Bohuslav Jiruš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohuslav Jiruš
Rytíř Bohuslav Jiruš
Narození 17. října 1841
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 16. listopadu 1901 (ve věku 60 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo odpočinku Vyšehradský hřbitov
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rytíř Bohuslav Jiruš (17. října 1841 Praha[1]16. listopadu 1901 Praha) byl český šlechtic, lékař a botanik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu 17. a 18. století se pod hradem Křivoklát usadil rod Jiruschů, zkušených lesníků, který později své příjmení počeštil na Jiruš. Rod se neustále rozvětvoval a v první polovině 19. století se od něj odštěpila „lékařská větev“, z níž pochází Bohuslavův otec Vincenc (1810-1884) a strýc Josef. Bohuslavův otec prožil většinu života v Praze[2] (a na cestách po Evropě), strýc Josef zůstal v Křivoklátě jako venkovský doktor. Bohuslav Jiruš, stejně jako jeho otec Vincenc, žil především v Praze, kde se stal v roce 1886 profesorem farmakologie na univerzitě (a také hodně cestoval). Šlechtický titul po svém otci.

Svému bratranci Jindřichovi (syn Josefa) pomáhal Bohuslav v péči o Marii Čechovou, sestru Svatopluka Čecha, která trpěla tuberkulózou.[zdroj?]

Zemřel svobodný, bezdětný.[1]

Pravnukem Jirušovy sestry Marie byl právník Otakar Motejl.[3][4][5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pracoval jako profesor botaniky na univerzitě v Záhřebu[6] a farmakologie v Praze. Jeho odborný zájem se soustředil na farmakologii a jedním z nejznámějších vědeckých děl, které po sobě zanechal, je práce věnovaná rostlinným jedům.

Významně přispěl k budování botanických sbírek Musea Království českého, jehož byl krátce i jednatelem. V závěru života se stal dvorním radou. Byl po něm pojmenován vyhynulý druh českého cykasu jirušie Jirušova (Jirusia jirusii).

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Svoji pozůstalost rozdělil do dvou souborů; jeden odkázal přímo do sbírek Národního muzea a druhý uložil do dvou dřevěných beden vyložených pozinkovaným plechem. Bedny nechal uzavřít a odvézt do depozitáře Národního muzea s nápisem na mosazném štítku, že se mají otevřít 16. listopadu 2101.[7] Spekulovalo se o tom, že by v bednách mohl být ukryt recept dlouhověkosti, návody k výrobě zázračných léků nebo nebezpečné biologické materiály (silné jedy či smrtící bakterie). Vedoucí oddělení zámeckých knihoven Petr Mašek upozornil, že v nich spíše bude běžný mobiliář tehdejšího bytu, popsaného v závěti: „Veškeré předměty nalézající se v mém bytu neb v ústavu farmakologickém, pokud jsou můj majetek, mimo bibliotheky, nábytku, zcela chatrných šatů a prádla špatného… musí se uložiti do beden zinkovým plechem vyložených. Předměty zasypou se naftalinem a bedny se pak vzduchotěsně zaletují“.[8][9] tato hypotéza se potvrdila nálezem inventárních seznamů obou beden.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Soupis pražských obyvatel, Jiruš Bohuslav, 1841
  2. Soupis pražských obyvatel, Jarusch Vinzenz
  3. http://212.47.2.130/OUT/HTML/ZnackyPic/10005282.jpg
  4. http://www.lidovky.cz/ziju-v-soukrome-lzi-04u-/ln_redakce.asp?c=A100509_184224_ln_redakce_ter
  5. http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/zahadne-truhly-v-muzeu-nikdo-je-nesmi-otevrit_230358.html
  6. Posel z Prahy, 8.8.1875, s.2 (dostupné online v NK ČR)
  7. Magdalena Nová: Tajemné bedny rytíře Jiruše neotevírejte, vzkazují muzeu lidé v anketě, iDnes.cz, 30. 4. 2012
  8. Co ukrývají tajuplné bedny? Otevřou se až v roce 2101, Národní muzeum, 2. 4. 2012, adr
  9. Anketa o Jirušových bednách brzy skončí. Už za několik dnů, Národní muzeum, 27. 4. 2012, adr

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]