Bohyně Matka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Termínem bohyně Matka se rozumí jakákoliv bohyně spojená zejména s mateřstvím a plodností. Takové bohyně se vyskytovaly a vyskytují v mnoha kulturách, příkladem může být např. řecká Gaia, védská Durga nebo wiccanská Bohyně.

Prvotní formou sociální organizace v období prehistorie (7000-2500 př.n.l.) byla gynokracie=vláda žen, založená právě na kultu Bohyně Matky (J.Bachofen, Das Mutterrecht, 1861). Bachofen pohlížel na tuto matriarchální společnost z pozitivistického hlediska jako na primitivní fázi vývoje, který zatím nepokročil za jakési animální stádium lidstva. Odvozování původu z mateřské linie bylo charakteristické v důsledku sexuální promiskuity, která znemožňovala přesnou identifikaci otce. Tuto společnost charakterizovalo také společné vlastnictví, přirozené právo a náboženství založeno na kultu Bohyně Matky. Nejdůležitějšími symboly byly země a voda, jelikož plodnost žen se ztotožňovala s úrodností země. Ústředním tématem bylo mystérium života a smrti, obnovy života člověka, zvířat i rostlin. Na keramice i předmětech denní potřeby z té doby můžeme nalézt často symboly rození (trojúhelníkové obrazce=porod, ženské pohlavní orgány; spirály a víry=voda). Také se často objevují sošky s přehnaně zdůrazněnými prsy představující Bohyni Matku jako pramen výživy. Matriarchát (v evropském měřítku) zanikl mezi rokem 4000-2800 př. n. l. kvůli vpádu kmenů z východu. Ty s sebou přinesly kult založený na chování koní a výrobě zbraní. S odvozováním původu po otci vzniklo pozitivní právo, monogamie, soukromé vlastnictví a kultovní systémy založené na nebeské symbolice.


Ubaldo Nicola: Obrazové dějiny filozofie, Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, Praha 2011, str.16