Ayọ Tometi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ayọ Tometi
Narození15. srpna 1984 (39 let)
Phoenix
BydlištěBrooklyn
Alma materUniversity of Arizona
Povoláníaktivistka
OceněníOkayAfrica 100 Women (2017)
BBC 100 Women (2020)
Webwww.opaltometi.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ayọ Tometi (* 15. srpna 1984), dříve známá jako Opal Tometi, je americká aktivistka za lidská práva, spisovatelka, stratéžka a komunitní organizátorka.[1] Je spoluzakladatelkou hnutí Black Lives Matter (BLM)[2] a je bývalou výkonnou ředitelkou první národní organizace pro práva přistěhovalců afrického původu ve Spojených státech, Black Alliance for Just Immigration (BAJI), kde pracovala v různých funkcích více než devět let.

Začínala jako aktivní komunitní organizátorka ve svém rodném městě, kde se zasazovala o otázky lidských práv. Vedla kampaně za prosazování lidských práv, práv migrantů a rasové spravedlnosti po celém světě. Pracovala také jako případová manažerka pro osoby, které přežily domácí násilí.

Mládí a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Ayọ Tometi je dcerou nigerijských přistěhovalců, kteří pocházejí z Lagosu. Její rodiče jsou jorubské národnosti a mluví jorubštinou a jazykem esan.[3] Její prapradědeček se narodil v Togu a jeho syn, Tometiin pradědeček, pocházel z Kamerunu. Také Tometiin dědeček se nakonec narodil v Kamerunu, předtím než emigroval do Nigérie. Je nejstarší ze tří dětí, má dva mladší bratry a vyrůstala převážně na předměstí PhoenixuArizoně s dalšími dětmi přistěhovalců. Kromě jorubštiny a esanštiny vyrůstala Tometi v řeči pidžinské angličtiny.[3]

Její rodiče se přestěhovali z Nigérie do Spojených států jako přistěhovalci bez dokladů v roce 1983, rok před Tometiiným narozením.[4] Během jejího středoškolského studia jim hrozila deportace a její matka se kvůli probíhajícímu případu nemohla vrátit do Nigérie na pohřeb svého otce, Tometiina dědečka z matčiny strany.[4] Její rodiče nakonec v procesu deportace uspěli a mohli zůstat ve Spojených státech.[5] S deportací v mládí bojovali i další členové Tometiiny rodiny a přátelé, včetně jejího strýce.[6] Tometiini rodiče později založili církev Phoenix Impact Center v arizonském Phoenixu, v níž je její otec pastorem a která také pomáhá novým přistěhovalcům přizpůsobit se životu ve Spojených státech.[7][3] Tometi poprvé navštívila Nigérii, když jí bylo 17 let, a tyto zkušenosti formovaly její přístup k proimigrační podpoře.[4][6]

V roce 2005 získala bakalářský titul z veřejné/aplikované historie na Arizonské univerzitě a v roce 2010 magisterský titul z komunikačních studií se specializací na advokacii a rétoriku na Arizonské státní univerzitě.

Dne 7. května 2016 obdržela čestný titul doktorky věd na Clarksonově univerzitě.[8] Tometi je bývalou případovou manažerkou pro osoby, které přežily domácí násilí, a i nadále se věnuje komunitnímu vzdělávání v této oblasti.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Raný aktivismus[editovat | editovat zdroj]

Poté, co její rodiče vyhráli spor o deportaci, začala Tometi spolupracovat s American Civil Liberties Union (ACLU). Pracovala jako právní dozorkyně na americko-mexické hranici.[5] Během studia na Arizonské univerzitě se Tometi v rámci kampaně Alto Arizona zasazovala proti arizonskému zákonu SB 1070, jednomu z nejpřísnějších protiimigračních zákonů přijatých v historii Spojených států.[9][4] V Black-Brown Coalition of Arizona dříve zastávala také pozici hlavní koordinátorky.[9] V roce 2010 působila Tometi také jako mluvčí hnutí Puente, skupiny hájící práva přistěhovalců v Arizoně.

