Chien-Chi Chang

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čchien-čchi Čang
Chang Chien Chi 2009.jpg
Narození 1961 (58–59 let)
Tchaj-čung
Alma mater Indiana University
Soochow University
Povolání fotograf
Webová stránka www.magnumphotos.com/ChienChiChang
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Thomann In(ter)vention. Plakát krátkého dokumentu o Georgi Paulu Thomannovi (2018). Autor Hadas Emma Kedar představuje tři umělce: Johannes Grenzfurthner, Zdenka Badovinac a Chin-Chi Chang
Projekt China Town na výstavě Venezia Biennale, 2009

Chien-Chi Chang (čínsky:張乾琦, (IPA: ʈ͡ʂɑŋ⁵⁵ t͡ɕʰjɛn³⁵t͡ɕʰi³⁵, bopomofo: ㄓㄤ ㄑㄧㄢˊㄑㄧˊ, český přepis: Čang Čchien-čchi) * 1961 Tchaj-čung, Tchaj-wan) je tchajwanský fotograf a člen agentury Magnum Photos.[1]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Chang se narodil v roce 1961 v Tchaj-čungu na Tchaj-wanu. Získal titul Master of Science na Indiana University, Bloomington a titul Bachelor of Arts na Soochow University v Tchaj-peji. Do spolku Magnum Photos nastoupil v roce 1995 a v roce 2001 byl zvolen za řádného člena. Žije v Tchaj-čung na Tchaj-wanu a zároveň v rakouském Štýrském Hradci.

Čang se ve své tvorbě zaměřuje na abstraktní pojmy odcizení a spojení. The Chain je sbírka portrétů vytvořených v roce 1998 v azylu pro duševně nemocné v chrámu Long Fa Tang na jižním Tchaj-wanu. Čchien-čchi Čang zkoumá život za zdmi chrámu, který se stal svatyní i vězením pro asi 700 duševně nemocných pacientů. Chrám nepodává léky ani ošetření používané v podobných institucích. Místo toho buddhističtí mniši, kteří dohlížejí na pacienty, používají pro „terapeutické“ účely řetězy. Pacient ve stabilnějším stavu je připoután a uzamčen k pacientovi, který je považován za méně zdravého. Vytvoří tak řetězem spojenou dvojici. Pacienti obvykle přicházejí do chrámu nedobrovolně. Po vyčerpání konvenčních lékařských postupů vidí zoufalí členové rodiny Long Fa Tang jako poslední možnost pro nevyléčitelné. Vzhledem k tvrdé kritice ze strany úřadů tvrdí mniši, že jejich metody se osvědčily, stejně jako zmírnily obrovskou zátěž rodin.[2] Série byla vastavena na Benátském bienále (2001) a na uměleckém bienále v São Paulu (2002). Fotografie vytištěné skoro v životní velikosti dvojic pacientů spojených dohromady řetězem rezonují s Čangovým pohledem na méně viditelná pouta v manželství.

Čang se zabýval manželskými vazbami ve dvou knihách - I do I do I do (2001), sbírce obrazů zachycujících odcizené ženichy a nevěsty na Tchaj-wanu a v Double Happiness (2005) dokumentoval obchody s prodejem nevěst ve Vietnamu. Vazby rodiny a kultury jsou také tématem projektu, který zahájil v roce 1992. Po dobu 21 let fotografoval a natáčel Chang rozdělené životy čínských imigrantů v Chinatownu v New Yorku, spolu se životem jejich manželek a rodin doma ve Fu-ťienu. Na projektu China Town (Čínské město) stále pracuje, v roce 2008 tuto sérii vystavil v Singapurském národním muzeu[3], na Benátském bienále (2011) a v Mezinárodním středisku fotografie v New Yorku (2012). Čangovo zkoumání vazeb, které spojují jednu osobu s druhou, vychází z vlastní zkušenosti oddělených imigrantů ve Spojených státech.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Knihy a vybrané monografie[editovat | editovat zdroj]

