Azylový dům
Azylový dům je sociální službou, která poskytuje pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Řadíme jej mezi služby sociální prevence. Dle zákona o sociálních službách azylový dům poskytuje osobám stravu nebo pomoc při zajištění stravy, ubytování a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.[1]
Právní forma
[editovat | editovat zdroj]Azylové domy mají různou právní formu. Poskytovatelem může být fyzická nebo právnická osoba,[2] většina azylových domů jsou církevní právnické osoby a spolky, některé azylové domy mají formu obecně prospěšných společností.[3] Databázi azylových domů najdeme na internetových stránkách organizace Sdružení azylových domů[4] nebo v elektronické databázi Registru poskytovatelů sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí,[3] obě databáze jsou však pouze informačního charakteru, protože registrace není pro azylové domy povinná.[5]
Cílová skupina
[editovat | editovat zdroj]Cílovou skupinou azylových domů jsou muži, ženy, matky s dětmi, rodiny s dětmi, páry, senioři, ale i oběti násilí, oběti živelních pohrom či lidé s duševními poruchami, mentálním postižením nebo závislostí na alkoholu a drogách. Každý azylový dům je však vždy pouze pro určitý okruh osob z této cílové skupiny.[6]
Dělení azylových domů
[editovat | editovat zdroj]Koncepce dělení azylových domů není v České republice zákonem o sociálních službách stanovena, ale Sdružení azylových domů je dělí nejčastěji podle cílové skupiny, a to takto:
- Azylové domy pro muže
- Azylové domy pro ženy
- Azylové domy pro mladé do 26 let
- Azylové domy pro rodiny s dětmi[4]
V zákoně o sociálních službách jsou však samostatně definovány domy na půli cesty. Jsou to zařízení sloužící k pobytu na přechodnou dobu osobám mladším 26 let, které se ocitly v nepříznivé životní situaci. Nejčastěji se jedná o osoby, které ukončily svůj pobyt v zařízení ústavní či ochranné výchovy nebo v jiných zařízeních orientovaných na péči o děti a mladistvé, ale i o osoby propuštěné z výkonu trestu či ochranné léčby.[7]
Poskytované služby
[editovat | editovat zdroj]Azylové domy poskytují dva druhy služeb, totiž základní a fakultativní.
Základní služby
[editovat | editovat zdroj]V azylových domech jsou klientům poskytovány primárně základní služby, které jsou garantovány zákonem o sociálních službách a zahrnují nezbytně nutné úkony, jako poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí přechodného ubytování, pomoc při prosazování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Některé tyto služby jsou zpoplatněny, konkrétně se jedná o ubytování a poskytnutí stravy. Dále pro klienty ze zákona vyplývá možnost poskytování bezplatného základního poradenství.[1]
Fakultativní služby
[editovat | editovat zdroj]Většina azylových domů poskytuje kromě základních služeb také další, tzv. fakultativní služby. Jedná se o služby, které nejsou ve všech azylových domech stejné, liší se na základě metodik práce v konkrétním azylovém domě a měly by být poskytovány výhradně poskytovatelem sociální služby. V případě azylových domů mezi ně patří zejména výchovné a vzdělávací aktivity a sociálně rehabilitační aktivizační činnosti. V rámci výchovných a vzdělávacích činností se jedná především o zajištění zájmových aktivit pro uživatele služby či doučování pro děti uživatelů a podobně. Sociálně rehabilitační činnosti zahrnují motivační a aktivizační programy k upevňování a rozvoji sociálních dovedností. Tyto služby jsou poskytovány skupinově či individuálně dle typu programu.[8] Mezi fakultativní služby v azylovém domě může být považován například také přístup k internetu.[9] Některé služby jsou bezplatné, ale za některé mohou být také účtovány poplatky dle zákona.[10]
Poplatky za služby azylových domů
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšší výše úhrad ( v některých azylových domech může být nižší), kterou si azylové domy mohou účtovat za poskytované služby, je stanovena vyhláškou č. 505/2006 Sb., a činí:
- za poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy
- 170 Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel
- 75 Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy
- za poskytnutí ubytování
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále také jen "zákon o sociálních službách"), § 57. [cit. 2016-05-12]. Dostupné online.
- ↑ § 6 zákona o sociálních službách.
- ↑ a b Registr poskytovatelů sociálních služeb [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-30.
- ↑ a b Sdružení azylových domů v ČR, z.s. [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-04.
- ↑ § 85 zákona o sociálních službách.
- ↑ MAREK, J.; STRAND, A.; HOTOVCOVÁ, L. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0090-1. S. 175.
- ↑ § 58 zákona o sociálních službách.
- ↑ MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, ODBOR SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOCIÁLNÍ PRÁCE. Doporučený postup k zajišťování fakultativních činností při poskytování sociálních služeb (č. 4/2013). K §35 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů [online]. [cit. 2016-03-05]. S. 2–3. Dostupné online.
- ↑ MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, ODBOR SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOCIÁLNÍ PRÁCE. Doporučený postup k zajišťování fakultativních činností při poskytování sociálních služeb (č. 4/2013). K §35 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů [online]. [cit. 2016-05-03]. S. 8. Dostupné online.
- ↑ § 77 zákona o sociálních službách.
- ↑ Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, § 22. [cit. 2016-05-12]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Sklad věcí pro pěstouny
- Darování věcí za odvoz
- Nejdřív bydlení - projekty pomáhající nejdříve sehnat byt.