Borovsk
| Borovsk Боровск | |
|---|---|
 | |
_(1777).png) znak .png) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 55°12′ s. š., 36°29′ v. d. |
| Nadmořská výška | 139[1] m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[2] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Centrální |
| Oblast | Kalužská |
.svg) Kalužská oblast na mapě Ruska | |
  Borovsk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10 km² |
| Počet obyvatel | 12 283 (2010[3]) |
| Hustota zalidnění | 1 228,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1358 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 (48438) |
| PSČ | 249010 |
| Označení vozidel | 40 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borovsk (rusky Боровск) je město v Kalužské oblasti Ruské federace, kde leží na řece Protvě u hranice s Moskevskou oblastí a ve vzdálenosti zhruba sto kilometrů na jihozápad od Moskvy.
Má přes dvanáct tisíc obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínku o městě obsahuje listina velkoknížete Ivana II. z roku 1358. Rovněž keramika nalezená na borovském hradišti se datuje do dřívější doby (XI.–XIII. století), což svědčí o existenci zdejšího dávného osídlení. Archeologické vykopávky a průzkumy současného Borovska (2003) také ukazují, že ve XIII. až XIV. století se na levém a pravém břehu řeky Protva rozkládaly dvě osady ve vzdálenosti 500–800 metrů od sebe. Kolem roku 1378 Dmitrij Donský daroval Borovsk s několika farnostmi knížeti Vladimíru Chrabrému, a tak se město stalo jedním z center Serpuchovského knížectví, které existovalo až do třetí čtvrtiny XV. století.
V polovině XV. století založil svatý Pafnucius Borovský na kraji města významné kulturně náboženské centrum Moskevského knížectví – Pafnutěvo-borovský klášter. V roce 1480 Ivan III. poblíž města shromažďoval svoje vojska k boji s Hordou.
V XVII. století byl Borovsk dějištěm tragédie starověrců. Byl sem vyhoštěn protopop Avvakum a do borovského vězení byly uvrženy jeho spojenkyně - bojarka Morozová a její sestra kněžna Urusová, a tam také vyčerpáním obě zemřely.
Roku 1776 byl zřízen borovský újezd, který se později stal součástí Kalužské gubernie a v roce 1777 dostalo město znak.
Během Vlastenecké války bylo město a klášter vypáleny a vypleněny Francouzi. V květnu 1857 město opět postihl požár, při kterém vyhořelo 150 domů, 200 obchodů a několik kostelů.
V letech 1880 až 1891 v Borovsku žil a působil jako učitel Konstantin Ciolkovskij. Přibližně ve stejnou dobu zde žil učitel a náboženský myslitel Nikolaj Fjodorov.
Od roku 1929 je město střediskem Borovského rajónu Kalužského okruhu Moskevské oblasti (od roku 1944 Kalužské oblasti).
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Dmitrij Nikolajevič Seňavin (1763–1831), admirál
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Pafnutěvo-borovský klášter – soubor architektonických památek v dávné doby (XVI.–XVII. století).
- Kostel svatých Borise a Gleba – kostel postavený v roce 1704, zvonice z roku 1819.
- Pamětní kaple na domnělém místě věznění a smrti bojarky Morozové a kněžny Urusové.
- Památník Ciolkovského – muzeum Ciolkovského v jeho bývalém bytě.
- Velké množství chrámů v Borovsku a okolí – jak restaurovaných, tak neopravených.
- Všeruský vědecko-výzkumný ústav fyziologie, biochemie a výživy hospodářských zvířat, známý výzkumem v oblasti výživy, biotechnologií, mikroorganismů, buněčného a genetického inženýrství.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-03. (rusky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Borovsk na Wikimedia Commons
