Aspazija

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aspazija
Aspazija. unknown author.jpg
Narození 4.jul. / 16. března 1865greg.
Jelgava
Úmrtí 5. listopadu 1943 (ve věku 78 let)
Jūrmala
Místo pohřbení Raiņa kapi
Povolání básnířka, dramatička, politička, překladatelka a spisovatelka
Žánr poezie
Témata poezie
Ocenění Řád tří hvězd
Atzinības krusts
Manžel(ka) Rainis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aspazija, občanským jménem Elza Pliekšāneová, rodným jménem Elza Rozenbergová (16. březen 1865, Zaļenieku pagasts5. listopad 1943, Jūrmala) byla lotyšská spisovatelka.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Byla manželkou spisovatele Rainise, členka jím vedeného demokratického politického hnutí Jaunā strāva (Nový směr), později se angažovala v sociálně-demokratické straně. Její dílo bývá řazeno k pozdnímu romantismu. Jako první v pobaltské literatuře ztvárnila mravní svět moderní emancipované ženy, byla též aktivní feministkou. Jeden čas byla rovněž novinářkou, přispívala do deníku Dienas Lapa, spolu s manželem překládala Goethovo dílo do lotyštiny. Po revoluci v roce 1905 musela s manželem odejít do exilu ve Švýcarsku, ve městě Castagnola žili až do roku 1920. Poté se vrátili oba do nově vzniklého lotyšského státu, kde byli velmi aktivními organizátory kulturního a politického života. Po Rainisově smrti roku 1929 však žila Aspazija spíše v ústraní.

Jejími nejznámějšími básnickými sbírkami jsou Sarkanās puķes (Rudé květy), Dvēseles krēsla (Soumrak duše) a lyrická trilogie Saulains stūrītis (Slunečný koutek), Ziedu klēpis (Náruč kvítí) a Raganu nakts (Noc čarodějnic). Psala i básnivá dramata: Vaidelote (Kněžka), Zaudētas tiesības (Ztracená práva), Sudraba šidrautas (Stříbrný závoj), Aspazija.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aspazija na anglické Wikipedii.

  1. Aspazija. webcache.googleusercontent.com [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stahnke, Astrida B. Aspazija: her life and her drama. Lanham, MD.: Univ. Press of America, 1984. ISBN 0-8191-3681-6 ; ISBN 0-8191-3682-4.
  • Meskova, Sandra (2003). Two mothers of Latvian literature: Aspazija and Anna Brigadere. Journal of Baltic studies. 34.3, 276-297.