Baťovci
| Kandidátní listina zaměstnanců firmy T. & A. Baťa ve Zlíně | |
|---|---|
 | |
| Zkratka | Baťovci |
| Datum založení | 1923 |
| Datum rozpuštění | 1938 |
| Předseda | Tomáš Baťa Dominik Čipera |
| Zakladatel | Tomáš Baťa |
| Ideologie | regionalismus korporativismus batismus |
| Politická pozice | středopravice |
| Stranické noviny | Baťovské noviny Zlín |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baťovci bylo československé regionální politické hnutí, které v období první republiky působilo ve městě Zlíně a na území v roce 1923 plánované Uherskohradišťské župy. V letech 1923 až 1938 působilo jako politický instrument Baťových závodů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Politické hnutí v roce 1923 založil Tomáš Baťa k příležitosti druhých československých komunálních voleb 1923. Hnutí organizačně stálo na principu úzkého vedení a volné kandidátky, kde hojně působili členové mnohých dalších celostátních politických stran. Již při prvních volbách do zlínského zastupitelstva v roce 1923 Baťovci uskutečnili dohodu za tiché podpory sociálních demokratů s místními národními demokraty a agrárníky o tom, že ve Zlíně tyto strany nepostaví kandidátku. Ve volbách pak Baťovci získali 53% hlasů. Organizace také působila ve zlínském okresním zastupitelstvu. V roce 1927 pak již bez podpory místní organizace sociálních demokratů Baťovci opět zvítězili. K výraznému nárůstu výsledku Baťovců dopomohla migrace nových dělníků, kteří byli spojeni s pravidly firmy Baťa. Po smrti Tomáše Bati se v srpnu 1932 stal starostou Zlína předseda organizace Dominik Čipera.[1][2]
Působení[editovat | editovat zdroj]
Stranická struktura byla úzce provázána s podnikovými privilegii a povinnostmi zaměstnanců Baťových závodů. Na východní Moravě existovali např. železniční spoje pouze pro Baťovce.[3] Jejich nejviditelnějším ideovým oponentem byla KSČ, která ve Zlíně organizovala masivní protibaťovské protesty spojené také s odporem proti fungujícímu Gentskému systému. Jejich Rudé odbory kritizovali ekonomicky monopolistické působení podniku a faktické znemožňování působení zlínských komunistických družstevních podniků. Ve 20. letech menší opozici proti Baťovcům pak představovali místní národní socialisté, kteří kritizovali myšlenky Tomáše Bati o zřizování pracovních táborů po vzoru Německa. Zlínští lidovci, kteří ve městě zvítězili v parlamentních volbách 1925, pak pranýřovali nedostatečnou přívětivost podnikové struktury vůči náboženskému životu. Od zemských voleb 1928 se rozvoj Zlína a Baťových závodů nesl ve znamení uzavření dohody spolupráce s agrárníky, národními demokraty, národními socialisty a lidovci, která měla za následek značný vliv Baťovců i na zemské a celorepublikové úrovni. 18. června 1936 navštívil Zlín pod vedením Dominika Čipery prezident Edvard Beneš.[4][5]
V roce 1938 v napjaté atmosféře ohrožení republiky ze strany Německa probíhala další předehra k obecním volbám. V rámci podniku probíhala tvrdá kampaň, která umožnila vedoucím činovníkům podniku svým zaměstnancům nutit podporovat pouze jednu obecní kandidátku. Tvrdé zacházení a vliv vedení Baťovců ve státní správě ve Zlíně umožnil, že již v době konání komunálních voleb na jaře 1938 nebylo povoleno komunistům ve Zlíně postavit jakoukoliv opoziční kandidátku. To znamenalo, že v obecním zastupitelstvu získali Baťovci 100% mandátů. Po přijetí Mnichovské dohody pak byla KSČ 20. října 1938 zakázaná v celé republice a 27. prosince 1938 definitivně rozpuštěna. To vyústilo v první totalitní volby na území Československa, když ve volbách do Slovenského sněmu v prosinci 1938 kandidovala pouze kandidátka jedné politické strany Jozefa Tisa.[6]
Zánik a odkaz[editovat | editovat zdroj]
Politická činnost hnutí byla ukončena v roce 1938, ale Dominik Čipera působil ve funkci starosty Zlína i po okupaci a vzniku Protektorátu Čechy a Morava až do září 1944 a poté krátce v květnu 1945. Následně byl obviněn z kolaborace s nacisty. V květnu 1947 byl ale soudem zproštěn všech obvinění. V roce 1945 byli postupně z vedení Baťových závodů odstraněni němečtí členové představenstva a koncern byl postupně znárodněn. Po únoru 1948 pak Dominik Čipera emigroval do Kanady.
Předsedové[editovat | editovat zdroj]
- Tomáš Baťa (1923–1931)
- Dominik Čipera (1931–1938)
Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]
Volby ve Zlíně[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Počet | % | Počet | ± | ||
| 1923 | 1 322 | 56,57 | 17/30
|
▲17 | ▲1. |
| 1927 | 4 553 | 82,39 | 25/30
|
▲8 | ▬1. |
| 1931 | – | 29/30
|
▲4 | ▬1. | |
| 1938 | – | 30/30
|
▲1 | ▬1. | |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894–1945). Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s.
- ↑ https://zlin.estranky.cz/clanky/pele-mele--odkazy/boj-o-radnici---komunalni-politika-ve-zline-1908---1946--5-.html
- ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/13379290052-prvni-maj/
- ↑ IVANOV, Miroslav. Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 2. vyd. Vizovice: Lípa, 2000. 382 s. ISBN 80-86093-14-X. S. 72–73.
- ↑ MALÁ, Martina. Baťa se kvůli nevstřícnosti Zlína dal na politiku, ve volbách dominoval. iDNES.cz. 2018-10-06. Dostupné online [cit. 2023-05-03].
- ↑ WICHEREK, J. Gottwaldovsko od minulosti k současnosti “84. Zlín: Okresní archiv v Gottwaldově, 1984. 253 s. Kapitola K boji proti fašismu na Zlínsku ve druhé polovině třicátých let, s. 19–20.