Borislav Pekić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Borislav Pekić
Narození 4. února 1930
Podgorica
Úmrtí 2. července 1992 (ve věku 62 let)
Londýn
Povolání spisovatel
Národnost Srbové
Alma mater Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1282917 (19541958)
Ocenění Literární cena NIN (1970)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ16862851 (1987)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ12637983 (1988)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ12755899 (1991)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2671901 (1991)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borislav Pekić (v srbské cyrilici Борислав Пекић, 4. února 1930 Podgorica - 2. června 1992, Londýn) je jeden z nejvýznamnějších srbských spisovatelů 20. století, autor románů, dramat, ale i filmový scénárista.

Pocházel z Podgorice, studoval v Bělehradě. Byl potrestán za členství v Sociálnědemokratické omladině Jugoslávie (která byla v dobách komunistického státu nelegální) patnáctiletým vězením, ale odseděl si pouze pět let (posmrtně byl rehabilitován). Během svého pobytu za mřížemi se začal věnovat tématům, která později literárně zpracoval.

Na filozofické fakultě v Bělehradě později studoval po svém propuštění experimentální psychologii. V letech 1952-1964 pracoval jako filmový scénárista. Podle Pekićova textu režíroval Zdravko Velimirović film Dan četrnaesti, který Jugoslávie prezentovala na filmovém festivalu v Cannes v roce 1961. O čtyři roky později vyšel jeho první román Vreme Čuda, který se dočkal pozitivního ohlasu a byl přeložen do několika jazyků. Doplnilo jej druhé dílo Hodočašće Arsenija Njegovana (Cesta Arsenije Njegovana), které bylo oceněno prestižní jugoslávskou literární cenou NIN. Během politických turbulencí na počátku 70. let 20. století upadl Pekić v nemilost; jeho díla odkazovala totiž na nepříliš šťastné události jugoslávského vývoje - od kolaborace během druhé světové války až po studentské protesty v roce 1968. Od roku 1971 až do své smrti o dvacet jedna let později žil proto v Londýně. Tam se věnoval psaní mnohých dalších děl, ale také i práci pro BBC, kde četl každý týden "dopisy z Londýna". Jeho díla však vycházela v samotné Jugoslávii se zpožděním, nebo se neobjevovala vůbec. Překládala se ale do mnohých jazyků, včetně češtiny, ale například také polštiny a samozřejmě angličtiny.

Pekić patřil k jedním z celkem třinácti intelektuálů, kteří v roce 1989 obnovili po 45 letech Demokratickou stranu. Roku 1991 se stal také kandidátem této strany za národního poslance do Skupštiny republiky Srbsko za opštinu Rakovica, avšak ve volbách neuspěl a hlasování vyneslo do funkce jiného kandidáta - nacionalistu Vojislava Šešelje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Borislav_Pekić na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]