Cerkev Nanebevzetí Panny Marie (Roztoka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cerkev Nanebevzetí Panny Marie
Místo
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství a Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Souřadnice
Map
Základní informace
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohdřevěný kostel
Výstavba1650
Další informace
AdresaRoztoka, UkrajinaUkrajina Ukrajina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cerkev Nanebevzetí Panny Marie (ukrajinsky: Церква Введення Пресвятої Богородиці, rusky: Церковь Введения Пресвятой Богородицы) je dřevěná cerkev v obci Roztoka (Розтока), asi 10 km východně od města Volovec, v okrese Miržhirja, v Zakarparské Ukrajině.

Cerkev je památka[1] lemkovské dřevěné architektury[2] nebo také verchovynského baroka.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Byla postavena v 17. století jako cerkev bojkovského typu se třemi věžemi, prostřední byla nejvyšší. Podle legendy byla cerkev koupena a převezena z vedlejšího údolí z obce Studenyj. Svatyně byla přestavěna v roce 1759 na jednověžovou stavbu, s věží na západní části nad babincem. Datum přestavby dokládá vytesaný nápis nade dveřmi cerkve.[3][4] Přestavba byla ovlivněna uniatskou barokní modernizací.[5] V roce 2001 farnost prodala původní neocenitelný ikonostas a mnoho ikon ze 17. století. Utržené peníze použili na vybudování nové cerkve, která byla postavena v letech 1993–1996. V roce 1998 v blízkosti nové svatyně byla postavena i nová zvonice, do které byly přeneseny zvonky ze staré zvonice.[6][7] Původní svatyně byla opuštěna a začala chátrat. V roce 2005 byla opravena střecha.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Cerkev je dřevěná roubená orientovaná stavba na půdorysu obdélníku třídílná, dvousrubová, postavená z jedlových trámů. Nad babincem se tyčí štenýřová věž zakončená dvojitou barokní bání s lucernou. Výška věže byla 17 m, délka kostela 13,5 m. Šířka babince a lodi je stejná, čtvercové kněžiště je užší.[8] V západním průčelí je (dříve otevřená) uzavřená veranda se čtyřmi sloupy s plochým stropem. Kolem cerkve obíhá pultová střecha posazená na dřevěných konzolách, které vystupují ze stěn. Chrám je zastřešen dvouhřebenovou sedlovou střechou, nad kněžištěm nižší. Střechy cerkve a stěny jsou pokryty dubovým šindelem.[5] Loď a babinec mají plochý strop.

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

U chrámu stojí samostatná dřevěná patrová zvonice na půdorysu čtverce z 18. století. Spodní část je roubená krytá obvodovou pultovou střechou. Tato část nemá nosnou funkci, je postavena kolem čtyř nosných štenýřů, které tvoří vyšší bedněnou hranolovou část. Zvonové patro má na každé straně dvě otevřená oblouková okna. Zvonice je zakončena nízkou osmibokou jehlanovou střechou, krytou šindelem.[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Церква Введення Пресвятої Богородиці (Розтока) na ukrajinské Wikipedii.

  1. tools.wmflabs.org [online]. [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. 
  2. Памятники градостроительства и архитектуры Украинской ССР. 191-я страница 2-го тома. ua.vlasenko.net [online]. [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. 
  3. a b KRUSHYNSʹKA, Olena. Zakarpatí : průvodce bývalou Podkarpatskou Rusí. 1. vyd. Praha: ACADEMIA, 2017. 575 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2647-7, ISBN 80-200-2647-9. OCLC 1003854880 S. 354. 
  4. KRUSHYNSKA, Olena. Розтока. derev.org.ua [online]. 2008 [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. 
  5. a b LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 2 svazky (528 s.). Dostupné online. ISBN 978-80-7185-980-2, ISBN 978-80-7185-982-6. OCLC 648151865 S. 303, 262. 
  6. Розтока с Церква Введення (нова). www.pslava.info [online]. [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. 
  7. Розтока с Церква Введення (стара). www.pslava.info [online]. [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. 
  8. Розтока с Церква Введення (стара) 1982 г. Украина и Молдавия. www.pslava.info [online]. [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  9. LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 2 svazky (504 s.). Dostupné online. ISBN 978-80-7185-981-9, ISBN 978-80-7185-982-6. OCLC 648151865 S. 345–346. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]