Cementárna Maloměřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Závod Maloměřice
Právní forma akciová společnost
Založeno 1907
Sídlo Brno-Maloměřice, Česká republika
Ústředí Mokrá 359, 664 04 Mokrá-Horákov
Souřadnice sídla
Oblast výroby výroba cementu
Produkty

portlandský cement CEM I 42,5 R,
CEM I 52,5 R,
CEM I 52,5, CEM II/B-S 32,5 R,
síranovzdorný SVPC 32,5,

vysokopecní CEM III/A 32,5 R, silniční SC 70.
Služby výroba a expedice volně ložených cementů
Majitelé HeidelbergCement Central Europe East Holding B.V.
5216PD´s Hertogenbosch,
Pettelaarpark 30, Nizozemské království
Dceřiné společnosti Českomoravský cement, a.s.
Oficiální web Oficiální stránky
Zánik 31. prosince 1998
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cementárna Maloměřice se nacházela v Brně-Maloměřicích v okrese Brno-město na jižním okraji jihomoravského krasu a byla součástí společnosti Českomoravský cement, a.s. Do roku 1998 byla Maloměřická cementárna součástí akciové společnosti Cementárny a vápenky Mokrá.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1906 dala obec Maloměřice do nájmu pozemky firmě Leo Czech a spol, která zahájila v roce 1907 výstavbu cementárny a v roce 1908 byl zahájen provoz. Projekt a výstavbu provedla dánská firma F. L. Smidth & Co., Kodaň. Výroba slínku činila až 100 tun denně s 150 dělníky. Pohon strojů zabezpečoval dvouválcový parní stroj s výkonem 1000 HP. V roce 1911 byla cementárna modernizována a rozšířená o dvě rotační pece, kolové mlýny drtič vápence a pro uskladnění cementu postaveno pět železobetonových sil. Výroba se zvýšila na 320 tun vypáleného slínku denně při 320 zaměstnancích (z toho 110 pracovalo v lomu). V roce 1928 byla zahájená výstavba dalších 24 železobetonových sil na 430 tun (každé) cementu a postavena balírna cementu firmou Bates Wien. V roce 1925 byla zahájená výstavba páté rotační pece, tří kotlů na odpadní teplo s odprašovacím zařízením firmy Oski, nového komína (75 m vysoký) a strojovny pro parní turbíny. V roce 1929 byla uvedena do provozu šestá rotační pec.[2] Výrobu cementu zajišťovalo na 450 dělníků a 50 techniků.[3]

V roce 1939 byla firma zrušena, majetek zkonfiskován a uvalena nucená zpráva německými okupačními úřady. V roce 1941 byla zřízená nová firma Zement und Kalkwerke Malmeritz, A. G.., Brünn - Malmeritz. Německá firma závod začala rozšiřovat. V roce 1945 po ukončení druhé světové války byla ustanovena národní rada a dne 1. ledna 1946 vytvořen národní podnik Moravskoslezské cementárny a vápenice. Dne 9. července 1949 byl zřízen národní podnik Maloměřická cementárna a vápenice se sídlem v Brně - Maloměřicích, který zahrnoval mimo jiné vápenky a vápenice v okolí Brna. V roce 1958 pro výpal slínku na všech pecích byl používán zemní plyn. Národní podnik Maloměřická cementárna a vápenice byl zrušen 31. prosince 1978. dnem 1. ledna 1980 vznikl koncernový podnik Cementárny a vápenky Mokrá, který se stal v lednu 1990 státním podnikem. Dne 1. ledna 1991 byl státní podnik přeměněn na akciovou společnost a dnem 19. prosince 1991 privatizován s majoritním podílem belgické společnosti CBR[p. 1].[4] V roce 1990 byla zahájená demolice expedice cementu a další objektů závodu. V roce 1998 Cement Bohemia Praha, a.s. se sloučila se společností Cementárny a vápenky Mokrá, a.s. a vytvořily nový podnik Českomoravský cement, a.s.[5] Ke dni 31. prosince 1998 byla výroba cementu v maloměřické cementárně zastavena.[6]

Přehled výroby slínku a cementu v letech 1937–1996
rok slínek

[t]

cement

[t]

zdroj rok slínek

[t]

cement

[t]

zdroj
1937 189130 [3] 1970 413 531 498 011 [3]
1940 236 594 252 072 1975 424 297 521 111
1945 27 197 38 866 1980 393 300 555 400
1950 218 489 293 312 1985 393 100 658 200
1955 241 294 304 556 1990 363 700 467 200
1960 285 417 418 755 1995 207 850 240 100
1965 401 725 463 650 1996 305 050 336 100

Vlečka[editovat | editovat zdroj]

Ze stanice Brno-Obřany byla zavedena vlečka do cementárny Maloměřice. K rozvozu vagónů byla používána parní lokomotiva a k posunu jednotlivého vagonu k vykládce nebo nakládce spilové zařízení a posuvna vagonů.[3] V současné době obsluhuje teplárnu v Brně-Maloměřicích. Provoz vlečky je řízen ze stanice Brno-Maloměřice.[7]

Lomy[editovat | editovat zdroj]

Lom Džungle[editovat | editovat zdroj]

Vápenec pro výrobu cementu byl zabezpečován z lomu Džungle, nacházel se na západní straně Hádů. Pro jeho přepravu byla postavena lanová dráha. Vápenec byl těžen ručně asi devadesáti dělníky, od roku 1911 byly zavedeny pneumatické vrtačky. V roce 1928 byla v lomu postavena drtírna dodána firmou První brněnská strojírna. V roce 1929 byla zrušena lanová dráha. V roce 1966 byla v lomu postavena nová drtírna a v roce 1984 byla modernizována. V roce 1996 byl lom uzavřen a provedena rekultivace. Je zde provozováno Lamacentrum Hády, kde funguje ekocentrum a infocentrum ČSOP a minizoo s chovem lam alpak, ovcí a zakrslých koz.

