August Šenoa
| August Šenoa | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | August Ivan Nepomuk Eduard Schönoa |
| Narození | 14. listopadu 1838 Záhřeb |
| Úmrtí | 13. prosince 1881 (ve věku 43 let) Záhřeb |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Mirogoj (45°50′6″ s. š., 15°59′6″ v. d.) |
| Pseudonym | Onufrius Kopriva |
| Povolání | spisovatel, básník a novinář |
| Alma mater | Cisterciácké gymnázium v Budapešti |
| Témata | literární tvorba, poezie, drama, literární kritika a fejeton |
| Významná díla | Zlatarevo zlato |
| Ocenění | čestné občanství (1881) |
| Děti | Branko Šenoa Milan Šenoa |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
August Ivan Nepomuk Eduard Šenoa (14. listopadu 1838[1] Záhřeb – 13. prosince 1881 tamtéž) byl chorvatský spisovatel slovenského a sudetoněmeckého původu, básník, kritik a fejetonista.
Kromě práce na řadě časopisů (Vijenac, Slavische Blätter, Glasonoš), se projevil jako autor období přechodu od romantického „opěvování slovanské vzájemnosti a velkoleposti“ k realistické literatuře. Studoval v Praze a v Záhřebu. Proslavil se hlavně svým dílem Selská vzpoura (chorvatsky Seljačka buna), kde zachytil události selské vzpoury proti všehoschopné (maďarské) vrchnosti v atmosféře neustálých obav před expanzí Turků. Byl ale autorem i řady dalších historických románů, jako jsou např. Zlatarovo zlato (1871), Čuvaj se senjske ruke (1875) nebo Diogenes (1878). Řada z nich byla vydána také česky. Kromě toho sepsal také celou řadu vlastenecky laděných básní.
Šenoova díla přecházejí v použité formě od romantismu k realismu; hledají témata nové doby a ostře odsuzují staré, především feudalistické pořádky.[2] V románu Selská vzpoura se projevil jeho odpor k maďarským feudálům[2] (Chorvatsko bylo v té době součástí Uher) jako k síle, která potlačuje typického chorvatského sedláka. Chorvatské feudály naopak vnímal jako nevýznamné vlastníky polí a sadů. Šenoa se zajímal také i o politiku; názorově neměl daleko k Ante Starčevićovi[zdroj?], a to i přesto, že se ho nebál otevřeně kritizovat.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Záznam o narození a křtu. img24.cz [online]. [cit. 2018-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-22.
- ↑ a b FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 188–189. (srbochorvatština)
- ↑ FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 192. (srbochorvatština)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu August Šenoa na Wikimedia Commons - Digitalizovaná díla Augusta Šenoy v Národní digitální knihovně.
- Záznam o narození a křtu
