Boris Chlebnikov
| Boris Chlebnikov | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 28. srpna 1972 (51 let) Moskva |
| Alma mater | Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie |
| Povolání | filmový režisér, scenárista a producent |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boris Igorjevič Chlebnikov (rusky Борис Игоревич Хлебников; * 28. srpna 1972 Moskva) je ruský režisér a scenárista. Jeho prvním filmem byl mezinárodně úspěšný film Koktebel (2003), jehož spolurežisérem byl Alexej Popogrebskij.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 28. srpna 1972 v Moskvě. Jeho otec byl fyzik a filozof. Studoval režii na fakultě Gerasimovovy všeruské státní univerzity kinematografie. Během studií natočil společně s Alexejem Popogrebským svůj první film, jimž byl 21 minut dlouhý dokumentární projekt Mimochod. Stál u zrodu projektu Kinoteatr.doc a je členem výběrové komise programu festivalu. Také je producentem televizní stanice TNT. V roce 2010 se stal jedním ze zakladatelů sdružení kinematografistů KinoSojuza a do prvního sjezdu byl jeho předsedou.[1]
Spolu se svou manželkou Olgou spolupracují na tvorbě filmů. Mají dvě děti, starší syn studoval dva roky fakultu scenáristiky Gerasimovovy všeruské státní univerzity kinematografie, poté studia zanechal a začal navštěvovat kurzy pro scenáristy vedené Alexandrem Gonorovským. Mladší syn zatím navštěvuje základní školu (2018).[1]
Tvorba[editovat | editovat zdroj]
Jeho prvním filmem bylo rodinné drama Koktebel (2003), natočeným společně s Alexejem Popogrebským. Film na 25. ročníku Moskevského filmového festivalu obdržel speciální ocenění poroty. Film popisuje příběh otce a syna, kteří se vydají z Moskvy na Krym, do města Koktebel za otcovou sestrou Marinou poté, co otec přijde kvůli alkoholu o byt a chlapec se začne potulovat. Bez financí míří na jih a hledají příležitostné přivýdělky. Když je otec po hádce s jedním podivínem postřelen, najdou pomoc u felčarky Julie, do které se později otec zamiluje, což chlapec nelibě nese a odcestuje k Černému moři sám.[2] V roce 2006 natočil film Svobodná volba (festivalový název Volný styl), za který v témže roce na festivalu Kinotavr v Soči,[3] obdržel ocenění za režii. Tento film získal i cenu Bílého slona, které uděluje ruská organizace profesionálních filmových kritiků.[4] Film vypráví o dvacetiletém Ljoňovi, který žije v městečku na Volze, kde zavřeli jedinou továrnu a pracovní úřad nemá co nabídnout. Mezitím, co dělníci popíjejí, Ljoňa prodává boty u stánkáře, poté pár dní stráví u cestářů. Holky v městečku jsou drzé, a proto zdejší mládenci ráději narukují na vojnu.[5] V roce 2007 natočil společně s Valerií Gai Germanikovovou dokumentární film Ujechal, jehož hlavním hrdinou je běloruský zahraniční pracovník. Jak připustil sám Chlebnikov, zkušenost s tímto snímkem byla důležitá pro natáčení filmu Bláznivá pomoc (2009), který vypráví příběh o laskavém a lenivém Žeňovi, jenž se za penězi přestěhuje z běloruské vesničky do Moskvy. Ve velkém, nepřátelském městě však přijde o veškeré přátele a příbuzné. Poté se sblíží s podivným starým mužem, s nímž se zapojí do boje proti zlu, které maří život v Moskvě. Zanedlouho se seznamuje se staříkovou dcerou, která mu prozradí kruté tajemství o svém otci.[6]
Dalším filmem, které režíroval bylo drama Arytmie,[7] které získalo na filmovém festivalu Kinotavr v roce 2017 ocenění Grand Prix za nejlepší mužskou roli a cenu diváků. V ruských kinech měl film premiéru 12. října 2017.
