Charles Paulet, 2. vévoda z Boltonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Charles Paulet, 2. vévoda z Boltonu
LordPaulet.jpg
Narození 1661
Úmrtí 21. ledna 1722 (ve věku 60–61 let)
Londýn
Alma mater Winchester College
Děti Charles Paulet, 3. vévoda z Boltonu
Harry Powlett, 4th Duke of Bolton
Lord Nassau Powlett
Rodiče Charles Paulet, 1. vévoda z Boltonu a Mary Paulet, Marchioness of Winchester
Příbuzní Lord William Powlett (sourozenec)
Funkce poslanec anglického parlamentu
Lord Lieutenant of Hampshire
Lord Lieutenant Irska
Lord Chamberlain
Lord Lieutenant of Dorset
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Paulet, 2. vévoda z Boltonu (Charles Paulet, 2nd Duke of Bolton, 7th Marquess of Winchester, 7th Earl of Wiltshire, 7th Baron St. John of Basing) (166121. ledna 1722, Londýn, Anglie) byl britský dvořan a státník ze starobylé šlechty. V mládí byl poslancem Dolní sněmovny, od roku 1698 zasedal v Horní sněmovně. Dvakrát byl irským místokrálem, u dvora zastával funkci nejvyššího komořího.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Pauletů, byl nejstarším synem Charlese Pauleta, 1. vévody z Boltonu. Po studiích ve Winchesteru absolvoval kavalírskou cestu, během níž pobýval převážně ve Francii (1675–1678). Po návratu se stal poslancem Dolní sněmovny (1681, 1685–1687 a 1689–1698), kde v řadách whigů podpořil nástup Viléma Oranžského. Souběžně sloužil v armádě a dosáhl hodnosti plukovníka, v letech 1689–1694 byl nejvyšším komořím královny Marie a od roku 1690 členem Tajné rady. V roce 1698 zdědil titul vévody a vstoupil do Sněmovny lordů (jako otcův dědic předtím užíval titul hraběte z Wiltshire a od roku 1689 vystupoval pod jménem markýze z Winchesteru). Zastával úřad lorda místodržitele v několika hrabstvích (Hampshire 1692–1710, Dorset 1699–1710). V letech 1699–1700 byl jedním ze tří místodržitelů v Irsku. V roce 1706 byl jedním z komisařů pro sloučení Anglie a Skotska a v letech 1707–1710 guvernérem na ostrově Wight.

Po pádu Godolphinovy vlády v roce 1710 byl zbaven všech úřadů a donucen k dočasnému odchodu do ústraní. Po smrti královny Anny se stal členem regentské vlády a podpořil nástup hannoverské dynastie, což předurčilo jeho další kariéru. V roce 1714 získal Podvazkový řád, byly mu také vráceny místodržitelské úřady v Hamsphire a Dorsetu. V letech 1715–1717 byl lordem nejvyšším komořím a nakonec místokrálem v Irsku (1717–1721).[1] V době nepřítomnosti Jiřího I. v Anglii v roce 1720 byl též členem místodržitelského úřadu. V návaznosti na jmenování Walpolovy vlády odstoupil v srpnu 1721 z funkce irského místokrále a zemřel krátce poté na zánět pohrudnice. Přes četné vysoké funkce neměl u dvora vliv odpovídající jeho postavení, což bylo do značné míry způsobeno jeho sklonem k alkoholismu a přezíravému chování, kvůli čemuž neměl mnoho přátel.

Manželství a potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Henrietta Paulet, rozená Crofts, vévodkyně z Boltonu (Godfrey Kneller, 1715)

Byl celkem třikrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1679 s Margaret Coventry (1657–1683), jejíž strýcové Henry a William patřili k významným osobnostem za vlády Karla II. Jeho druhou manželkou byla Frances Ramsden (1661–1696) a nakonec se oženil v roce 1697 s Henriettou Crofts (1682–1730), dcerou popraveného Jamese Scotta, vévody z Monmouthu. Ta byla v letech 1714–1717 dvorní dámou Karoliny z Ansbachu, princezny waleské, a v roce 1715 se neúspěšně snažila požádat o milost pro účastníky jakobitského povstání.

Potomstvo měl z druhého a třetího manželství:

Mladší bratr 2. vévody z Boltonu, lord William Paulet (1667–1729), sloužil v armádě a byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny (1689–1729).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOVÁŘ, Martin: Velká Británie v éře Roberta Walpola; Praha, 2004 s. 199 ISBN 80–86642–23–2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]