Bukovany (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bukovany
Dětská léčebna Bukovany 01.JPG
Účel stavby

léčebna

Základní informace
Sloh barokní
Přestavba 1925–1930
Další majitelé Bukovanští z Bukovan
Věžníkové z Věžník
Poloha
Adresa Bukovany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Bukovany
Bukovany
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39278/2-2400 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovany jsou zámek ve stejnojmenné vesniciokrese Příbram ve Středočeském kraji. Zámek vznikl postupným rozšiřováním a přestavbou tvrze založené ve čtrnáctém století a od první poloviny dvacátého století v něm sídlí Léčebna Bukovany – Dětská odborná léčebna Ch. G. Masarykové. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem zámku byla zemanská tvrz založená nejspíše ve čtrnáctém století.[2] Na počátku čtrnáctého století byla vesnice rozdělena mezi mezi dva majitele, z nichž jedním byl v roce 1316 Zachař a druhým roku 1318 Jan.[3] První písemná zmínka o tvrzi se nachází v zemských deskách a pochází z roku 1543. Ve čtrnáctém století patřila vladyckému rodu Bukovanských z Bukovan, jejichž předkem byl Přibík, připomínaný v Bukovanech roku 1398.[2] Není jasné, který z jeho potomků nebo příbuzných se stal dalším majitelem tvrze. Od roku 1414 se v listinách objevují Bohuslav, Oldřich a Zikmund. Zikmundova manželka a později vdova žila ještě roku 1476. Jiným příslušníkem rodu byl Jindřich z Bukovan, který v roce 1481 koupil dvůr v Životicích.[4]

Do obnovených desk zemských si tvrz se dvorem, částí Bukovan, Chraštic, Chraštiček, Životic a Újezdce nechal zapsat Jan Bukovanský z Bukovan, který panství v roce 1547 rozšířil o Zbenice. Po něm statek zdědili bratři Jindřich (1534–1571[5]) a Přibík (1567–1601[5]), ale po Jindřichově smrti se jediným majitelem stal Přibík.[4] Starou bukovanskou tvrz rozšířil o renesanční palác[5] a state ještě o Nestrašovice (1584) a Těchníč (1585). Po Přibíkově úmrtí v roce 1601 se o majetek dělili bratři Jan, Adam, Jaroslav, Zikmund, Václav a Jan Jiří. Václav a Jan Jiří dostali svůj podíl v penězích, Adam získal Zbenice, Jaroslav Řeteč, Zikmund neznámou část majetku a Bukovany připadly Janovi.[4]

Jan Adam Bukovanský z Bukovan zastával úřad místopísaře. Oženil se s Ester ze Vchynic a Eliškou Šmrčkovou ze Mnichu, ale ani s jednou neměl žádné děti.[6] Za něj byl zámek rozšířen o většinu západního a jižního křídla.[2] Jan Adam zemřel roku 1619. Statek odkázal Elišce s tím, že po její smrti připadne jeho bratrům Václavovi a Janovi Jiřímu. Když Eliška v roce 1625 zemřela, měl Bukovany zdědit Václav. Ten byl ale tak zadlužen, že nemohl zaplatit ani za ubytování (dva pokoje s komorou a stáj) v domě U Zlatého medvěda na Malé Straně. Bukovany proto převzala jeho manželka Alena Saloména Bukovanská, rozená Černínová z Chuděnic, ale teprve poté, co Václav v roce 1632 zemřel. Alena Saloména se podruhé vdala za Jana Jindřicha Morla z Letin a spolu v Bukovanech sídlili až do její smrti v roce 1657. Alena Saloména před svou smrtí v závěti určila, že polovinu Bukovan zdědí manžel a druhou její nezletilý syn František Jindřich z druhého manželství. Ten poté statek vlastnil až do roku 1712.[6] Někdy během pokročilého sedmnáctého století bylo postaveno severozápadní nároží, dvojice osmibokých nárožních věží a fasády získaly štukovou úpravu.[2]

Z potomků Františka Jindřicha statek zdědil Josef Vladislav,[6] ale v roce 1716 Bukovany se dvorem, pivovarem a dalšími čtyřmi vesnicemi prodal Ferdinandovi Františkovi z Říčan. O čtyři roky později je koupil Jan Felix Chanovský z Dlouhé Vsi. Po něm se majitelkou v roce 1725 stala ovdovělá hraběnka Barbora Věžníková z Věžník, rozená Švihovská.[5]

Od roku 1752 panství patřilo Barbořinu synovi Františku Věžníkovi,[5] který v roce 1774 nechal vybudovat kapli Panny Marie. Zámek v roce 1789 zdědila vdova Alžběta. Roku 1816 Bukovany koupil kníže Karel Schwarzenberk, který je připojil k panství zámku Orlík. Jeho rodu poté patřily až do roku 1923 (nebo 1925[7]), kdy se majitelem stal československý stát.[5] Po šestileté rekonstrukci zámku v něm byla umístěna Dětská odborná léčebna Ch. G. Masarykové zaměřená na léčení nemocí dýchacích cest. Jejím zřizovatelem byl od roku 1949 stát a od roku 1994 jím je Český červený kříž.[7]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Dvoupatrový zámek má tři křídla s osmibokými věžemi v nárožích hlavního průčelí.[8] Nejstarším jádrem zámku je bývalá věžová tvrz s valeně zaklenutým přízemím, jejíž budova se dochovala v severním křídle. K její západní straně byl ve druhé polovině šestnáctého přistavěn renesanční palác s dochovanými křížovými klenbami v přízemí. Západní a jižní křídlo bylo vybudováno mezi lety 1601–1619. Dokladem toho jsou zbytky psaníčkových sgrafit s pásy pletenců a akantových rozvilin a se znaky Jana Adama Bukovanského a Ester ze Vchynic, umístěnými na kapli.[2] Do zdi nádvoří je zasazen kamenný znakový náhrobník z roku 1588.[8]

K zámeckému areálu patří také bývalý dům správce, bývalá sýpka přestavěná na školu a nemocniční funkcionalistický pavilon východně od zámecké budovy. Jihozápadně od ní stojí poplužní dvůr tvořený moderně přestavěným obytným domem, dvojicí chlévůplackovými klenbami, dvěma stodolami a dalšími stavby. Památkově chráněn je pouze samotný zámek a pozemky bez dalších staveb.[9]

Správcovský dům má půdorys písmene L, polovalbovou střechu pokrytou bobrovkami a novodobé vápenné omítky. Interiér byl adaptován na přízemní dílny a byty v patře. Autorem projektu nemocničního pavilonu je pravděpodobně Stanislav Sucharda. Přízemní budova má půlkruhový půdorys a navazující obdélnou severní část. Střed půlkruhové části je zvýšen o světlíkové polopatro, které vystupuje nad ústřední halu. Tu obklopují pokoje s mírně lichoběžným půdorysem. Fasádu pavilonu člení pravoúhlé lizénové rámy a široká čtyřdílná okna.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-26]. Identifikátor záznamu 151302 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e Kolektiv autorů. Encyklopedie českých tvrzí. 1. vyd. Díl I. A–J. Praha: Argo, 1998. 272 s. ISBN 80-7203-068-X. Heslo Bukovany, s. 56. 
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Bukovany tvrz, s. 68. Dále jen Sedláček (1897). 
  4. a b c Sedláček (1897), s. 69.
  5. a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Bukovany – zámek, s. 31–32. 
  6. a b c Sedláček (1897), s. 70.
  7. a b O nás [online]. Léčebna Bukovany [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  8. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bukovany, s. 149. 
  9. a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]