Přeskočit na obsah

Boreš III. z Rýzmburka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Boreš III. z Rýzmburka
Narození13. století
Úmrtí14. století
DětiBohuslav III. z Rýzmburka
Kateřina z Rýzmburka?
RodičeBohuslav II. z Rýzmburka
Agáta ze Šumburka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Boreš III. z Rýzmburka (? – před 1312 či kolem 1341?) byl český šlechtic z rodu pánů z Rýzmburka.

List Alexandreidy s dedikací Borešovi III. z Rýzmburka (vyznačuje šipka)

Narodil se Bohuslavu II. z Rýzmburka a jeho manželce Agátě ze Šumburka. Po úmrtí svého otce Bohuslava byl Boreš vychováván svým strýcem Fridrichem ze Šumburka.[1] K roku 1291 je Boreš zaznamenán v zemských deskách, když zasedal při zemském soudu. Dále Boreš vystupuje na listině, vydané v roce 1295 v Údlicích, jejíž prostřednictvím sdělil, že povoluje svým strýcům Fridrichovi a Dětřichovi ze Šumburka odprodej obce Otvice řádu německých rytířů.[2] Roku 1302 Boreš podepsal smlouvu s klášterem v Oseku, ve které je uvedeno, že má klášter dostávat polovinu výnosů z dobývání kovů na hradních statcích. Posléze byl v roce 1303 Boreš přítomen v Žitavě.[3] Po zavraždění Václava III. vypukly v českých zemích nepokoje kvůli bezvládí a šlechta se z této situace snažila vytěžit co nejvíce. Pravděpodobně i Boreš se na těchto událostech snažil přiživit.[4]

Tomáš Velímský má za to, že Boreš skonal před rokem 1312. Tento údaj dovozuje z listiny, vydané roku 1312 na hradě Rýzmburku, jež je opatřena Borešovou pečetí, avšak v záležitosti samotné Boreš už nefiguroval.[5] Podle Augusta Sedláčka však Boreš ještě v roce 1333 prodal vsi Kostomlaty a Ledvice a zemřel až kolem roku 1341.[1] Tomáš Velímský ovšem ztotožňuje tohoto Boreše s Borešem IV. z Rýzmburka.[6] Boreš III. zplodil syna Bohuslava a možná i dceru Kateřinu.[6]

Básník Oldřich z Etzenbachu připsal Borešovi III. jedno z témat své Alexandreidy.[7]

  1. a b SEDLÁČEK, August. Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl: Navary – Oživnutí. Praha: J. Otto, 1902. 1081 s. Kapitola z Oseka. 
  2. VELÍMSKÝ, Tomáš. Hrabišici : páni z Rýzmburka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 390 s. ISBN 80-7106-498-X. S. 153. [dále jen Hrabišici]. 
  3. Hrabišici, s. 154
  4. Hrabišici, s. 154–155
  5. Hrabišici, s. 155
  6. a b Hrabišici, s. 160
  7. ŽEMLIČKA, Josef. Konec Přemyslovců : skladba a fungování jejich pozdní monarchie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2020. ISBN 978-80-7422-752-3. S. 258. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]