Bedřich Hildprandt
| Bedřich Hildprandt | |
|---|---|
| Narození | 2. dubna 1902 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. února 1981 (ve věku 78 let) Gauting  Německo |
| Choť | (1937) Cornélie, roz. Veverková (1916–2014) |
| Děti | Josefina (1938–2020) Johanna (* 1947) |
| Rodiče | Ferdinand Karel Hildprandt (1863–1936) a Josefina z Thun-Hohensteinu (1872–1939) |
| Příbuzní | bratr: Robert Hildprandt (1893–1974) bratr: Karel Hildprandt (1894–1975) bratr: Jindřich Hildprandt (1895–1968) vnuk: Stefanos-Filipos Germenis (* 1981) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bedřich Hildprandt z Ottenhausenu (2. dubna 1902 Praha – 12. února 1981 Gauting u Mnichova)[1] pocházel ze šlechtického rodu Hildprandtů z Ottenhausenu a podepsal prohlášení české a moravské šlechty 1939.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako čtvrtý syn Ferdinanda Karla Hildprandta (1863–1936), c. k. komorníka a nadporučíka v záloze, a jeho manželky Josefiny z Thun-Hohensteinu (1872–1939).[1]
Reálné gymnázium ukončil maturitou a dále pokračoval tři roky ve studiu na Hospodářské akademii v Roudnici nad Labem a následně dva roky na vysoké zemědělské škole. Po smrti otce převzal v roce 1936 správu nad rodinným majetkem. V roce 1947 byl Bedřichu Hildprandtovi zabaven zámek a poté ho postihla mrtvice, po níž mu ochrnula pravá ruka. I přes následky onemocnění musel i nadále pracovat až do roku 1950, kdy odešel na Slovensko a zde měl dohled nad revírem honební společnosti Ružomberok. Po návratu do Rojic, kam byla jeho rodina vystěhována, pracoval v lese a jako dělník v Písku. Na pozvání etiopského císaře bylo v roce 1959 Bedřichovi s rodinou umožněno vystěhování do Etiopie, kde žili Hildprandtovi do pádu císaře v roce 1974. Bedřich Hidprandt zde byl chovatelem lipicánů. Po roce 1974 odešli Bedřich s manželkou do Španělska a pak do Německa. Zde Bedřich Hildprandt zemřel v roce 1981.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V Dolní Lukavici se 22. listopadu 1937 oženil s Cornélií Veverkovou ("Nelly"; 26. dubna 1916 Praha – 7. září 2014 Blatná), dcerou diplomata Ferdinanda Veverky (1887–1981) a Cornélie Celiny Grégrové.[1] Cornélie byla vnučkou politika Julia Grégra (1831–1896). Narodily se jim dvě dcery:
- 1. Josefina (* 9. 9. 1938 Praha – 2020)
- ∞ (rozvedeni) Jan Čapek, lékař
- Jan (Čapek) Hildprandt (* 1957)
- ∞ (rozvedeni) Jan Čapek, lékař
- 2. Johanna (Jana; * 16. 5. 1947 Praha)
- (∞ 25. 9. 1970 Řím) Spiridon Germenis (20. 10. 1939 Athény – 7. 9. 2014)
- syn Stefanos-Filipos Germenis-Hildprandt (* 1981 Athény)
- (∞ 25. 9. 1970 Řím) Spiridon Germenis (20. 10. 1939 Athény – 7. 9. 2014)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 158–159.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Životopis na www.historická šlechta.cz
- VOKROJOVÁ, Eliška. Osudy Hildprandtů z Ottenhausenu na Blatné. 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy a filosofie. Vedoucí práce Županič, Jan.
- Hildprandtové. Modrá krev, 2/8 – II. řada. In: Česká televize, 12.9.2019. iVysílání.
