Chan Šan-tchung
| Chan Šan-tchung | |
|---|---|
| Narození | 1318 |
| Úmrtí | 26. ledna 1355 |
| Země | říše Jüan |
| Povolání | politik |
| Znám jako | povstalec, jeden z vůdců Bílého lotosu, připravoval povstání rudých turbanů |
| Nábož. vyznání | Bílý lotos |
| Choť | Empress Dowager Yang |
| Děti | Chan Lin-er |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Chan Šan-tchung (čínsky pchin-jinem Hán Shāntóng, znaky 韓山童; † 26. ledna 1355) byl čínský náboženský vůdce a politik. Pocházel z rodiny dědičných vůdců Bílého lotosu, připravoval povstání rudých turbanů proti mongolské dynastii Jüan.
Život[editovat | editovat zdroj]
Ideologie Bílého lotosu – kult Maitréji, který osvobodí svět ode zla, byla směsicí buddhistických a manichejských prvků.[1] Jejím klíčovým prvkem byla víra v příchod spasitele – Krále světla, který osvobodí svět ode zla. Chan Šan-tchung se za takového spasitele prohlásil a přijal titul „Velký král světla“ (Ta Ming-wang).[2] Považoval se také za potomka sungského císaře Chuej-cunga (1082–1135) v sedmé generaci.
Připravoval povstání proti mongolské říši Jüan v povodí řeky Chuaj v severním An-chueji a jižním Che-nanu. Uzavřel volné spojenectví s Pcheng Jing-jüem, který působil jižněji v severovýchodním Chu-peji. Jeho stoupenci poté tvořili severní větev Rudých turbanů, Pchengova skupina jižní větev.[2]
Roku 1351 využil hněv pracovníků nad těžkými podmínkami opravy kanálů a snažil se je podnítit ke vzpouře. Místní úřady reagovaly jeho zatčením, což 28. května 1351 vyvolalo vzpouru s centrem v Jing-čou v An-chueji.[3] Povstalecké vojsko – armáda rudých turbanů (chung-ťin chun), zkráceně rudá armáda (chung-chun) – rychle vzrostlo na 10 tisíc mužů a rozšířilo svůj vliv i na jih Che-peje a západ Šan-tungu. V srpnu se vzbouřily i jižní rudé turbany a ustavili říši Tchien-wan.[2]
Po několikaletém zajetí byl Chan Šan-tchung začátkem roku 1355 popraven. Povstalci reagovali vyhledáním jeho syna Chan Lin-era, od roku 1351 se skrývajícího, kterého prohlásili „Menším králem světla“ (Siao Ming-wang) a císařem říše Sung.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FARMER, Edward L. Zhu Yuanzhang and early Ming legislation: the reordering of Chinese society following the era of Mongol rule. Leiden: Brill, 1995. 259 s. ISBN 9004103910, ISBN 9789004103917. S. 21. (anglicky)
- ↑ a b c ROWE, William T. Crimson rain: seven centuries of violence in a Chinese county. Stanford: Stanford University Press, 2007. 437 s. ISBN 0804754969, ISBN 9780804754965. S. 50. (anglicky)
- ↑ GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0231038011, ISBN 023103833X. Heslo Han Lin-er, s. 485. (anglicky) [dále jen Goodrich].
- ↑ Goodrich, str. 486.