Elektronická databáze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Elektronická databáze je systém, který slouží k modelování objektů a vztahů reálného světa a to prostřednictvím digitálních dat, které jsou uspořádány tak, aby se s nimi dalo manipulovat efektivně. Důležitými faktory pro databáze je umět data rychle vyhledat, načíst je do paměti a provádět s nimi potřebné operace, mezi které patří například zobrazení, přidání nových údajů, aktualizace, provádění matematických výpočtů s daty, uspořádání dat dle sestav apod.

Mezi základní prvky databáze patří data a program, který nám umožňuje s těmito daty manipulovat. Obsah dat tvoří množina jednotně strukturovaných dat, které jsou uloženy v paměti počítače nebo na záznamovém médiu. Tyto data jsou navzájem v určitém vztahu a tak tvoří ucelený celek z hlediska obsažených informací.

Tyto data nám jsou však přístupná pouze pomocí speciálního programové vybavení a tím je systém řízení báze dat. Elektronická databáze je tedy zdroj uspořádaných informací, který svůj obsah zpřístupňuje uživatelům. Těm pomáhá k pohodlnému vyhledání kvalitních, ověřených a aktuálních informací a to z nejrůznějších oblastí.[1]

Historie el. databází[editovat | editovat zdroj]

Termín „data-base“ se poprvé objevil v Oxfordském slovníku v roce 1962.

Do šedesátých let 20. století, tedy do rozvoje počítačů, se k uspořádání dat používaly klasické papírové kartotéky. Jejich velkou nevýhodou však byly vysoké nároky na místo k uskladnění a celkově tak ke správě a manipulaci s uloženými daty. S postupem času se kartotéky začaly převádět do strojem čitelné podoby. Až v polovině šedesátých let začaly vznikat první databázové jazyky a roku 1970 vzniká první relační databáze.

Tyto databáze se staly oproti papírovým kartotékám spolehlivějšími, rychlejšími a přesnějšími.[2]

Výhody a nevýhody el. databází[editovat | editovat zdroj]

Jako všechno, i elektronické databáze mají své výhody a nevýhody.

Výhody[editovat | editovat zdroj]

Mezi nesporné výhody elektronických databází patří zejména kvalita informací. Informace z elektronických databází jsou ověřené, profesionální a někdy i recenzované. Další výhodou el. databází je přidaná hodnota. To znamená, že u článků, e-časopisů, e-knih a jiných naleznete anotaci, klíčová slova a další prvky, které napomáhají k orientaci v textu. Vyhledávání v elektronických databázích je poněkud kvalitnější a to díky přívětivému a intuitivnímu vyhledávacímu rozhraní. Vyhledávání v těchto databázích navíc nabízí i různé možnosti vyhledávání a díky tomu můžete dosáhnout přesnějšího a relevantnějšího výsledku.

Výhodou el. databází jsou i nadstavbové funkce, mezi ty patří ukládání výsledků hledání nebo prolinkování do jiného zdroje s plným textem. Také je zde možnost personalizovaných funkcí jako je tagování, překládání, vytvoření osobního účtu atd. Mezi další výhody patří i přístup 24 hodin denně, neomezený počet uživatelů a hlavně získání informací jednoduše a pohodlně, někdy i s možností připojení se do databází z domova.

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Mezi nevýhody u el. databází může patřit možná ztráta dat, nejednotné vyhledávání nebo nekompatibilita zařízení. Další nevýhodou může být i nedostupnost databází a to z důvodu, že zrovna potřebná databáze nemusí být u dané instituce předplacená. Možnou nevýhodou může pro některé být i převažující text a jazyk v angličtině.

Dělení el. databází[editovat | editovat zdroj]

Elektronické databáze rozlišujeme podle typu obsažených dat.

Databáze dělíme na:

  1. Textové
  2. Obrazové – důležité zejména pro umění
  3. Numerické
  4. Multimediální

Databáze také můžeme dělit podle způsobu práce uživatele s daty, tady dělíme databáze na:

  1. Databáze umožňující pouze vyhledávání a čtení dat
  2. Databáze umožňující zápis dat

Dále můžeme dělit dle dostupnosti databází na:

  1. Komerční databáze – přístup do databází je zpoplatněný
  2. Volně dostupné databáze – tyto databáze jsou dostupné zadarmo

Podle obsahu informací dělíme databáze na:

  1. univerzální – zde najdeme všeobecné informace
  2. multioborové – informace z více oborů
  3. oborové – informace, které se týkají určitého oboru

Databáze dělíme i podle časového hlediska:

  1. perspektivní – zde najdeme informace o dokumentech, které teprve vyjdou v budoucnosti
  2. souběžné – informace o dokumentech, které právě vycházejí
  3. retrospektivní – informace o dokumentech, které už vyšly někdy v minulosti[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD>.
  2. ↑ DATE, C. An introduction to database systems. 5th ed. Reading, Mass.: Addison-Wesley, 1990. ISBN 0201513811.
  3. ↑ MÁCKOVÁ, Zdeňka, Tereza Matýsová a Nikola Dynybylová. Elektronické informační zdroje II. Odborné licencované databáze MU [e-learning]. Brno: KISK FF MU, 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076585/04_eiz.pdf>.
  4. ↑ ŠKYŘÍK, Petr. Elektronické informační zdroje [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 2010 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <http://elf.phil.muni.cz/elf/course/view.php?id=2358[nedostupný zdroj]>.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elektronická_databáze&oldid=20819195“