Barbora Hoblová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Barbora Hoblová
Narození 14. února 1852
Nymburk
Úmrtí 15. srpna 1923 (ve věku 71 let)
Kokořín
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Barbora Hoblová, rozená Vohánková, též Wohankova (14. února 1852 Nymburk[1]15. srpna 1923 Kokořín) byla národopisná sběratelka, činná v oblasti ženského hnutí, emancipace, vzdělávacích a dobročinných aktivit.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházela z měšťanské rodiny, otec Tomáš Vohánka byl krupařským mistrem v Nymburku, matka Barbora, rozená Mojžíšová pocházela též z krupařské rodiny.[1] Vyučila se švadlenou ale 18. 2. 1879 se provdala za gymnazijního profesora v Mladé Boleslavi Josefa Hobla.[2]

Po sňatku přesídlila do Mladé Boleslavi, kde se začala naplno věnovat práci na poli dobročinnosti a vzdělávání. Zasloužila se o založení dvou ženských spolků – dámského čtenářského spolku „Lada“ (založen v Nymburce roku 1872) a „Spolku paní a dívek v Mladé Boleslavi“ (založen roku 1892).[3] Druhý zmíněný spolek si za cíl kladl rozvoj ženské vzdělanosti a charitativní činnosti. V Mladé Boleslavi se podílela také na založení ženské odnože Sokola a na aktivitách směřujících k založení dívčího lycea, které byly nakonec neúspěšné. Usilovala též o rozšíření sítě jeslí, opatroven a dalších institucí poskytujících sociální zabezpečení ženám a dětem.[4] V roce 1913 byla za tyto své aktivity vyznamenána Zlatým záslužným křížem 1. stupně s korunkou. V roce 1919 byla zvolena zastupitelkou města Mladá Boleslav za Národní demokracii.[3]

Krom veřejně prospěšných činností se věnovala národopisnému sběratelství. Zajímala se o lidové tradice, folklor, vesnické stavby, historii daných míst, lidovou slovesnost a další. Její národopisné výzkumy byly zaměřeny jak na sběr materiální kultury, tak na zachycení vzpomínek pamětníků a pamětnic. Mnoho předmětů Barbora Hoblová zapůjčovala na různé národopisné výstavy v Čechách ale i v zahraničí.[5] Sama se na některých výstavách podílela a spolupracovala tak například s Renátou Tyršovou. Velkého úspěchu její sbírka dosáhla na Národopisné výstavě československé, která se uskutečnila roku 1895 a po níž byla Barbora Hoblová jmenována členkou lidovědného oddělení starožitnické sekce při České akademii věd a umění, kde jako jednatelka působila také Teréza Nováková.[6]

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Většina předmětů, které Barbora Hoblová nasbírala, se stala součástí sbírek Muzea Mladoboleslavska. Největší část představují výšivky, čepce a části krojů. Jednotliviny přešly do sbírky Národního muzea v Praze.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Manžel Antonín Hobl byl profesorem češtiny a řečtiny na gymnáziu v Mladé Boleslavi. Syn Jaroslav vystudoval práva a stal se vrchním finančním radou v Nitře. Od roku 1888 společně s manželem vychovávali neteř Boženu Vohánkovou, dceru po Barbořině nejmladším bratru Antonínovi, která se v dospělosti stala známou regionální malířkou.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, Nymburk, 1847-1857, snímek 136, Záznam o narození a křtu
  2. Matrika oddaných, Nymburk, 1858-1894, snímek 254
  3. a b Pozůstalost Barbory Hoblové. Archiv Muzea Mladoboleslavska.
  4. a b ČESKÝ SVAZ ŽEN. Kdo byla Barbora Hoblová?. Mladá Boeslav: [s.n.], 2001. 
  5. MÜLLEROVÁ, Hana. Barbora Hoblová – národopisná badatelka Mladoboleslavska. Český lid. 1990, roč. 77, s. 150. 
  6. Český lid 6/97, s. 405

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • PILÍKOVÁ, Klára. Barbora Hoblová a Mladoboleslavsko. , 2007. Diplomová práce. Univerzita Karlova. . Dostupné online.
  • JERMÁŘ, Jaromír. Barbora Hoblová [online]. [cit. 2015-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17.