  • Čang, Čchien-čchi, The Chain, Photographs by Chien-Chi Chang. Tchaj-pej: Taipei Fine Arts Museum, 2001.
  • Čang, Čchien-čchi, I do I do I do. Taipei: Premier Foundation, 2001. ISBN 957-97817-2-9.
  • Čang, Čchien-čchi; Lai, Cheryl, The chain. Londýn: Trolley Books, 2002. ISBN 0-9542079-5-5.
  • Čang, Čchien-čchi; Dowling, Claudia Glenn, Double Happiness. New York, NY: Aperture, 2005. ISBN 1-931788-56-1.
  • Čang, Čchien-čchi, I Grandi Fotografi: Magnum Photos: Chien-Chi Chang. Milán: Hachette Fascioli, 2008.
  • Čang, Čchien-čchi, Les Grands Photographe de Magnum Photos: Chien-Chi Chang. Paříž: Hachette, 2008.
  • Čang, Čchien-čchi, Doubleness: photography of Chang Chien-Chi. Singapore: Vyd.: Didier Millet a National Museum of Singapore, 2008. ISBN 978-981-05-9658-3.

Video[editovat | editovat zdroj]

  • 2007: Empty Orchestra.
  • 2008: China Town I.
  • 2009: Escape from North Korea.
  • 2011: Burmese Days.
  • 2011: Bongo Fever.
  • 2011: China Town II.
  • 2013: AccessRH, Philippines.
  • 2014: Side Chain.

Vybrané výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1999 Alternativní muzeum, New York City.
  • 2001 Tchaj-pejské muzeum výtvarných umění, Tchaj-pej, Tchaj-wan.
  • 2001 Benátské bienále, Benátky.
  • 2002 Bienále São Paulo, São Paulo.
  • 2004 Jihovýchodní muzeum fotografie, Daytona Beach, Florida.
  • 2004 Fotogallery, Cardiff.
  • 2006 Muzeum umění Columbus, Columbus, Ohio.
  • 2008 Národní muzeum v Singapuru v Singapuru.[3]
  • 2009 Národní taiwanské muzeum výtvarných umění, Taichung.
  • 2009 Benátské bienále, Benátky.
  • 2011 Muzeum kultury / Museum der Kulturen, Basilej.
  • 2012 Projekt Cube Project Space, Tchaj-pej.
  • 2012 Chi-Wen Gallery, Tchaj-pej.
  • 2012 Mezinárodní centrum fotografie, New York City.
  • 2013 Muzeum současného umění, Tchaj-pej.
  • 2013 Muzeum národní univerzity v Tchaj-peji, Národní univerzita v Tchaj-peji, Tchaj-pej.

Vybrané zvukové instalace[editovat | editovat zdroj]

  • 2010 Many Voices of Immigrants, New York and Fuzhou, China (Mnoho hlasů přistěhovalců, New York a Fuzhou, Čína).
  • 2013 Postcards from North Korea (Pohlednice ze Severní Koreje).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chien-Chi Chang na anglické Wikipedii.

  1. HUDSON, Berkley. Encyclopedia of Journalism. Redakce Sterling Christopher H.. Thousand Oaks, Calif.: SAGE, 2009. ISBN 978-0-7619-2957-4. S. 1060-67. (anglicky) 
  2. Chien-Chi Chang: The Chain [online]. Magnum Photos [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Lenzi, Iola. "Chang Chien-Chi at the National Museum of Singapore.". C-Arts, 10. července 2009.
  4. 1998 Chien-Chi Chang DL2. World Press Photo. Dostupné online [cit. 2018-07-03]. (anglicky) 
  5. 1999 Chien-Chi Chang DLS1-AK. World Press Photo. Dostupné online [cit. 2018-07-03]. (anglicky) 
  6. Recipients [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Winners List [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ukázka čínského písma Tento článek obsahuje čínský text.
Bez správné podpory asijských znaků se Vám mohou namísto čínských znaků zobrazovat otazníky, obdélníčky nebo jiné zástupné symboly.