Carlo Levi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Carlo Levi
Carlolevi.jpg
Narození 29. listopadu 1902
Turín
Úmrtí 4. ledna 1975 (ve věku 72 let)
Řím
Příčina úmrtí zápal plic
Povolání physician writer, malíř, politik, scenárista a novinář
Alma mater Turínská universita
Témata malířství a literatura
Ocenění Cena za literaturu Viareggio
Politická příslušnost Independent Left
Podpis Podpis
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carlo Levi (29. listopadu 1902 Turín4. ledna 1975 Paříž) byl italský spisovatel, malíř, politický aktivista a antifašista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Carlo Levi pocházel z bohaté židovské rodiny, v roce 1917 ukončil studium na Liceo Alfieri tj. na střední škole biskupské. Poté v Turíně studoval medicínu, kterou absolvoval v roce 1924. Na universitě se seznámil s Pierem Gobettim, díky němuž se začal zajímat o politiku. Po universitě pracoval nejprve na turínské klinice a poté odešel do Paříže, kde se věnoval výzkumu hepatopatie.

V roce 1927 se Carlo Levi rozhodl, že se bude věnovat malířství a začal jej v Paříži studovat. Při tomto studiu se stal politicky aktivní a roku 1929 založil s Nellem a Carlo Rosellim antifašistickou organizaci Giustizia e Libertà. Za svoji politickou angažovanost byl v roce 1935 vyhoštěn do Aliana, kde pracoval jako lékař. V letech 1939-41 žil ve Francii, v roce 1941 se vrátil do Itálie, kde byl zatčen a do konce války vězněn ve Florencii.

Po druhé světové válce žil v Římě, kde dělal redaktora v Libera Italia.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Paura della pittura (1942)
  • Cristo si è fermato a Eboli (1945, česky Kristus se zastavil v Eboli)
  • Paura della libertà (1946)
  • L'orologio (Einaudi, 1950)
  • Le parole sono pietre (1955)
  • II futuro ha un cuore antico (1956)
  • La doppia notte dei tigli (1959)
  • Un volto che ci somiglia (Ritratto dell'Italia) (1960)
  • Tutto il miele è finito (Einaudi, 1964)
  • Coraggio dei miti (Scrìtti contemporanei 1922-1974) (vydáno postmrtně 1975)
  • Quaderno a cancelli (vydáno postmrtně 1979)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]