Bohumil Kučera (1874–1921)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohumil Kučera
PhDr. Bohumil Kučera
Narození 22. března 1874
Semily
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 16. dubna 1921 (ve věku 47 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Zaměstnavatel Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PhDr. Bohumil Kučera (22. března 1874 Semily16. dubna 1921 Praha) byl český fyzik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově v Praze a byl prvním vědcem v českých zemích zkoumajícím nově objevené účinky radioaktivity. V roce 1912 se stal profesorem experimentální fyziky na Univerzitě Karlově. Jako vůbec první studoval kapky rtuťovou kapkovou elektrodu k přesnému měření povrchového napětí (popsáno v knize Zur Oberflächenspannung polarisiertem von Quecksilber, 1903). Jeho habilitační práce byla základem pro objev polarografie Jaroslavem Heyrovským.

Zemřel předčasně kvůli svému bohémskému životnímu stylu.[zdroj?]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nástin geometrické optiky a základů fotometrie (1915). Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]