5a-tetrahydrotetracen-1,3,12-trion-7-chloro-4-dimethylamino
-1,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,6,10,12,12a-pentahydroxy
-6-methyl-1,11-dioxo-2-naftacenkarboxamid
Ostatní názvyaureomycin, aureocyklin
Latinský názevchlortetracyclinum
Sumární vzorecC22H23CN2O8
Vzhledžlutý krystalický prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS57-62-5
PubChem5280963
Vlastnosti
Molární hmotnost478,879 g/mol
Teplota rozkladu210 °C
Disociační konstanta pKa3,3 ; 7,4 ; 9,3
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlortetracyklin, též aureomycin či aureocyklin, je širokospektrální antibiotikum ze skupiny základních tetracyklinů. V humánní medicíně se již nepoužívá, ve veterinární medicíně se užívá k léčbě mastitid a poporodních infekcí skotu, infekcí dýchací a trávicí soustavy telat, prasat a drůbeže a při infekčních onemocnění a sepsí u mláďat. Dále se místně používá k terapii infekcí kůže, spojivky, zevního zvukovodu či ran.

Chlortetracyklin je přirozeným produktem některých kmenů aktinomycety Streptomyces aureofaciens. Byl objeven v roce 1945 jako první známé tetracyklinové antibiotikum.

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Chlortetracyklin je žlutý krystalický prášek, bez zápachu, stabilní na vzduchu, ale na světle se pomalu rozkládá. Je rozpustný v alkalických hydroxidech a uhličitanech, nepatrně rozpustný ve vodě a alkoholech a prakticky nerozpustný v acetonu, chloroformu a diethyletheru.

  1. a b Chlortetracycline. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lochmann, O. Antimikrobiální terapie v praxi. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-826-3
  • Lochmann, O. Vademekum antiinfekční terapie. Paha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-592-2
  • Sobek, V. Chlortetracyklin a makroorganismus. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1963.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]