Bandikutec Raffrayův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBandikutec Raffrayův
alternativní popis obrázku chybí
Bandikutec Raffrayův
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádbandikuti (Peramelemorphia)
Čeleďbandikutovití hrubosrstí (Peroryctidae)
Podčeleďbandikutcovití (Peroryctinae)
Rodbandikutec (Peroryctes)
Binomické jméno
Peroryctes raffrayana
(Milne-Edwards, 1878)
Rozšíření bandikutce Raffrayova na Nové Guineji (červeně)
Rozšíření bandikutce Raffrayova na Nové Guineji (červeně)
Rozšíření bandikutce Raffrayova na Nové Guineji (červeně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bandikutec Raffrayův (Peroryctes raffrayana) je vačnatec ze řádu bandikutů, jenž se vyskytuje napříč Centrálním pohořím na Nové Guineji a rovněž na přilehlém ostrově Yapen.[2]

Bandikutec Raffrayův představuje největšího novoguinejského bandikuta.[3] Dosahuje délky těla 275 až 372 mm a hmotnosti 650 až 1 000 g.[4] Vyznačuje se čenichem protaženým v nápadný rypáček, krátkýma a zaoblenýma ušima, dlouhým ocasem, zadními končetinami adaptovanými ke skákání a měkkou dlouhou srstí, která bývá tmavě hnědá a bez vzorování.[3][4]

Přirozeným stanovištěm bandikutců jsou horské a vysokohorské tropické vlhké lesy a horské travnaté oblasti, nejpočetněji žijí v nadmořských výškách asi 1 000 m n. m., byť tolerují široký rozptyl nadmořské výšky (60–3 900 m n. m.). Vyhýbají se druhotným a obnovujícím se lesním areálům.[2] Návyky tohoto druhu jsou z velké části obestřeny tajemstvím, byť pravděpodobně jde o nočního živočicha, jenž se živí plodožravě, zejména plody fíkovníků. Protože samice s mláďaty ve vaku byly ve volné přírodě odchyceny od března do prosince, rozmnožování zřejmě není vázáno na konkrétní roční období. Vrh čítá jedno, maximálně dvě mláďata.[4]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje bandikutce Raffrayova za málo dotčený druh, především na základě širokého areálu rozšíření a předpokládané početné populaci. Místními komunitami bývají tato zvířata lovena pro maso.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. a b c Leary, T., Wright, D., Hamilton, S., Singadan, R., Menzies, J., Bonaccorso, F., Helgen, K., Seri, L., Allison, A., Aplin, K., Dickman, C. & Salas, L. 2016. Peroryctes raffrayana. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T16711A21965412. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-2.RLTS.T16711A21965412.en. Accessed on 01 August 2023.
  3. a b ANDĚRA, Miloš, 1997. Savci (1). Praha: Albatros. (Svět zvířat; sv. 1). ISBN 80-00-00541-7. 
  4. a b c MCDADE, M. C. & kol. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia – Volume 13 Mammals II. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale, 2003b. S. 16. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]