Black Lives Matter[editovat | editovat zdroj]

Tometi spolu s komunitními organizátorkami Patrisse CullorsAliciou Garzou založily v roce 2013 hnutí Black Lives Matter (BLM).[5] Garza původně napsala příspěvek na Facebooku jako reakci na osvobozující rozsudek nad Georgem Zimmermanem v případě vraždy Trayvona Martina. V reakci na tento příspěvek Cullors poprvé použila hashtag #blacklivesmatter. Poté Tometi kontaktovala Cullors a Garzu s nápadem koupě internetové domény se stejným názvem.[10] Všechny tři souhlasily a Tometi zakoupila doménu Blacklivesmatter.com, založila stránky hnutí na Facebooku, TumblruTwitteru.[11][12] Tometi oslovila řadu dalších aktivistů z černošské komunity, informovala je o nových plánech a vyzvala je, aby se prostřednictvím hashtagu zapojili.[12] Tometi se také zasloužila o výběr černé a žluté barvy jako barev organizace, kromě toho vytvořila platformu na sociálních sítích a strategii BLM.[9][4]

O rok později byl ve Fergusonu ve státě Missouri zabit policistou Michael Brown. Tometi byla prostřednictvím sociálních médií svědkyní nepokojů, které se ve městě odehrávaly, a zorganizovala mobilizaci 500 komunitních aktivistů, aby ve městě uspořádali demonstraci. Tuto akci označila jako „Black Lives Matter Freedom Ride“ a věří, že tak podnítila touhu udělat z Black Lives Matter celosvětové hnutí.[12]

Po zabití Erica Garnera Tometi uspořádala kampaň s názvem „Safety Beyond Policing in New York“. Je zastánkyní snižování financování policie.[13]

Black Alliance for Just Immigration[editovat | editovat zdroj]

V letech 2011 až 2020 pracovala Tometi jako ředitelka pro spolupráci a komunikaci a poté se stala výkonnou ředitelkou Black Alliance for Just Immigration (BAJI), první národní organizace pro práva přistěhovalců afrického původu.[9] Pracovala jako výkonná ředitelka BAJI, když v roce 2013 poprvé uviděla Garzin příspěvek na Facebooku. V této funkci byla Tometi zodpovědná za vedení pracovníků v rámci organizačních výborů BAJI ve Washingtonu, D. C., Phoenixu, Los Angeles, Oaklandu, New Yorku a také výborů na jihu v rámci různých iniciativ týkajících se rasové spravedlnosti a práv přistěhovalců ve Spojených státech.[9] Mezi její další zásluhy patřilo vedení organizace shromáždění za spravedlnost pro přistěhovalce a první briefing Kongresu o černošských přistěhovalcích ve Washingtonu D.C.[9] Po zemětřesení na Haiti v roce 2010 bylo mnoho Haiťanů nuceno opustit své domovy a Tometi v čele BAJI zajistila víza pro shledání rodin postižených touto katastrofou.[9] Pomohla také zahájit spolupráci BAJI s kampaní Race Forward's Drop the I-Word.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ayọ Tometi na anglické Wikipedii.

  1. Ayọ (fka Opal) Tometi. AYỌ - Opal Tometi BLM Co-Founder Special Announcement [online]. youtube.com, 2021-10-05 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. DALTON, Deron. The Three Women Behind The Black Lives Matter Movement. madamenoire.com [online]. 2015-05-04 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Black Lives Matter co-founder Opal Tometi on her Nigerian inspiration for the movement. BBC News [online]. 2018-12-15 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e JONES, Ellen E. Opal Tometi, co-founder of Black Lives Matter: 'I do this because we deserve to live'. The Guardian [online]. 2020-09-24 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  5. a b c ALEXANDER, Ella. Black Lives Matter co-founder Opal Tometi: "Black people can’t catch a break, even in a global pandemic". Harper's Bazaar [online]. 2020-12-22 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b ARMSTRONG, Lisa. The New Civil Rights Leaders. essence.com [online]. 2020-10-27 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. CAMERON, Christopher; SINITIERE, Phillip Luke. Race, Religion, & Black Lives Matter: essays on a moment and a movement. Nashville, Tennesee: Vanderbilt University Press, 2021. 336 s. ISBN 9780826502094. (anglicky) 
  8. Opal Tometi Awarded Clarkson University Honorary Degree [online]. Clarkson University, 2016-05-07 [cit. 2023-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-07. (anglicky) 
  9. a b c d e f g h TOMETI, Opal. Opal Tometi [online]. ted.com [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. FUND, Maxwell. Civil Rights Activist and BLM Co-Founder Opal Tometi talks activism with W&J Students [online]. Washington & Jefferson College, 2020-10-08 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. PETAK, Tessa. How Black Lives Matter Co-Founder Opal Tometi Keeps Her Stamina Up. instyle.com [online]. 2021-04-27 [cit. 2023-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-29. (anglicky) 
  12. a b c Black Lives Matter Co-Founder Opal Tometi on the Fight for Racial Justice in the US [online]. giwps.georgetown.edu [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. COBB, Jelani. The Matter of Black Lives. The New Yorker [online]. 2016-03-06 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. ISSN 0028-792X. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]