Artur Malawski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Artur Malawski
Artur Malawski.jpg
Základní informace
Narození 4. července 1904
Přemyšl
Úmrtí 26. prosince 1957 (ve věku 53 let)
Krakov
Povolání hudební skladatel, hudební pedagog a dirigent
Nástroje housle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artur Malawski (4. července 1904 Přemyšl, Polsko26. prosince 1957 Krakov) byl polský hudební skladatel, pedagog a dirigent.

Život[editovat | editovat zdroj]

Od svých osmi let hrál na housle. V roce 1920 vstoupil na krakovskou konzervatoř. V letech 1927–1933 absolvoval řadu koncertů v Krakově a dalších městech, ale pro zranění levé ruky musel opustit kariéru houslového virtuóza. V letech 1928-1936 učil hru na housle a hudební teorii na krakovské konzervatoři. V roce 1932 se stal spoluzakladatelem Svazu mladých hudebníků v Krakově.

Od roku 1936 studoval skladbu na varšavské konzervatoři (dnes Uniwersytet Muzyczny Fryderyka Chopina w Warszawie) u Kazimierza Sikorského a dirigování u Waleriana Bierdiajewa. Absolvoval s vyznamenáním v roce 1939. Po vypuknutí druhé světové války se odstěhoval do Vladimiru, kde vedl sbor a orchestr ukrajinského hudebního divadla. V roce 1940 vyučoval hru na housle a komorní hru na hudební škole v Ternopilu. V roce 1941 působil ve Lvově a posléze v Lublinu, kde do roku 1944 učil na housle soukromě a organizoval koncerty pro Poláky.

Od roku 1945 vyučoval dirigování a skladbu na Státní vysoké škole múzických umění v Krakově. V roce 1957 byl jmenován vedoucím katedry dirigování. V letech 1950-1954 vyučoval dirigování na Státní vyšší hudební škole v Katovicích. V roce 1955 se stal docentem. Mezi jeho žáky byli např. Bogusław Schaeffer a Krzysztof Penderecki. V letech 1945–1957 vystupoval občas také jako dirigent. V letech 1945-1948 byl členem Výboru pro vysoké školství při Ministerstvu kultury a umění. Od roku 1946 byl členem představenstva a v letech 1948–1951 a v roce 1957 prezidentem Polské společnosti pro soudobou hudbu. V letech 1951–1954 byl členem rady Unie polských hudebních skladatelů (PCU).

Zemřel 26. prosince 1957v Krakově. Je pohřben na Rakowickém hřbitově.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • První cena v soutěži Společnosti bratrské pomoci studentů Krakovské konzervatoře za skladbu Pohádka pro housle a klavír (1928)
  • Druhá cena za Variace pro orchestr, třetí cena za Toccatu a fugu ve formě variací pro klavír a orchestr a za Horalský triptych pro klavír na Skladatelské soutěži F. Chopina (1949)
  • Státní cena 3. stupně za symfonickou báseň Vrcholky hor pro orchestr (1952)
  • Státní cena 2. stupně za skladatelskou a pedagogickou činnost a cena ministra kultury a umění za Klavírní trio a Symfonické etudy (1955)
  • Řád práce 2. třídy a Cena Unie polských skladatelů za celoživotní dílo (1956)
  • Hudební cena města Krakova za celoživotní dílo se zvláštním důrazem na Dramatickou symfonii (1957)

V letech 1962–1982 se v Krakově pořádal každé dva roky skladatelská soutěž Artura Malawského.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska na rodném domě skladatele.

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Allegro capriccioso pro malý orchestr (1929)
  • Wierchy (Vrcholy hor), symfonická báseň (1934, zničeno)
  • Sinfonietta (1935)
  • Fuga ve starém slohu (1936)
  • Symfonické variace (1937)
  • Ukrajinská fantasie (1941)
  • Symfonie č. 1 (1943)
  • Symfonická studie pro klavír a orchestr (1947)
  • Toccata pro malý orchestr (1947)
  • Overture (1948)
  • Toccata a fuga ve formě variací pro klavír a orchestr (1949)
  • Tryptyk góralski (Horalský triptych) pro malý orchestr (1950)
  • Suita popularna (1952)
  • Symfonie č. 2 "Dramatická" (1956)
  • Hungaria 1956, symfonická báseň

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Ďábelská houpačka, Želví balada op.10 (sbory, 1934)
  • Ostrov Gorgon, kantáta pro soprán, baryton, smíšený sbor a orchestr podle poemy T. Miciński (1939)
  • Stará pověst, kantáta pro mezzosoprán, baryton, smíšený sbor a orchestr podle románu J.I. Kraszewski (1950)
  • Vrcholy, baletní pantomima pro soprán, tenor, baryton, smíšený sbor a orchestr (1950)
  • Malá chorálová suita pro smíšený sbor a capella (1952)
  • Olympijská hymna (1954)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Smyčcový kvartet č. 1 (1926, zničeno)
  • Andante a recitativo misterioso, pro housle a klavír (1928, zničeno)
  • Pohádka pro housle a klavír (také verse pro orchestr, 1928)
  • Sextet pro dvoje housle, dvě violy a dvě violoncella (1932, zničeno)
  • Prvky Tater pro dechový kvintet (1934, částečně zničeno)
  • Burleska pro housle a klavír (1940)
  • Smyčcový kvartet č. 2 (1943)
  • Andante a Allegro pro housle a klavír (1949)
  • Mazurka pro housle a klavír (1950)
  • Sonáta na téma F. Janiewicze pro housle a klavír (1951)
  • Siciliana a Rondo na téma F. Janiewicze pro housle a klavír (1952)
  • Trio pro klavír, housle a violoncello (1953)

Dále komponoval písně, drobné skladby pro klavír a scénickou hudbu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Artur Malawski na polské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bogusław Schaeffer (red.): Artur Malawski. Życie i twórczość. PWM, Kraków 1969

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]