Filmografie[editovat | editovat zdroj]
Režijní[editovat | editovat zdroj]
- 1997 – Mimochod (krátkometrážní dokumentární film, společně s Alexejem Popogrebským)
- 2000 – Chitraja ljaguška (krátkometrážní film, společně s Alexejem Popogrebským)
- 2003 – Koktebel (společně s Alexejem Popogrebským)
- 2006 – Svobodná volba (festivalový název Volný styl)
- 2006 – Ujechal (krátkometrážní dokumentární film, společně s Valerií Gaj Germanikovovou)
- 2009 – Bláznivá pomoc
- 2009 – Zkrat
- 2009 – Churchill (TV seriál)
- 2012 – Poka noč ně razlučit
- 2012 – Bez sviditělej (TV seriál)
- 2013 – Dlouhý, šťastný život
- 2015 – Ozabočennyje, ili Ljubov zla (TV seriál)
- 2017 – Arytmie
- 2018 – Děň do
- 2018 – Obyčnaja ženšina (TV seriál)
Scenáristická[editovat | editovat zdroj]
- 2003 – Koktebel (společně s Alexejem Popogrebským)
- 2006 – Svobodná volba (společně s Alexandrem Rodionovovým)
- 2009 – Zkrat (společně s M. Kuročkinovým a I. Ugarovovým v novele Pozor)
- 2013 – Dlouhý, šťastný život (společně s Alexandrem Rodionovovým)
- 2017 – Arytmie (společně s Natalií Mešaninovovou)
Herecká[editovat | editovat zdroj]
- 2011 – 2 dny, role – režisér filmu
Ocenění a nominace[editovat | editovat zdroj]
- 2003 – Mezinárodní filmový festival v Moskvě, zvláštní ocenění poroty za debut filmu Koktebel
- 2006 – Filmový festival Kinotavr, ocenění režiséra za film Svobodná volba
- 2014 – nominace na ocenění NIKA v kategoriích: nejlepší film, za práci režiséra a za scénář za film Dlouhý, šťastný život
- 2017 – Filmový festival Kinotavr, hlavní cena za film Arytmie[8]
- 2017 – Uralský festival ruské kinematografie v Jekatěrinburgu[9]
- 2017 – 25. festival ruské kinematografie v Onfljore, Grand Prix festivalu (za film Arytmie), ocenění publika[10]
- 2018 – Nominace na ocenění Zolotoj orjol[11]
- 2018 – Ocenění NIKA (za nejlepší film roku, za nejlepší práci režiséra a za nejlepší scénář filmu Arytmie).[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b KUPRIN, I. S. Борис Хлебников - биография режиссера, фото, личная жизнь и его жена 2018. uznayvse.ru [online]. [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Koktebel (2003). ČSFD [online]. Československá filmová databáze [cit. 2018-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Кинотавр 2018. kinotavr.ru [online]. [cit. 2018-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-14. (rusky)
- ↑ Премия «Белый слон» КиноПрес. kinopressa.ru [online]. [cit. 2018-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-01. (rusky)
- ↑ Svobodná volba / Svobodnoe plavanie (2006). www.csfd.cz [online]. Československá filmová databáze [cit. 2018-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Bláznivá pomoc / Sumasšedšaja pomošč (2009). www.csfd.cz [online]. Československá filmová databáze [cit. 2018-11-10]. Dostupné online.
- ↑ «Аритмия» (2017). www.kinopoisk.ru [online]. [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Призеры. kinotavr.ru [online]. [cit. 2018-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-09. (rusky)
- ↑ В Екатеринбурге при переполненных залах прошел II Уралкинофест. Российская газета [online]. 2017-09-08 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Картина Бориса Хлебникова "Аритмия" получила Гран-при фестиваля в Онфлере. ТАСС [online]. [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Золотой орел. www.kinoacademy.ru [online]. [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Названы номинанты премии «Ника». Газета.Ru [online]. [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boris Chlebnikov na Wikimedia Commons - Boris Chlebnikov v Internet Movie Database (anglicky)
- Boris Chlebnikov v Česko-Slovenské filmové databázi
