Přeskočit na obsah

Dosna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Canna lily)
Jak číst taxoboxDosna
alternativní popis obrázku chybí
Dosna indická (Canna indica)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádzázvorníkotvaré (Zingiberales)
Čeleďdosnovité (Cannaceae)
Roddosna (Canna)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dosna (Canna) je rod rostlin náležící do čeledi dosnovité (Cannaceae). Čeleď dosnovité[1] zahrnuje jediný rod dosna.[2][3]

Botanika

[editovat | editovat zdroj]
Dosna 'Auguste Ferrier'

Jsou to vytrvalé celkem robustní byliny s oddenky. Listy jsou velké, vesměs řapíkaté, jednoduché, s listovými pochvami. Čepele jsou čárkovité, kopinaté až obkopinaté, celokrajné, žilnatina je zpeřená (zpeřeně souběžná). Jsou to jednodomé rostliny s oboupohlavnými květy. Květy jsou uspořádané do květenství, dvoukvětých vijanů, které tvoří hrozen až latu (kytku). Květy jsou podepřeny listeny a listénci a jsou výrazně asymetrické. Okvětních lístků je šest, jsou nestejné s náznakem dělení na kalich a korunu (3 kališní lístky a 3 korunní). Vnitřní tři korunní lístky jsou často nestejné, jeden je kratší než další dva, dole jsou srostlé v trubku. Fertilní tyčinka je jen jedna, nese jen půl prašníku a napodobuje okvětní lístek. Další tyčinky, nejčastěji tři (řidčeji jiný počet), jsou přeměněny ve staminodia a také jsou petaloidní (napodobují korunní lístek). Gyneceum se skládá ze tří plodolistů, čnělka je také mírně petaloidní, semeník je spodní. Plodem je tobolka, na povrchu bradavčitá[4].

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Je známo 10–20 druhů, které jsou přirozeně rozšířeny v tropických a subtropických oblastech Severní Ameriky a Jižní Ameriky. Na severu zasahují po jih USA (jih Jižní Karolíny), na západě a jihu do Texasu) a na jihu po severní Argentinu. Různé kultivary se pěstují ve většině zemí, a to i na území za severním polárním kruhem. Nejznámější je asi dosna indická (Canna indica), jako okrasná pěstovaná i v ČR.

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Pěstování

[editovat | editovat zdroj]

Oddenky dosny jsou bohaté na škrob, proto se některé druhy využívají jako zemědělská plodina.

Přestože je dosna tropická rostlina, většina kultivarů byla vyšlechtěna pro mírné klima a snadno se pěstují v mnoha zemích světa, pokud mohou mít 6–8 hodin slunečního záření denně a pokud jsou oddenky chráněny před mrazem. Rostliny mají výrazné atraktivní olistění vyšlechtěné např. do panašovaných zelených listů, do červených nebo bronzově hnědých odstínů. Květy mohou být stejnobarevné, vícebarevné či žíhané – žluté, růžové, oranžové a červené. V našich podmínkách je vhodné dosnu předpěstovat, aby nekvetla až v pozdním létě. Sází se hlouběji, než rostla květináči, aby se nevyvrátila. Na zimu se hlízy i s balem ukládají v suchu a chladu, příp. se očištěné ukládají do rašeliny.[5]

Vědecký název Canna pochází z keltštiny a slovo znamená třtinu nebo rákos.[6][7]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Canna na anglické Wikipedii.

  1. ↑ http://www.biolib.cz/cz/gallery/dir1692/
  2. ↑ http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/
  3. ↑ BioLib.cz – Canna (dosna) [online]. BioLib.cz [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ http://delta-intkey.com/angio/www/cannacea.htm
  5. ↑ http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/navod-jak-se-pestuje-exoticka-kana
  6. ↑ Johnson to Gardner slovník, 1856
  7. ↑ Chaté, E. (1867 ). Le Canna, syn histore, sa kultury. Libraire Centrale d'agriculture et de Jardinage

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FANG, Yang, Wang PingHua, Xie ShiQing, Zhang WeiGuang, Fang DeHua. Technique of scarifying and fermenting process of Canna starch.. Southwest China Journal of Agricultural Sciences. Southwest Agricultural University, Chongqing 400716, China.: 2004, roč. 17, čís. 2, s. 231–234. 
  • Grootjen, C. J. and F. Bouman. 1988. Seed structure in Cannaceae: Taxonomic and ecological implications. Ann. Bot. (Oxford) n. s. 61: 363—371.
  • Kress, W. J. 1990. The phylogeny and classification of the Zingiberales. Ann. Missouri Bot. Gard. 77: 698—721.
  • Kress, W. J. and D. E. Stone. 1982. Nature of the sporoderm in monocotyledons, with special reference to the pollen grains of Canna and Heliconia. Grana 21: 129—148.
  • Lerman, J. C. and E. M. Cigliano. 1971. New carbon-14 evidence for six hundred years old Canna compacta seed. Nature 232: 568—570.
  • Maas, P. J. M. 1985. 195. Cannaceae. In: A. R. A. Görts-van Rijn, ed. 1985+. Flora of the Guianas. Series A: Phanerogams. 1212+ volsfasc. Königstein. VolFasc. 1, pp. xx—xx69—73 .
  • Maas, P. J. M. and H. Maas. 1988. 223. Cannaceae. In: G. Harling et al., eds. 1973+. Flora of Ecuador. 5660+ volsnos. Göteborg. VolNo. 32, pp. 1–9.
  • Moore, Thomas. 1892. The Gardener's Assistant. Blackie & Son Ltd.
  • Robinson W., The English Flower Garden, John Murray, Albermarle St, London, England. 1883.
  • Rogers, G. K. 1984. The Zingiberales (Cannaceae, Marantaceae, and Zingiberaceae) in the southeastern United States. J. Arnold Arbor. 65: 5—55.
  • Segeren, W & Maas, PJM - The genus Canna in northern South America (1971), Acta Botanica Neerlandica. 20(6): 663-680.
  • Woodson, R. E. Jr. and R. W. Schery. 1945. Cannaceae. In: R. E. Woodson Jr. et al., eds. 1943—1981. Flora of Panama. 41 fasc. St. Louis. [Ann. Missouri Bot. Gard. 32: 74—80.]
  • Yeo, P. F. 1993. Secondary pollen presentation: Form, function and evolution. Pl. Syst. Evol., Suppl. 6: 204—208.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dosna&oldid=21918031“