Božena Jahnová
| Božena Jahnová | |
|---|---|
 Božena Jahnová (cca 1890) | |
| Rodné jméno | Božena Svobodová |
| Narození | 4. prosince 1840 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. května 1902 (ve věku 61 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | hrob |
| Povolání | hudební skladatelka |
| Choť | Jiljí Vratislav Jahn |
| Děti | Jaroslav Jiljí Jahn |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Božena Jahnová (rozená Svobodová, 4. prosince 1840 Praha[1] – 21. května 1902 Praha[2]) byla česká pianistka, spolková činovnice, sufražetka a feministka dlouhodobě působící v Pardubicích, spoluzakladatelka místního ženského pěveckého spolku Ludmila, později též místopředsedkyně dívčího gymnázia Minerva, manželka chemika, spisovatele a ředitele školy Minerva Jiljího Vratislava Jahna. Spolupracovala s předními osobnostmi českého ženského emancipačního hnutí, jako například Eliška Krásnohorská.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Praze do dobře situované rodiny. Její sestrou byla rovněž nadaná hudebnice, pozdější učitelka hudby a hudební skladatelka Milada Jarolímková. V dětství byla výtečnou pianistkou a docházela na hodiny hudby k Alexandru Dreyschockovi. Vystupovala též po Praze, rovněž přímo pro rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého.
V Pardubicích
[editovat | editovat zdroj]Provdala se za chemika a středoškolského profesora Jiljího Vratislava Jahna. Ten roku 1863 přijal místo prozatímního ředitele nově zřízené vyšší reálky v rodných Pardubicích, kam se společně přestěhovali. Jahnové se zde následně začala zapojovat do české spolkové činnosti: organizovala společenská setkání a zakládání spolků. Dne 16. října 1865 se spolu s Augustou Opizovou stala spoluzakladatelkou a první prezidentkou ženského pěveckého spolku Ludmila, v myšlence navazujícího na činnost Spolku svaté Ludmily působícího v Praze pod vedením Marie Riegrové-Palacké, angažujícího se posléze mimo jiné v podpoře vzdělávání žen. Sbormistrem se stal Matěj Kučera. Spolek se stal jedním z prvních ženských mimopražských klubů v zemích koruny České a pořádal pěvecká vystoupení. Rovněž se zasadil o zřízení první pardubické dětské opatřovny, tedy první městské mateřské školy.
Roku 1894 odešel Jiljí Jahn do důchodu, získal titul školního rady a rodina se odstěhovala do Prahy. V roce 1895 se stal ředitelem dívčí střední školy spolku Minerva,[3] kde byla Božena Jahnová rovněž zapojena a posléze zvolena místopředsedkyní spolku, tedy zástupkyní předsedkyně Elišky Krásnohorské.
Nemoc a úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Roku 1902 se její manžel nakazil chřipkou provázenou zápalem plic, na jejíž následky zemřel. Jahnová se při pečování o manžela rovněž nakazila, v době jeho úmrtí byla již v kritickém stavu[4] a krátce poté, 21. května 1902, zemřela. Zhruba po týdnu zemřel následkem stejné nemoci i jejich vnuk Jiljí Václav Pavlíček.[5]
Ostatky Jahnové byly převezeny vlakem do Pardubic a pohřbeny v rodinné hrobce na městském hřbitově.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Dne 27. července 1864 se provdala za Jiljího Vratislava Jahna, se kterým měli několik dětí. Syn Jaroslav Jiljí Jahn (1865–1934)[6] byl profesorem brněnské techniky.[7] Syn Jiljí Jahn (1878–1935)[8] se stal inženýrem chemie.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Jiljí, sign. JIL Z12, s. 13
- ↑ Jiljí Vratislav Jahn †. Národní listy. 1902-05-20, roč. 42, čís. 137, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-08-04].
- ↑ Jiljí Vratislav Jahn. Národní politika. 1902-05-20, roč. 20, čís. 137, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-08-04].
- ↑ Jiljí Václav Pavlíček. Národní listy. 1902-05-28, roč. 42, čís. 145, s. 8. Dostupné online [cit. 2011-08-04].
- ↑ Jaroslav Jiljí Jahn - základní životopisná data (aut.nkp.cz). aut.nkp.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18.
- ↑ a b Pohřeb Jiljího V. Jahna. Národní politika. 1902-05-22, roč. 20, čís. 139, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-08-04].
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve Všeobecné nemocnici, sign. NEM Z15, s. 349
