Carit Etlar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Carit Etlar

Carit Etlar
Rodné jméno Johan Carl Christian Brosbøll
Narození 7. srpna 1816
Frederica, DánskoDánsko Dánsko
Úmrtí 8. května 1900 (ve věku 83 let)
Kodaň, DánskoDánsko Dánsko
Povolání spisovatel
Národnost dánská
Stát Dánsko
Alma mater Královské akademii výtvarných umění, Kodaňská univerzita
Žánr dobrodružný román
Významná díla Poslání náčelníka Svena
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carit Etlar, vlastním jménem Johan Carl Christian Brosbøll (7. srpna 1816, Frederica9. května 1900, Kodaň) byl dánský spisovatel především dobrodružných příběhů.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině obchodníka a strávil mnoho času na obchodních cestách po Jutském poloostrově. Získal tím smysl pro přírodu a svobodný život a oblíbil si také příběhy o dánských cikánech a dalších společenských vyvržencích.[3] V šestnácti letech odešel z domova do Kodaně, protože nechtěl být kupcem, jako jeho otec. Jako nadaný kreslíř získal sponzory, kteří mu umožnili studovat na Královské akademii výtvarných umění.[2] Čám dál tím více však převládala v jeho zájmech literatura. Po řadě časopisecky vydaných básních a povídkách vydal roku 1839 pod pseudonymem Carit Etlar román Smuglerens Søn (Pašeráků syn), který měl velký úspěch. Opustil proto své výtvarné studie a začal se zcela věnovat literatuře. Svá studia dokončil roku 1844 na Kodaňské univerzitě.[3]

Roku 1848 sloužil v dánské armádě a zúčastnil se první šlesvické války. Od roku 1853 pracoval v Královské dánské knihovně. Ze zdravotních důvodů musel své zaměstnání roku 1885 opustit. Věnoval se pak cestování, navštívil mino jiné Korsiku a strávil také více než rok na moři, aby poznal život námořníků.[2]

Jeho díla se vyznačují na úkor historické přesnosti barvitým dobrodružným dějem a jsou v nich zdůrazňovány lidové a vlastenecké tendence. Jeho postavy jsou většinou tvořeny na základě stejného archetypu jako je například d'Artagnan. Za svůj život vydal na devadesát titulů (povídkové knihy, romány i divadelní hry) a byl literárně činný až do konce života.[1][4] Dnes je připomínám především jako autor románu Gjøngehøvdingen (1853, Náčelník Gøngů, česky jako Poslání náčelníka Svena) a jeho pokračování Dronningens Vagtmester (1855, Královnin strážný).[1]

Výběrová bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • De do studenter og amors skjærmydsler (1838), novela.
  • Organisten i Jellige (1838, Varhaník z Jeliige), román.
  • Smuglerens Søn (1839, Pašerákův syn), román.
  • Madsalune (1841), román.
  • Tonne gaar i krigen (1849), komedie.
  • Strandrøveren (1853), román (pohádka).
  • Gjøngehøvdingen (1853, Náčelník Gøngů), česky jako Poslání náčelníka Svena, historický román z dánských dějin 17. století, kdy do Dánska vtrhla švédská vojska. Proti tyranií uchvatitelů bojují dánští zbojníci, tzv. Gøngové, pod vedením svého náčelníka Svena Paulsena. Ten se svým přítelem Ibem prožívá četná napínavá dobrodružství.
  • Dronningens Vagtmester (1855, Královnin strážný), pokračování románu Gjøngehøvdingen.
  • Vaabenmesteren (1855), román.
  • Herremænd (1855), román.
  • Før stormen (1861, Před bouří), hra se zpěvy.
  • I Dynekilen (1862), drama.
  • Herverts Krønike (1863), román.
  • Krigsbilleder (1865, Válečné obrázky), povídky.
  • Broget Selskab(1868), povídky.
  • Tranens Varsel (1869), román.
  • Gjennem Ungarn og Siebenbürgen (1870, Přes Maďarsko a Sedmihradsko), cestopis.
  • Tordenskjold i Marstrand (1870), lidová fraška.
  • Viben Peter (1874)
  • Tordenskjold i Dynekilen (1872), drama.
  • Fangen paa Kalø (1877), román.
  • Salomon Baadsmand (1881), román.
  • Vendetta: en fortælling fra Korsika (1888, Vendeta), příběh z Korsiky.
  • Minder, fortalt af ham selv (1896), autobiografie.
  • Mine kæreste (1897), povídky.
  • Fredsfyrsten (1898, Kníže míru), román.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Ilustrace k románu Gjøngehøvdingen z roku 1903.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Slovník severských spisovatelů, Libri, Praha 1998, str. 155 -156.
  2. a b c Carit Etlar: Poslání náčelníka Svena, Albatros, Praha 1974, vnitřní strana obálky
  3. a b Carit Etlar - Gentofte Bibliotekerne
  4. Carit Etlar - Gyldendals Åbne Encyklopædi

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]