Bob Widlar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bob Widlar
Narození 30. listopadu 1937
Cleveland
Úmrtí 27. února 1991 (ve věku 53 let)
Puerto Vallarta
Alma mater University of Colorado at Boulder
Povolání inženýr
Zaměstnavatel Fairchild Semiconductor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Robert John (Bob) Widlar (30. listopadu 1937 Cleveland27. února 1991 Puerto Vallarta) byl americký vynálezce v oboru elektroniky a průkopník v oblasti vývoje analogových integrovaných obvodů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Widlar se narodil v Clevelanduamerickém státě Ohio. Jeho matka byla českého původu a rodina jeho otce pocházela z Německa. Už od dětství měl zájem o elektroniku, k čemuž ho přivedl jeho otec.

Po absolvování střední školy v Clevelandu se zapsal na University of Colorado at Boulder. V letech 1958 až 1961 pracoval jako technický instruktor letectva USA. Roku 1960 napsal knihu Introduction to Semiconductor Devices (Úvod do polovodičových součástek).

Po odchodu od letectva se zabýval vývojem analogového a digitálního zařízení pro NASA a současně pokračoval ve studiu na univerzitě. Studium úspěšně dokončil v roce 1963 a začal pracovat pro Fairchild Semiconductor. Zde se podílel na vývoji integrovaných operačních zesilovačů, které měly po uvedení trh velký komerční úspěch. Poptávka desetinásobně převyšovala výrobní kapacitu a produkce byla vyprodána na dva roky dopředu.

Výroba operačních zesilovačů v té době přinášela velký zisk, z něhož chtěl mít Widlar podíl. Požadoval od svého zaměstnavatele 1 mil. dolarů. Hrozil odchodem, ale požadovanou sumu neobdržel. Manažér Robert Noyce si Widlara natolik cenil, že mu určitou dobu posílal svůj plat. Přesto Widlar a jeho spolupracovník Dave Talbert roku 1966 odešli do společnosti National Semiconductor. Tady se Widlar soustředil na integrované regulátory napětí a na vývoj dokonalejších integrovaných operačních zesilovačů.

Ke konci roku 1970 Widlar a Talbert bez zjevného důvodu společnost National Semiconductor opustili. Widlar inkasoval za své akciové opce cca 1 mil. dolarů a odstěhoval se do města Puerto VallartaMexiku. V listopadu 1974 se Widlar vrátil do společnosti National Semiconductor, ale pouze jako konzultant. V roce 1981 se stal spoluzakladatelem společnosti Linear Technology. Dne 27. února 1991 Widlar v Puerto Vallarta náhle zemřel na srdeční infarkt, který utrpěl při joggingu.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Widlarův zdroj proudu

Widlar byl autorem několika desítek vynálezů z oblasti elektroniky. Vyvinul základní „stavební kameny“ analogových integrovaných obvodů. Jde např. o Widlarův proudový zdroj, Widlarovo řešení teplotně stabilní napěťové reference na principu tzv. zakázaného pásu (bandgap) a Widlarův koncový zesilovač pro integrované obvody.

V letech 19641970 Widlar spolu s Davidem Talbertem vyvinuli první masově vyráběné integrované operační zesilovače (μA702, μA709), integrovaný regulátor napětí (LM100), operační zesilovač s frekvenční kompenzací jediným externím prvkem (LM101), operační zesilovač s unipolárním tranzistorem (LM101A), operační zesilovač se „super-beta“ tranzistory (LM108) a první operační zesilovač s velmi nízkým napájecím napětím (LM10).

Každý z těchto obvodů měl přinejmenším jednu vlastnost, která ho stavěla o krok před konkurenci a Widlar se tak stal mistrem svého oboru. Díky Widlarovi jeho zaměstnavatelé Fairchild SemiconductorNational Semiconductor získali na určitý čas dominantní postavení v oboru analogových integrovaných obvodů. Ekvivalent operačního zesilovače μA709 vyráběl pod označením MAA501 (popř. MAA502, MAA503 či MAA504) i podnik TESLA v bývalém Československu.[1]

Přehled obvodů[editovat | editovat zdroj]

Widlar se velkou měrou podílel zejména na vývoji následujících integrovaných obvodů:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.radiomuseum.org/tubes/tube_maa501.html

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bob Widlar na anglické Wikipedii.