Lom Růženín[editovat | editovat zdroj]

byl otevřen v roce 1925, těžba byla prováděna pneumatickými kladivy firmy Vítkovice. Doprava vápence byla zabezpečena úzkokolejnou dráhou. Mezi lomy Džungle a Růženín byly proraženy dva tunely.

Lom Habeš[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti Velké Klajdovky po ukončení druhé světové války byl otevřen lom pro těžbu vysokoprocentního vápence. Surovina byla dovážená do Růženína lomu auty k dalšímu zpracování. Z důvodů vysokých nákladů na dopravu byl lom uzavřen a těžba převedena do Lesního lomu.

Lom Lesní[editovat | editovat zdroj]

Lesní lom v Líšni zabezpečoval vysokokvalitní vápenec. Jeho dopravu zabezpečovala lanovka firmy Bleichert Trasportanlagen Leipzig o výkonu 100 tun za hodinu, postavena v roce 1947. V roce 1966 byly stará lanová dráha nahrazena novou o výkonu 150 tun za hodinu dodanou firmou Transport Chrudim. v roce1970 byl uveden do provozu rozrývač Caterpillar a nakladač téže firmy. V roce 1984 Byla lanová dráha zrušena. Těžený vápenec byl na lom Džungle dopravován velkotonážními auty.

V lomech byla k dopravě vápence od stěn k drtičům zajišťována úzkokolejnými dráhami, nakládání bylo prováděno elektrickými rypadly. V šedesátých letech 20. století byla kolejová doprava nahrazena automobilovou. Byly používána automobily Tatra, Belaz 540, dumpery atd.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Maloměřická cementárna měla druhý nejvyšší komín České republice vysoký 215 m,[8] který po ukončení provozu cementárny v roce 1998 byl odstřelen dne 14. října 1999.[9]
  • Výroba vápna s vápenkou Mokrá byla prodána společnosti Carmeuse Czech Republic, s.r.o. v roce 2003.[4]
  • Název Cementárna Maloměřice s. r. o. používá od roku 2010[10] podnik zabývající se pronájmem a prodejem administrativních, obchodních, skladovacích, nebytových a průmyslových prostor, parkovacích míst, garáží, kanceláří, skladů a pozemků.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. CBR je dceřinou společností skupiny HeidelbergCement .

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Českomoravský cement, a.s. | HeidelbergCement Česká republika. www.heidelbergcement.cz [online].  [cit. 2016-12-26]. Dostupné online.  
  2. StramZpravodaj-03-2008 [cit. 2015-09-21]. kapitola: Dvě tisíciletí vápenictví a cementárenství v českých zemích. S.16–26
  3. a b c d Maloměřická cementárna 1907–1997. [cit. 2016-09-20]. Dostupné online.
  4. a b Závod Mokrá | HeidelbergCement Česká republika. www.heidelbergcement.cz [online].  [cit. 2016-09-20]. Dostupné online.  
  5. 40 let závodu Mokrá 1968–2008. [cit. 2016-09-20]. Dostupné online.
  6. Příběhy pražských cementáren (140 let výroby cementu v Radotíně 1871–2011) s. 227 pozn. 474
  7. Vlečka cementárna Maloměřice Brno. www.vlecky.iprofil.cz [online].  [cit. 2016-12-26]. Dostupné online.  
  8. Cementárna Maloměřice. spravnym.smerem.cz [online]. 30-06-2014 [cit. 2016-09-21], kapitola Cementárna Maloměřice. Dostupné online.  
  9. MT9X/Ub Cementárna Maloměřice, Slaměníkova, Brno - Maloměřice. koda.kominari.cz [online].  [cit. 2016-09-21]. Dostupné online.  
  10. CEMENTÁRNA MALOMĚŘICE s.r.o., IČO: 29231051, 26. 12. 2016 - Obchodní rejstřík | Peníze.cz. rejstrik.penize.cz [online].  [cit. 2016-12-26]. Dostupné online.  
  11. CEMENTÁRNA MALOMĚŘICE s.r.o. - Info-Brno.cz. www.info-brno.cz [online].  [cit. 2016-12-26]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • 40 let závodu Mokrá 1968 – 2008
  • Almanach 60 let výroby cementu v Maloměřících, 1967.
  • Láník, J. – Cikrt, M., 2001: Dvě tisíciletí vápenictví a cementárenství v českých zemích. Svaz výrobců cementu a vápna Čech, Moravy a Slezska, Praha.
  • StramZpravodaj-03-2008 [cit. 2015-09-21]. kapitola: Dvě tisíciletí vápenictví a cementárenství v českých zemích. S.16–26. Dostupné online
  • ČERNÝ, Adam. Údržba mlecí linky v cementárenském podniku. BRNO 2015. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]