Kyperské císařství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Byzantská říše (Kypr))
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římská říše
Βασιλεία Ῥωμαίων (el)
Basileía Rhōmaíōn
 Byzantská říše v době Komnenovců 11851192 Kyperské království 
Kypr pod nadvládou Řádu templářů 
geografie
Mapa
Byzantská říše spolu s ostatními státy Středomoří v roce 1180 před Izákovým zabráním Kypru
rozloha:
9 251 km²
obyvatelstvo
národnostní složení:
řecké ortodoxní (odtržený patriarchát)
státní útvar
vznik:
1185 – obsazení ostrova Izákem Komnenenem
1185 – Izákova korunovace na císaře téhož roku
zánik:
1192Izák Komnenos svržen anglickým králem Richardem I. během třetí křížové výpravy
1198 – ostrov prodán templářskému řádu.
Státní útvary a území
Předcházející:
Byzantská říše v době Komnenovců Byzantská říše v době Komnenovců
Nástupnické:
Kyperské království Kyperské království
Kypr pod nadvládou Řádu templářů Kypr pod nadvládou Řádu templářů

Kyperské císařství je vzácně užívané historické označení pro separatistické území Byzantské říše (oficiálně Římská říše) na ostrově Kypru uchvácené samozvaným guvernérem Izákem Komnenem, který následně v letech 11851487 vládl na Kypru jako samozvaný císař Byzance. V podstatě se jednalo o separatistický stát odtržený od Byzance, který trval pouze v rozmezí doby vlády jeho jediného vládce Izáka Komnena, který jakožto nelegitimně vládnoucí guvernér se posléze nechal korunovat na císaře – jednalo se tedy o uzurpátora.

Izák byl členem širší císařské rodiny Komnenů, v roce 1185 s vojskem najatých žoldnéřů obsadil ostrov Kypr a za pomoci padělání císařských listin se prohlásil guvernérem ostrova, kde si počínal de facto jako jeho nezávislý vládce. Ustanovil nezávislý kyperský patriarchát a nechal se jím korunovat císařem Byzantské říše, ve své moci však držel pouze Kypr (odtud historický termín).

V roce 1192 bylo Izákovo císařství předčasně ukončeno jeho svržením a to anglickým králem Richardem I. Lvím srdce při jeho účasti na třetí křížové výpravě.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Izák Komnenos (Kypr).

Obsazení Kypru[editovat | editovat zdroj]

V roce 1185 byl Izák osvobozen z vězení. Použil zbytek svého jmění k zaplacení žoldnéřské armády a přeplavil se na Kypr. Tady zdejším císařským úředníkům předložil falešné císařské výnosy, podle kterých byl ustanoven guvernérem ostrova. Vojsko mu zajistilo poslušnost všech potenciálních odpůrců, čímž se Izák Komnenos stal de facto nezávislým vládcem Kypru.

Konstantin Makrodukas a Andronikos Dukas zatím měli přesvědčit o jeho věrnosti císaře města na Bosporu. Císař se pokusil dát Izáka zatknout pro velezradu, ačkoliv Konstantin zůstal stále Izákovým spojencem. Andronikos se totiž obával toho, že by se Izák mohl zmocnit trůnu, stejně jako se obával dvořana Stefana Hagiokristoforita, který byl ortodoxními křesťany a svými odpůrci považován za věštce a Antikrista a který se měl prohlašovat za císařova nástupce. Proto byli Stefanos a Konstantin zatčeni. Když byli vězni vyvedeni z vězení, aby čelili následkům, Hagiokristoforites začal zastrašovat potenciální odpůrce, které buď odstraňoval, nebo jim nabídl spojenectví. Ani to je však nespasilo a oba odsouzení byli před císařovým palácem nabodnuti.

Johanitská pevnost Marqab v Antiochijském knížectví, kde byl Izák vězněn

V té době již ovšem císařova moc u dvora začala upadat a na Izáka, který držel Kypr, císařovy síly nestačily.

Císařství[editovat | editovat zdroj]

Izák vzal Kypr pevně do svých rukou. Vytvořil na Konstantinopoli nezávislý kyperský patriarchát a nechal se patriarchou v roku 1185 korunovat císařem. Podle Niketase Choniatese začal Izák krátce po převzetí moci ostrov plenit, ničit majetek rolníků a znásilňovat ženy, velmi tvrdě však sám trestal zločiny a krádeže majetku. Navíc nechal useknout nohu svému starému učiteli Basilu Pentakenosovi a nechal jej žít v nepředstavitelné bídě.

V roce 1185 uzurpoval moc v Konstantinopoli Izák II. Angelos a jedním z jeho prvních kroků bylo zvětšení byzantské flotily o sedmdesát lodí. Jedním z důvodů tohoto kroku bylo získání Kypru zpět pod kontrolu konstantinopolského dvora. Flotile veleli Jan Kontostefanos a Alexios Komnenos, synovec odstraněného císaře. Ani jeden z nich se pro takto důležitou funkci vůbec nehodil; Jan byl už velmi starý a Alexios byl slepě oddán Andronikovi I.

Alexios a Jan se vylodili na ostrově, ale Margaritonu z Brindisi, pirátovi ve službách sicilského krále Viléma II. (11661189) se podařilo poloprázdné lodě flotily zajmout. Izák, či spíše Margaritone vybojoval vítězství nad byzantským loďstvem a zajal kapitány, které odvedl na Sicílii, zatímco císařští vojáci odpočívali na břehu a starali se o sebe, jak jen dovedli nejlépe. „O mnoho později se vrátili domů, ta hrstka, co docela nezahynula.“

Konec vlády[editovat | editovat zdroj]

V roce 1192 u břehů Kypru ztroskotala loď, která na palubě vezla sestru a snoubenku Richarda Lví srdce při své cestě do Svaté země během třetí křížové výpravy. Obě padly do Izákova zajetí. Richard Lví srdce ostrov dobyl při své cestě do Tyru. Izák byl uvězněn poblíž mysu St. Andreas, v nejsevernějším cípu ostrova. Podle legendy Izák Richarda prosil, aby mu nedával železné okovy. Král se nad Izákem slitoval a nechal mu vyrobit okovy ze stříbra. Vězeň byl předán johanitům, kteří jej uvěznili v pevnosti Margat poblíž Tripolisu až do roku 1194, kdy byl propuštěn.

Richard pak ostrov prodal templářskému řádu, který jej obratem prodal bývalému jeruzalémskému králi Guyovi de Lusignan, který po krachu Richardovy kruciáty přišel o své království na pevnině. Guyův bratr Amalrich de Lusignan po bratrově smrti roku 1194 obdržel kyperskou korunu od římského císaře Jindřicha VI.. Mezitím Izák po svém propuštění odjel do Ikonyjského sultanátu, kde se pokusil získat zdejšího vládce na svou stranu v boji proti byzantskému císaři Alexiovi III. (11951203). Nicméně Izákovy ambice vyšly vniveč, protože byl otráven roku 1195 nebo 1196.

Související články[editovat | editovat zdroj]