Arvika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arvika
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška58 m n. m.
StátŠvédskoŠvédsko Švédsko
Arvika
Arvika
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11,8 km²
Počet obyvatel14 383 (2020)[1]
Hustota zalidnění1 215,8 obyv./km²
Správa
Vznik1911
Oficiální webwww.arvika.se
Telefonní předvolba0570
PSČ671 xx
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arvika je město ve Švédsku. Nachází se v kraji Värmland na břehu jezera Glafsfjorden 40 km od státní hranice s Norskem. Ve městě žije přibližně 14 000 obyvatel a je centrem stejnojmenné obce s přibližně 26 000 obyvateli.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla osídlena již v paleolitu a ve středověku tudy procházela poutní cesta do Trondheimu, první písemná zmínka pochází z roku 1225. V letech 1811 až 1821 nesla Arvika název Oscarsstad na počest prince Oskara I.[2] K jejímu rozvoji napomohlo připojení na železniční síť v roce 1871. V roce 1911 byla povýšena na město a v roce 1971 se stala střediskem obce.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde továrna na kolové nakladače, která od roku 1995 patří koncernu Volvo.[3] Firma Coffee Queen vyrábí kávovary a Thermia je producentem tepelných čerpadel. Přístav v Arvice je vodními cestami přes jezero Vänern spojen s mořem.[4] Městem také prochází dálnice Riksväg 61.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Arvika byla známá výrobou hudebních nástrojů a v roce 1923 byla založena Ingesundská hudební akademie. Arviku proslavil také mezinárodní festival rockové a elektronické hudby, který byl založen v roce 1992 a v roce 2010 z finančních důvodů zanikl.[5] Hlavními pamětihodnostmi jsou kostel sv. Michaela ze 17. století a kostel Nejsvětější Trojice z roku 1911. Před nádražím je umístěna socha Ptačího muže od Lisse Erikssona. K rekreačním účelům slouží vrch Storkasberget na okraji města, na němž stojí rozhledna.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistiska tätorter 2020, befolkning, landareal, befolkningstäthet per tätort. 24. listopadu 2021. Dostupné online.
  2. Ortshistoria Dostupné online
  3. Volvo CE Dostupné online Archivováno 27. 3. 2020 na Wayback Machine.
  4. Visit Värmland Dostupné online
  5. Expressen Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]