Bitětice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bitětice
Bitětická kaple
Bitětická kaple
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 32 (2011)[1] (e)
Domů 20
Nadmořská výška 584 m
Lokalita
PSČ 393 01
Obec Pelhřimov
Okres Pelhřimov
Historická země Čechy
Katastrální území Bitětice (281,371 ha km²)
Zeměpisné souřadnice
Bitětice
Bitětice
Další údaje
Web www.bitetice.wz.cz
Kód části obce 84042
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitětice (německy Bitietitz) je malá vesnice ležící 5,1 km severozápadně od okresního města Pelhřimov, jehož je částí, na okraji kraje Vysočina. V současné době žije v Bitěticích okolo 40 stálých obyvatel. V roce 2006 byl ve vesnici založen osadní výbor. Každoročně se společně se sousední vesnicí Lipice pořádá masopustní průvod a další společenské a kulturní akce.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Rozloha k. ú. (pro rok 2007) činila celkem 281,371 ha, 201 ha zemědělské půdy, 65 ha lesů, 1,2 ha vodních ploch, 1,8 ha zastavěných ploch, 11,5 ha ostatních ploch. Nachází se zde granáty s kelyfitickou slupkou, uložené v amfibolitu na cestě k Čakovicům. V rulách se objevuje sillimanit. Nedaleko Bitětic směrem k vesnici Milotičky leží třetí nejvyšší kopec Pelhřimovska - Houska (625 m n. m.).

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice se vyvíjel od varianty Byetyeticz, Byeteticz (1379), Bytyetytz (1390), Bytyeczycz (1415), Bytieticze (1593). Místní jméno znamenalo ves lidí Bieťatových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Bitětic.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o vsi pochází z roku 1379 v souvislosti s řečickým panstvím. Nejstarší tvar zní Bietětice a znamenal ves lidí Bieťatových (podle paměťníků bylo ve staré již ztracené kronice zapsáno, že ves byla založena rodem Bíťat). Vzhledem k nadmořské výšce to bývala vždycky jen menší osada. V roce 1379 měla 14 gruntů osedlých (pro srovnání sousední Lipice 18 a Bácovice 25). Když nastala možnost volného stěhování, zůstaly dva grunty pusté (říkalo se jim poustky). Řečické vrchnosti to ale nevadilo, protože majetek jí zůstal a robotou se nechalo zajistit obdělávání. V robotních povinnostech zde bylo uloženo orání, svážení sena (2 fůry za půldne), vožení dříví na řečický hrad, odvážení slámy apod. Jako nápravník zde tenkrát vykonával službu s kuší Kyjík starý, po něm pak Nyklík.

Dne 24. října 1944 byl v blízkosti vsí Lipice a Bitětice omylem vysazen z letadla partyzánský oddíl dr. Miroslava Tyrše (8 Slováků a 7 Rusů), určený pro odbojové akce ve východních Čechách. Dvě stě příslušníků německého vojenského komanda je hledalo marně i přes to, že se skupina parašutistů v okolí skrývala asi šest týdnů, našlo se jen dvanáct padáků. Pro upomínku na tuto událost stojí na rozcestí za Lipice směrem na Bitětice kamenný památník.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na návsi stojí rekonstruovaná kaple zasvěcené sv. Maří Magdaleně a u ní křížek. Dnešní ráz kapličky pochází z roku 1937, okolí bylo upraveno po poslední válce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 76-77. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]