Bitva u Lutetie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o bitvě v roce 52 př. n. l.. O bitvě z roku 383 pojednává článek Bitva u Lutetie (383).
Bitva u Lutetie
konflikt: Galské války
trvání: květen 52 př. n. l.
místo: Lutetia, Galie
výsledek: Vítězství Římanů
strany
Římská republikaŘímská republika Římská republika koalice galských kmenů
velitelé
Římská republika Titus Labienus Camulogenus

síla
4 římské legie není známo
ztráty
není známo není známo

Bitva u Lutetie byl vojenský konflikt mezi Římany pod vedením Tita Labiena a koalicí několika galských kmenů vedených Camulogenem poblíž dnešní Paříže. Skončila vítězstvím Římanů a zničením oppida Lutetie.

Okolnosti[editovat | editovat zdroj]

Na podzim 53 př. n. l. Julius Caesar svolal shromáždění představitelů galských kmenů do Chartres, centra druidských bohoslužeb, ale následně nařídil jeho přemístění do Lutetie. Protože zástupci Parisiů, Senonů, Karnutů, Eburonů a Treverů toto předvolání neuposlechli, Caesar považoval jejich nepřítomnost za formu vyhlášení války a vytáhl proti Senonům. Odpor Senonů a Karnutů nebyl výrazný a po příchodu římských legií se poddali. Eburoni a Treveři se také rychle podvolili, čímž skončila 6. výprava galských válek. S příchodem zimy Caesar odvelel své vojáky do zimoviště v Agedinca a odejel do Říma. Galové využili nepřítomnosti římského vojevůdce a připravovali se na povstání, jehož jedním z hlavních organizátorů byl Vercingetorix. Povstání začalo 23. ledna 52 př. n. l. v Cenabu, kde byli pobiti všichni římští občané. Caesar nečekal na příznivější počasí a vrátil se do Galie přes Alpy. Zaútočil na Cenabum, které nechal vyrabovat a v dubnu oblehl Avaricum. Po jeho pádu Caesar vyslal svého poručíka Labiena se čtyřmi legiemi a částí své kavalérie proti Parisiům. Caesar sám se neúspěšně utkal s galskými kmeny v bitvě u Gergovie.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

Během postupu římských legií přicházely z okolí posily na obranu Lutetie. Velením byl i přes svůj vysoký věk pověřen Camulogenus, který měl bohaté vojenské zkušenosti. Camulogenus chtěl využít močály a řeku Bièvru nacházející se na jihu, aby zkomplikoval Římanům jejich postup. Labienus nejprve dobyl Metlosedum, překročil Seinu a napadl galskou koalici u Lutetie. Labienus přišel před Camulogenovo ležení a snažil se pomocí příkopů odvodnit močály. Po několika neúspěšných pokusech Římané v noci opustili tábor a vrátili se Metloseda. Camulogenus, varován uprchlíky z Metloseda, se rozhodl pro stejnou strategii jako Vercingetorix: zničit a vypálit veškeré zázemí v okolí, aby Římany donutil se stáhnout kvůli nedostatku jídla a krmiva. Lutetia byla proto vypálena, oba dřevěné mosty přes Seinu zničeny a Galové se stáhli za močály severně od Seiny, naproti římskému tábora, aby nepříteli odřízli ústup nebo ho vytlačili do řeky. Labienus věděl, že Julius Caesar po prohrané bitvě míří k Narbonne, rozhodl se proto přejít Seinu a v Agedincu se připojit k Caesarově armádě.

Ovšem prostý ústup byl nebezpečný, protože vojsko muselo překročit řeku a při něm mohlo dojít k nepřátelskému útoku. Labienus se proto rozhodl využít lsti. Po setmění nařídil, aby většina vojáků v největší tichosti sešla po proudu řeky. V táboře zůstalo pět nejméně zkušených kohort a dalších pět kohort mělo za úkol záměrně dělat hluk u řeky.

Průběh bitvy[editovat | editovat zdroj]

Camulogenus se nad ránem domníval, že Římané prchají. Rozdělil proto svou armádu – část byla pověřena ochranou tábora a další vyrazila k Seině na levý břeh směrem k Metiosedu. Camulogenus odhalil manévr Římanů příliš pozdě a již jim nemohl zabránit v přechodu přes Seinu. Za úsvitu se obě armády nacházely nejspíš na pláni Grenelle mezi Issy a Vaugirard.

První útok provedla sedmá |legie na pravém křídle, která Galy napadla a rozprášila. Dvanáctá legie tvořící levé křídlo zahrnula první galské řady šípy a oštěpy, ale setkala se houževnatou obranou.

Vítězství Římanů bylo rozhodnuto ve chvíli, kdy se sedmá legie vrátila z pronásledování nepřátel a zaútočila na Galy zezadu, čímž jim odřízla možnost ústupu. V tomto masakru pak zahynul i sám Camulogenus.

Galové ponechaní v záloze hlídáním tábora přispěchali na pomoc. Zaujali pozici na nedalekém kopci, ale nemohli vydržet útok legií a zvrátit průběh bitvy. I přes energický odporu posléze utekli. Všichni bojovníci, kteří se nestihli skrýt v lese na sousedním kopce, byli pobiti římskou jízdou, která byla pověřena jejich pronásledováním. Po tomto boji se Labienus bez překážek přesunul do Agedinca, odkud se připojil k Caesarovi.

Místo bitvy[editovat | editovat zdroj]

Prostor, kde se samotná bitva odehrála, zůstává nejasný a může se jednat o různá místa:

  • Tradičně jím bývá pláň Grenelle na levém břehu Seiny.
  • Místo se dle popisu nacházelo za bažinami, které by mohly být ústím řeky Orge do Seiny poblíž Juvisy-sur-Orge. Po strategických pohybech vojsk tak mohlo dojít k bitvě mezi Vitry a Ivry.
  • Rovněž nedávné archeologické vykopávky v Nanterre zpochybňují tradiční umístění samotné Lutetie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bataille de Lutèce (52 av. J.-C.) na francouzské Wikipedii.